Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč pořád běhat do koše s odpadky? Rozdrťte je!

aktualizováno 
Vadí vám zapáchající koš plný zbytků jídla? Nebaví vás pořád běhat k popelnici? Existuje jedno řešení, jak se obojímu vyhnout. Pořiďte si do kuchyně drtič odpadů.

Drtič odpadu | foto: www.drticeodpadu.cz

Odpad, který vzniká při přípravě jídel, a zbytky, které zůstanou na talířích, tvoří až polovinu všech odpadků v domácnosti. Tyto zbytky jsou organického původu a nedají se v odpadkovém koši dlouho skladovat.

Kazí se, hnijí, plesniví – a zapáchají. Drtič je možné nainstalovat do nové i starší kuchyně, záleží jen na sklonu potrubí. Jejich cena se pohybuje mezi sedmi a dvaceti tisíci korunami.

Montuje se místo sifonu
Drtič se namontuje místo sifonu pod dřez. Obsluha je celkem jednoduchá. Pustí se studená voda, tlačítkem se zapne drtič a pak už se štětkou „krmí“ hrdlo drtiče.

Odpad je rozmělněn na drobné zbytky, které nejsou větší než zrnka rýže a voda je unáší do kanalizace.

Jednou z výhod drtiče je, že nijak neomezuje běžné funkce dřezu. Pokud jen oplachujete talíře nebo zeleninu, drtič nepracuje. Do chodu ho uvedete právě až po zmáčknutí tlačítka.

Nikdo ale drtič nepoužívejte „na sucho“. Předem vždycky pusťte vodu, která odplaví částečky odpadu pryč.

Nemusíte se ani obávat toho, že by vám drtič poranil prsty. Stroj je umístěn dostatečně daleko pod dřezem. Pokud už máte drtič, nepoužívejte prostředky na čištění odpadu. Mohly by poškodit těsnění přístroje.

Co všechno (ne)zvládne
Drtiče do kuchyní jsou dnes skutečně dostatečně výkonné, takže si poradí třeba i s rybími kostmi a hlavami, vaječnými skořápkami, kostmi z kuřete či malými hovězími kostmi, ale třeba také s párátky či kávovými filtry i s kávou.

Pokud si ovšem nejste jistí, co můžete do drtiče nastrkat, držte se základní poučky: Co dokáže rozložit příroda, zvládne i drtič. Takže: těstoviny, rýže, pečivo, ovoce, zelenina, slupky, omáčky a další zbytky, které běžně zůstanou na talíři.

Do drtiče by se naopak neměly dostat zbytky houby na mytí nádobí nebo drátěnky. Mohly by zařízení poničit. Do drtiče nepatří ani syrové zbytky masa, kloubů a šlach, škeble, ale také zbytky igelitu nebo provázky.

Potrubí se neucpe
Nemusíte se obávat, že by drtič odpadků ucpal nebo zanesl potrubí. Naopak malé střípky z rozdrcených kostí stěny trubek čistí. Drtič nevyžaduje žádnou údržbu, nemusíte ho ostřit jako nože. Jeho životnost je minimálně 27 let. Montáž je jednoduchá, ale nechte ji na odborné firmě.

A pak jsou tu i další výhody. Drtič snižuje celkové množství odpadu v domácnosti, šetří čas a také peníze, protože snižuje celkovou spotřebu vody v bytě či domě.

K životnímu prostředí je velmi šetrný. V čističkách odpadních vod se miniaturní částečky rozdrceného odpadu lépe rozkládají.

Autoři:


Témata: Kanalizace


Nejčtenější

Směrem k jihu dům hledí velkou prosklenou plochou vstříc panoramatu...
Jak si vyzkoušet bydlení v moderní dřevostavbě na vlastní kůži

Ve vzorovém domě Domesi Concept House v obci Budíkov na Českomoravské vrchovině lze „na zkoušku“ strávit klidně i víkend a na vlastní kůži si vyzkoušet...  celý článek

Katedrála Nejsvětější Trojice je kostel polské pravoslavné církve v Hajnůvce v...
Lopaty a míchačky. Poláci za socialismu postavili sami tisíce kostelů

Výstava s názvem Architektura VII. dne v pražském Centru současného umění DOX ukazuje historii kostelů, které byly v Polsku postaveny mezi roky 1945 a 1989....  celý článek

Jde sice zatím jen o plány, ale jsou brány tak vážně, že prezident Le...
Jedinou stavbu Le Corbusiera v Moskvě ohrožuje 58 metrů vysoká věž

Budova Centrosojuzu v Moskvě je symbolem moderní architektury a první velkou veřejnou zakázkou, kterou získal Le Corbusier, jeden z nejznámějších architektů...  celý článek

Pohled na celkové uspořádání domu na pozemku
Koupili srub, ten jim shořel. Na jeho místě si postavili vysněný dům

Při jednom z velkých lesních požárů v roce 2010 v americkém Coloradu lehl popelem i srub čtyřčlenné rodiny, který si manželé koupili pouhé dva roky před tím....  celý článek

Legionářské vlaky se používaly v letech 1918 - 1920 na transsibiřské magistrále...
Bydlí ve vagonu z legiovlaku. Stavba přišla na milion, vydrží 60 let

Michala, který rád cestuje, nelákalo klasické bydlení. Řešení však rozhodně neviděl v mobilheimu z plastu, na jehož výrobu se používá spousta chemie. Zvolil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.