Další pronájem jsem vzdala. Nechci zastupovat sociální úřad a stále za někoho platit.

Další pronájem jsem vzdala. Nechci zastupovat sociální úřad a stále za někoho platit. | foto: Profimedia.cz

Sbohem, tohle už nevydržím. Pronajímat byt byla má největší chyba

  • 393
S manželem jsme zrekonstruovali malý dům na venkově a natrvalo se do něj přestěhovali. Kompletně zařízený byt 3+1 v libereckém paneláku jsme pronajali podnikateli ze zahraničí. Když se po dvou letech odstěhoval a uviděla jsem tu špínu a binec, bylo mi do breku, píše ve svém příběhu čtenářka Alena.

Měli jsme dospívající děti a byt ve městě jsme si chtěli ponechat. Vše jsme uklidili, vymalovali a opravili. Přes realitní kancelář jsme sehnali mladou rodinu. Nájemné posílali podle dohody. 

Sousedé si na ně sice občas stěžovali, ale po domluvě se naši nájemníci vždy uklidnili. Později na ně sousedé kvůli rušení nočního klidu volali policii. Vypadalo to, že si z bytu udělali nevěstinec. Přimět nájemníky k vystěhování bylo velmi těžké. Tvrdili, že se dostali do finanční tísně a mají nezletilé děti. Pomohl až majitel realitky. Společně s ním jsme rodinu donutili byt opustit.

Vše jsme opravili a byt pronajali mladé dvojici. Žena byla na mateřské dovolené a muž vydělával slušné peníze jako automechanik. Kauci a první dva nájmy zaplatili bez problémů. Pak začaly komplikace. Neustále slibovali, že zaplatí, ale nic se nedělo.

Kuřte a chovejte zvířata

Nájemník si může dělat, co chce

Nový občanský zákoník nadržuje nájemníkům, tvrdí experti. Souhlas majitele bytu nově nepotřebují ke spoustě věcí. Majitel nemovitosti nájemníka nemůže omezit v jeho právech. A tím je například kouření nebo chování zvířat.

Dohodli jsme se, že pronájem opustí a vše doplatí. Ve smluvený termín začali nosit věci z bytu. Najednou naskočili do auta a zmizeli. Nic nezaplatili a byt nechali poškozený, plný zničených věcí a v garáži zůstaly pračka, lednička a dětské kočárky.

Na internetu jsem vypátrala jejich novou adresu a znovu je žádala, aby garáž vystěhovali a zaplatili dluhy. Půl roku se nic nedělo. Garáž jsme ale potřebovali, a tak jsme všechny jejich věci odvezli do sběrného dvora.

Za měsíc se do prázdné garáže někdo vloupal. Zničil zámky, ale nic neukradl, nebylo co. Sousedé mi nahlásili, že bývalého nájemníka v okolí zahlédli. Myslím si, že to mohli být oni a šli si pro své věci.

Další pronájem jsem vzdala. Nechci zastupovat sociální úřad, stále za někoho platit, řešit problémy a poslouchat stížnosti sousedů. Pronájem bytu mě stál nervy, čas i peníze. Byt jsme opět dali do pořádku a prodali. Máme svatý klid.  Jsem ráda, že už nemám co pronajímat. Vždy jsem nakonec s údivem zjistila, že já jsem ten, kdo se musí zuby nehty bránit.

S nájemníky jsem jednala příliš slušně

Kauci ve výši jednoho nájmu skládali všichni nájemníci, ale než se nám je podařilo vystěhovat, jejich dluh narostl. Vždy bydleli přibližně dva až tři měsíce zadarmo. Myslím, že s tím od začátku počítají a kauci proto skládají bez problémů. Je to jejich životní styl.

S nájemníky jsem zřejmě jednala příliš slušně. Když má rodina dva malý kluky, nechci na ně volat policii. Také jsem volala zaměstnavateli, reference byly dobré, jenže časem dostal výpověď.

Pošlete svůj příběh

Majitelé a nájemníci. Jak se jim žije?

S nájemníky bývá problém, stejně jako s majiteli nemovitostí. Zajímá nás, jaké máte zkušenosti a zda jste někdy museli řešit nějaké nepříjemné situace a jak jste se bránili. Budeme rádi i za případné rady a zkušenosti, jak se vyhnout či předejít konfliktům. Těšíme se i na pozitivní příběhy. E-mail: bydleni@idnes.cz.

Na začátku každý vypadá solidně, jedná slušně, má v pořádku doklady, uklízí společné prostory v domě a platí. Během roku se ovšem jejich chování změní. Přestanou uklízet, ruší noční klid, slibují, omlouvají se, přestanou platit a neberou telefon. 

Na elektronice a kvalitních spotřebičích nikdy nešetřili. Při návštěvách jsem viděla drahé televize, mobily, mikrovlnou troubu, toustovače atd. Měli zásobu nadstandardních a velmi zbytečných potravin a nápojů a také obrovské krabice drahých prášků na praní.

Boj o peníze jsem vždy vzdala. Byla jsem v pozici toho, kdo běhá po úřadech, honí policii, konejší sousedy a v noci řeší problémy nájemníků. Pomohl mi pouze jednou majitel realitní kanceláře. Měl lidi, kteří neplatiče vždy patřičně vyděsili a ti alespoň něco zaplatili. O jejich metodách ale nic nevím.