Bydlí ve stodole. Podlaha je ze starého mostu, stůl z bowlingové dráhy

  • 48
John Sinclair a Deborah Harveyová si koupili stodolu v anglickém hrabství Kent. Stavení z 18. století jim na bydlení předělali architekti David Liddicoat a Sophie Goldhillová. Přestavbu památkově chráněné budovy dokončili v roce 2015 a hned za ni získali cenu Královského institutu britských architektů.

David Liddicoat a Sophie Goldhillová kancelář společně založili teprve před pěti lety, ale od té doby se stihli dostat do nejrůznějších světových žebříčků nejlepších architektonických studií, které vyhlašují odborné časopisy, i získat dvě prestižní ceny Královského institutu britských architektů RIBA.

Loni dokončená přestavba staré stodoly na anglickém venkově byla právě jednou z oceněných staveb. Práce na ní přitom nebyla jednoduchá. Za památkově chráněnou budovou pevně stály místní úřady, které prověřovaly každý detail.

Fotogalerie

Nepřáli si, aby přestavba nabourala celkový ráz a vyznění krajiny. Náročné byly i požadavky klientů, webdesignéra Johna Sinclaira, který vede společnost UsTwo, a jeho partnerky Deborah Harveyové, která připravuje kolekce dětského oblečení a doplňků pro módní značku Stella McCartney.

Ti se odstěhovali z bytu v londýnské čtvrti Hackney a začali společně s architekty budovat ze stodoly domov na venkovské louce s výhledem na les, v atraktivní lokalitě nedaleko města Folkestone.

V mladé dvojici majitelů se praly dva směry: díky svým profesím jsou vizionáři, kteří jdou o krok napřed před ostatními, zároveň ale mají v oblibě staré a osvědčené předměty a libují si ve sběratelství.

Jejich představa o domě měla konkrétní obrysy: nutností byla nízká energetická náročnost a chytrá domácnost ovládaná on-line.

Zároveň si ale přáli zachovat odhalené krásné staré krovy a chtěli využít starý materiál, který nasbírali na skládkách nebo na internetové aukční síni eBay. Nešlo přitom o ledajaké běžné úlovky: podlahu si například přáli položit z dubových prken ze starého mostu, který vydražili.

David Liddicoat a Sophie Goldhillová tužby majitelů sjednotili a převedli stodolu o rozloze 213 metrů čtverečních do současnosti. Charakteristickou tvář domu dodal nejen křehce působící prosklený hřeben střechy, ale i velké okenní plochy.

Okenice lze v případě potřeby ručně za pomoci jednoduchého mechanismu otevřít,...

Celkové náklady za přestavbu v přepočtu dosáhly sedmnácti milionů korun.

V době nepřítomnosti majitelů je stodola nejpodobnější svému původnímu určení, všechna okna jsou krytá důmyslnými okenicemi, které lze v případě potřeby ručně za pomoci jednoduchého mechanismu otevřít, nebo si práci usnadnit digitální technologií a otevřít všechna okna najednou.

V domě jsou kromě společenských společných prostor celkem tři ložnice se sociálním zázemím a pracovna. Ústředním motivem obytného prostoru je masivní ocelové točité schodiště s krbem. Je dokonalým dokladem životní filozofie mladých majitelů, kteří si stojí za tím, že ani v době, kdy jsme neprodyšně obklopeni zdánlivě dokonalým digitálním světem, se bez poctivé ruční práce a řemeslné zdatnosti nelze obejít.

Interiéry mají dokonalé detailní zpracování a originální průhledy. V domě panuje vytříbená materiálová shoda: Liddicoat a Goldhillová používají běžné materiály, které překvapivě a elegantně kombinují. Různorodé struktury, barvy a tvary nevnášejí do interiéru chaos, naopak do něj přinášejí kompaktnost, hřejivost a domáckou atmosféru.

Na zařizování mají největší podíl majitelé: stůl je vyrobený z bowlingové dráhy, která se rušila v Malmö, ze stejného města pochází i víc než půl století staré jídelní židle. Celkové náklady za přestavbu v přepočtu dosáhly sedmnácti milionů korun.

, pro iDNES.cz