Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Strašný rachot ze stavby nám ničí život. Developer se nikdy nezastaví

  1:00aktualizováno  1:00
Žil jsem ve Švýcarsku u Basileje a vlastnil činžák. Jeden z nájemníků přišel se stížností. Vadil mu stavební hluk na vedlejší zahradě, kde sousedovi dělníci stavěli dřevěnou pergolu a žádal o snížení nájmu, píše Jiří v dalším příspěvku seriálu Sousedské války.

Proti nadměrnému hluku na sousedním pozemku se lze bránit i soudní cestou. | foto: Profimedia.cz

Na vedlejší parcele se stavělo pomocí ručních vrtaček, elektrických pil na dřevo a také bylo slyšet kladiva. Hluk byl výhradně v pracovní době a soused měl řádné stavební povolení.

Žádost mého nájemníka jsem považoval za „přitaženou za vlasy“ a odmítl jsem mu slevu na nájemném poskytnout. Nájemník se obrátil k příslušnému obvodnímu soudu a se svým požadavkem plně uspěl. Musel jsem mu poskytnout slevu ve výši 300 švýcarských franků měsíčně na nájemném po dobu stavby této pergoly. Kvůli tomu jsem přišel každý měsíc o 20 % nájmu.

Nyní bydlím v Praze 6 v novém developerském projektu tzv. Sladovny (za novým Kauflandem). V roce 2007 byly původní Sladovny zbourány a od té doby se střídavě staví, nebo je stavba zastavena/přerušena.

Soused si dal na dům tepelné čerpadlo

Strašným hlukem nám ničí život

Hluk je tak velký, že se dá těžko usnout, stále je slyšet, není úniku.

Hluk je tak velký, že se dá těžko usnout, stále je slyšet, není úniku.

V mém bezprostředním okolí nyní vyrůstá již pátá etapa našeho developerského projektu. Já bydlím v druhé etapě se 170 byty. Stavební ruch je pro nás utrpením.

Hrubá stavba je nyní na rok přerušena a na jaře 2016 bude pokračovat a nás čekají řemeslníci, kteří budou celé dny i mimo pracovní dobu, v sobotu a v neděli pracovat. Tak to bylo i v předcházejících etapách. Opět budeme vystaveni stavebnímu hluku z jeřábu, vrtaček, míchaček a velké prašnosti od aut s dodávkami materiálů, malty a betonu. Pátá etapa se staví přímo před naším domem. Upozorňovali jsme odbor výstavby na Praze 6. Úředníci ale naši stížnost zamítli.

Ve Švýcarsku je jakákoliv práce v neděli a ve svátek zakázána. Není možné sekat trávu, bušit kladivem, vrtat v bytě, kopat na zahrádce, ani opravovat chatu. Jeden den v týdnu je absolutní klid, kdy si konečně můžete přispat a natáhnout se na zahrádce. V sobotu jsou také hluk a s ním spojené činnosti omezené. Soukromé práce lze vykonávat, ale na stavbách je klid.

V našem pražském bytovém domě v neděli každý vrtá, řeže, vhazuje s třeskotem lahve do sběrných kontejnerů a ruší všechny sousedy a to i v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Jak se proti tomuto stavebnímu provozu, hluku a prašnosti můžeme bránit?

Na dotaz čtenáře Jiřího odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:

Zdeněk Stanovský, AK Marek & Stanovský

V českém právním prostředí upravuje ochranu před hlukem, jakožto nežádoucím zvukem se škodlivými účinky na lidské zdraví, především zákon o ochraně veřejného zdraví a příslušné prováděcí předpisy.

Dle této právní úpravy má každý právo na ochranu před nadměrným hlukem, přičemž každá osoba, která provozuje stroje a zařízení způsobující hluk, je povinna dodržovat určité hlukové limity.

Ověřte povolení a kontaktujte hygienickou stanici

V popsaném případě je v zásadě možné postupovat v několika úrovních. Prvotně je možné ověřit, zdali má stavba všechna potřebná povolení a hlavně, zdali splňuje podmínky, které jí byly ve stavebním povolení (či ekvivalentu) stanoveny.

Mladík dělá hluk a policie nic

V bytovém domě mám za souseda mladíka, který si v bytě celý den a noc pouští velmi hlasitou hudbu. Nemohu spát a jsem s nervy pryč. Policii volám jen já, ostatní se bojí, ale nikdy se nic nevyřeší kvůli tomu, že dotyčný nemá občanku

Soused dělá celou noc strašný hluk. Policie nic neřeší, píše čtenářka.

Seriál Sousedské války sledujte zde

Během řízení před stavebním úřadem mohly být ze strany příslušných orgánů (například krajská hygienická stanice) stanoveny limity hluku, popřípadě protihluková opatření, které musí stavebník dodržovat. K zjištění relevantních podkladů z příslušného správního spisu je možné využít zákon o svobodném přístupu k informacím či zákon o právu na informace o životním prostředí.

Další možností je obrátit se na krajskou hygienickou stanici s podnětem k provedení státního zdravotního dozoru. Krajská hygienická stanice by měla provést měření hluku a zjistit tak případné porušení zákonných limitů hluku ve chráněných prostorech. V případě naměření hodnot, které překročí limity, učiní krajská hygienická stanice opatření k nápravě (může zakázat provoz zařízení způsobující hluk, přikázat učinění protihlukových opatření, atd.).

Pokud není možné z vážných důvodů hygienické limity dodržet, může developer zažádat o výjimku z povinnosti dodržovat hlukové limity, nicméně i v tomto případě se lze před nadměrným hlukem bránit podáním podnětu na Ministerstvo zdravotnictví.

V případě nezbytném rozhodne soud

Proti nadměrnému hluku se lze bránit i soudní cestou, konkrétně by šlo o tzv. negatorní žalobu s oporou v § 1013 občanského zákoníku, dle kterého se vlastník zdrží všeho, co způsobuje, že hluk, prach, otřesy, atd. vnikají na pozemek jiného vlastníka a „v míře nepřiměřené místním poměrům“ tak omezují běžné užívání pozemku.

Z hlediska času i nutnosti opatřit důkazy je však tato varianta poměrně náročná. Na druhou stranu soudu nebrání, aby vyhověl žalobci i v případě, že hluk nepřekračuje zákonné limity (nebo limity stanovené ve výjimce), pakliže je nepřiměřený místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání nemovité věci.

Pošlete příběh

sousedé

Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení.

Co se týká hluku ve dnech pracovního klidu a o svátcích - v českém právním řádu není zákon, který by toto komplexně reguloval. Dotčené záležitosti však mohou na svém území regulovat obce prostřednictvím obecně závazných vyhlášek k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, například může jít o omezení jakýchkoliv rušných prací o víkendech a svátcích, přičemž vynucování jejich dodržování se děje například prostřednictvím pokut.

Jiným případem, který již je regulován prostřednictvím zákona (zákon o přestupcích), je působení hluku v době nočního klidu, tedy od 22 hod do 6 hod. Pak může jít o přestupek proti veřejnému pořádku - rušení nočního klidu s pokutou až do výše 5 tisíc korun. K rušení nočního klidu je vhodné přivolat obecní policii či vše oznámit na příslušném obecním úřadě.

Pavel Hassman, majitel RE/MAX 4You

Popsané jednání je typickým příkladem hlukové imise. Dle občanského zákoníku (§ 1013 odstavec 1 věta první) ohledně imisí uvádí: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.“

Sousedem ve smyslu citovaného ustanovení se rozumí každý, kdo je nežádoucími účinky imisí postižen (bez ohledu na vzdálenost od pozemku, z kterého imise vycházejí). Ochrany před imisemi se přitom může domáhat nejen vlastník pozemku, ale i bytoví spoluvlastníci či nájemci.

Při provádění stavby musí být dodržovány hygienické hlukové limity stanovené v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

V případě, kdy hluk překračuje hranici stanovenou zmíněným nařízením vlády, musí mít stavebník k tomuto překročení povolení orgánu ochrany veřejného zdraví (ust. § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Orgánem ochrany veřejného zdraví je zde krajská hygienická stanice, v Praze pak Hygienická stanice hlavního města Prahy.

Přerušení stavebních prací

Zákon o ochraně veřejného zdraví také stanoví takzvanou noční dobu, což je doba mezi 22:00 a 6:00 hodinou. V této době jsou hygienické hlukové limity přísnější, avšak krajská hygienická stanice (v Praze pak Hygienická stanice hlavního města Prahy) může povolit překročení i těchto limitů. Naopak v zákoně neexistuje žádná „víkendová doba“ či „sváteční doba“, během níž by byly hygienické hlukové limity přísnější.

Kdokoli se může s podnětem obrátit na krajskou hygienickou stanici (v Praze pak na Hygienickou stanici hlavního města Prahy), aby prověřila respektování hygienických hlukových limitů. Hygienická stanice může uložit původci hluku sankci za nedodržování hygienických limitů a pozastavit stavbu (ust. § 84 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví).

Přerušit stavební práce může z uvedeného důvodu i stavební úřad (ust. § 134 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon) a soud. Dále pak platí, že pokud hlukovou imisí vzniká sousedovi újma, je k rozhodnutí o náhradě újmy příslušný soud.

Autor:




Nejčtenější

Výhled do zeleně patří k výrazným benefitům bytu. Bílá výmalba a světlé barvy...
Při rekonstrukci bytu šel odpad ven rovnou oknem, celý panelák drnčel

Zařídit dobře malý byt bývá nejtěžší, v tom se shodují architekti i majitelé. Pokud se někdo rozhodne takový interiér zrekonstruovat, musí pečlivě zvážit každý...  celý článek

1
K chatě se chodí přes sousedovu zahradu. Problém, který dokáže otrávit

Rozhodně se nenechte uchlácholit slovy realitního makléře, že není problém, když se na vaši budoucí chatu chodí přes sousedovu zahradu. Možná se tak chodilo...  celý článek

Domům se říká Earthship/Zeměloď. Stavba z pneumatik si sama topí, vytváří...
Architekt očekává jadernou hrozbu. V jeho domech přežijete i apokalypsu

Americký architekt Michael Reynolds staví již čtyřicet let budovy výhradně z odpadu. Zázemí má v Novém Mexiku v USA, kde vyrůstají stoprocentně soběstačné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.