"Tři ze čtyř Čechů souhlasí s tím, že by se ještě před samotným nákupem bytu či domu měli zajímat o to, kdo žije v nejbližším okolí a jaké zde panují sousedské vztahy. Realita je však taková, že sousedé zabírají až téměř poslední místo v žebříčku faktorů, které finální výběr nakonec ovlivní," uvádí výsledky průzkumu Jana Wolfová, ředitelka marketingové komunikace Hypoteční banky.
Může se hoditMáte problémové sousedy? Najděte si bydlení na lepším místě. Vybírejte z nabídky nemovitostí na Reality.iDNES.cz. |
Nejenže nás více zajímá technický stav nemovitosti, hezké okolí domu, blízkost škol, obchodů či přírody nebo vzdálenost do práce, což jsou věci celkem logické a běžné, ale nad sousedy vítězí i dobře fungující samospráva v domě nebo dostatečná vzdálenost od okolních domů.
Když pak přijde na lámání chleba, respektive nákup vybrané nemovitosti, hlavní roli v rozhodování hraje jednoznačně cena (63 procent), lokalita a stav nemovitosti (48 a 30 procent), kdežto fakt, kdo bydlí vedle, řeší pouze každý desátý z nás.
Se sousedy se seznamujeme díky náhodě
Podle výsledků průzkumu 61 procent Čechů nechává seznámení se sousedy na náhodě. Pokud vám vrtá hlavou, jak takováto náhoda vypadá, vězte, že má nejčastěji podobu domovní schůze nebo setkání v obchodě či na chodbě.
Průzkumu Hypoteční banky se zúčastnilo celkem 642 respondentů ve věku 20 až 45 let. Realizoval se v průběhu března 2012 a spolupracovala na něm agentura TNS Aisa. |
Hodně lidí se také seznamuje prostřednictvím dětí nebo domácích mazlíčků, případně až při řešení problémů a konfliktů. Nejvíce nás ovlivňují nejbližší sousedé, tedy ti z našeho patra, nebo, v případě rodinného domu, z přímo sousedících domů.
Průzkum se zabýval i otázkou, jak vlastně vypadá ideální soused. "Můžete si ho představit jako ochotného, milého, slušného a zdravícího muže či ženu, který vás neruší hlukem nebo nepořádkem, je nekonfliktní, čas od času si s vámi promluví, ale jinak respektuje vaše soukromí. A také vás nepomlouvá, nezávidí a neškodí vám," popisuje Jana Wolfová.
Navíc vám i pomůže, například vám vybírá poštu, když jste na dovolené, nebo vám ochotně naladí televizi. A teď realita: sice se zdravíme a chováme se přátelsky, někdy dokonce víc, než jsme očekávali, ale vzájemná sousedská výpomoc u nás ve skutečnosti příliš nefunguje. To nás vnitřně docela mrzí, ale stále si vzájemně nedůvěřujeme natolik, abychom si například během dovolené předali klíče a zalévali květiny.
Nesnášíme hluk, ale bojíme se problém řešit
V zásadě však konstatujeme, že jsme se sousedy spokojeni. Na druhou stranu ale přiznáváme, že se jich trochu obáváme, hlavně čerstvě po nastěhování. Nejvíce se bojíme toho, že budou nějakým způsobem omezovat náš klid a soukromí: tedy že nás budou obtěžovat hlukem. Nemáme rádi hlasitou hudbu, pravidelné večírky, hlasitý sex či zápach a přílišný zájem o druhé.
"Nicméně problém Čechů je, že když jim něco vadí, často to neumějí řešit. Raději hlučné sousedy tiše nenávidí, než aby za nimi zašli a promluvili si s nimi. Když ale pak nastane otevřený konflikt, jdeme do extrémů," doplňuje Marta Boučková.
Průzkum dokonce odhalil, že se téměř každý desátý z nás stěhuje právě kvůli nesnesitelným sousedům. Při výběru nového bydlení však otázku, kdo že to bude bydlet vedle, opět odsune do pozadí.
Průzkumu Hypoteční banky se zúčastnilo celkem 642 respondentů ve věku 20 až 45 let. Realizoval se v průběhu března 2012 a spolupracovala na něm agentura TNS Aisa.
