Rekonstrukce tradiční roubené šumavské chalupy by je ovšem vyšla poměrně draho. "Navíc bychom určitě museli slevit z komfortu, na který jsme zvyklí, protože stará stavení mají často malé tmavé místnosti a neumožňují například vybudovat prostornou koupelnu," vysvětluje majitel domu. "Proto jsme se rozhodli pro novostavbu."
Místo na návrší nad malou obcí a klidná slunná poloha obdařená krásným výhledem byla pro víkendové bydlení jako stvořená. Manželé ho ale plánovali jako plnohodnotný rodinný dům, kam se časem, až se dospívající dcery osamostatní, přestěhují natrvalo.
Kompromis v dřevěném kabátě
Samotné stavbě, která trvala zhruba jeden rok a proběhla bez problémů, předcházelo dlouhé období pečlivého zvažování a zodpovědného rozhodování. Pozemek leží v Chráněné krajinné oblasti Šumava, proto podobu domu zásadně ovlivnili nejen sami majitelé, ale také požadavky orgánů státní správy.
Obdélníkový tvar, přízemí s podkrovím, sedlová střecha o sklonu 45°, tmavá střešní krytina - to byly základní předepsané věci. "S požadavky úřadů jsme neměli problém," vzpomíná majitel. "Naopak jsme si přáli, aby stavba dobře zapadla do okolí."
Dřevěný srub, který si původně představovali, by této lokalitě neodpovídal a neprošel by schvalovacím řízením.
"Dřevostavby ve zdejším drsném podnebí, v nadmořské výšce kolem 750 metrů nad mořem, velmi trpí. Dali jsme proto na radu firmy Jostra, která má zkušenosti se zdejšími klimatickými podmínkami, a zvolili jsme optimální kompromis. Zděnou stavbu, která je dobře tepelně izolována a zvenku částečně opláštěna dřevem ve stylu tradiční roubenky."
Toto řešení zajišťuje dlouhou životnost a dobré technické parametry stavby a zároveň poskytuje určitý autentický ráz. Praktický kompromis charakterizuje také výběr dalších komponentů stavby. Například plastová okna s imitací dřeva vypadají navenek k nerozeznání od dřevěných, vydrží však déle a nevyžadují žádnou údržbu.
Tradiční vzhled, moderní parametry
Hlavní průčelí domu se obrací k jihu, vstupní dveře vedou na východní stranu. Dispozice je zcela moderní, řada prvků ale vnáší dovnitř tradiční ráz. Většinu přízemí zaujímá velká společná obytná místnost s kuchyňským koutem a mohutnou kachlovou pecí, která nahrazuje obvyklý krb. Stala se nejfrekventovanější částí obývacího pokoje.
Život tu probíhá takřka stejně jako ve světnici ve staré chalupě, jen postele chybí. O poležení na peci se v rodině vede permanentní boj stejně jako tomu bývalo před sto lety.
V přízemí je také malá ložnice, která může sloužit i jako pracovna či pokoj pro návštěvy, a sociální zázemí. V podkroví jsou ložnice a prostorná koupelna. Na rozdíl od starých šumavských chalup je v interiéru hodně světla, z největšího pokoje v podkroví lze vyjít na lodžii a užívat si sluníčko hned po ránu, ještě před snídaní.
Také uvnitř se majitelé snažili co nejvíce zachovat místního ducha. Na pozadí bílých omítek a sádrokartonu vyniknou smrkové dveře, smrkový nábytek a dřevěné schodiště. V hlavní obytné místnosti vytvářejí "chalupnickou" iluzi dokonce falešné dřevěné stropní trámy a sloupek, to vše s charakteristickým tesařským opracováním.
"Chtěli jsme, aby na nás ze všech koutů domova dýchala Šumava, pro kterou je smrk vysloveně typický. Dřevěné části fasády se sice budou muset natírat častěji, než kdyby dům stál například v Polabí, ale to je pro nás únosná součást kompromisu a nutná daň za hodnoty, které nám toto místo přináší," vysvětluje majitel domu.
Technické údajeZastavěná plocha: 114 m² střešní krytina Bramac Výplně otvorů: okna plastová s izolačními dvojskly, vnitřní dveře dřevěné (masiv smrk) do obložkových zárubní Vytápění: ústřední, elektrokotel + radiátory, zděná pec s krbovou vložkou a rozvodem teplého vzduchu do podkroví |
