V roce 1984 jsme se s rodiči přestěhovali do prvorepublikového domu v menším městě. Během následujících let zde bytové družstvo provedlo několik stavebních oprav, dům získal novou fasádu, střechu a byl celkově dobře udržovaný.
Po roce 1989 byl v restituci vrácený původnímu majiteli, který ho po roce prodal. A začaly problémy. Nový vlastník do domu neinvestoval ani korunu. Během tří let se mu podařilo vystěhovat všechny původní obyvatele, kromě naší rodiny a starší sousedky. Do domu začal postupně stěhovat nájemníky nové. Ti se začali v bytech rychle střídat, podle toho, kdy přestali platit.
Kolem roku 2000 se na domě nějakým způsobem opravila střecha. Záměrně píšu nějakým, protože ihned po opravě jsme šli s rodiči za majitelem, že je něco špatně.
Bydleli jsme v prvním patře, a když pršelo, stékala voda přes kraj střechy na zeď a na naše okna, která vlhla.
Dověděli jsme se, že si vymýšlíme, že to není možné. V roce 2005 se uvolnil byt nad mými rodiči, a protože jsem měl krátce po svatbě, tak nám bylo nabídnuto, jestli se nechceme nastěhovat. Nabídku jsme přijali a začal náš nekonečný boj.
Stěhovat jsme se měli v lednu. Po prohlídce bytu jsme zjistili, že není vymalováno, všude byl nepořádek. Týden jsme po práci malovali, vše uklízeli a zjistili jsme, že v kuchyni a na WC neteče voda a v plynovém kotli něco divně klape.
Šli jsme vše nahlásit majiteli. Ten nám řekl, že je to naše věc. Vše jsme tedy opravili na své náklady a mohli začít bydlet.
Na konci ledna jsme se nastěhovali. Po týdnu se na stropě obývacího pokoje objevil mokrý flek. Informoval jsem majitele a dověděl jsem se, že je přeci normální, když lehce zatéká. Mně to tedy běžné nepřišlo. Vylezl jsem na střechu, odházel sníh a byl klid. Majitel takové drobnosti, jako je úklid sněhu, neřešil.
Mysleli jsme si, že do bytu zatéká jen v zimě. Střecha měla špatný sklon a v její přední části zůstávala voda.
Do bytu nám teklo 100 litrů vody denně.
Mysleli jsme si, že do bytu zatéká jen v zimě. Střecha měla špatný sklon a v její přední části zůstávala voda. Při poslední částečné opravě se zřejmě šetřilo na izolacích a problém se zatékáním přišel i v létě.
V bytě jsme měli přes třicet stupňů a na stropě vlhké skvrny. Opět jsme vymalovali, přišla zima a s ní stejné problémy. S majitelem žádná řeč nebyla.
Vše se opakovalo až do roku 2010. Ten rok jsme již ani nemaloval. Neměl jsem na to sílu, byla to naprosto zbytečná práce.
Je mi jasné, že se všichni ptáte, proč jsme se za takových podmínek neodstěhovali. Mám to město rád, mám rád i své rodiče, kteří již nejsou nejmladší a bylo fajn, že jsme se mohli pravidelně vídat.
Jak se žije nájemníkůmPohled z druhé strany Bylo snadné najít vhodný byt a chová se k vám majitel nemovitosti slušně? Museli jste řešit nějaké nepříjemné situace, jak jste se bránili? Budeme rádi i za případné rady a vaše zkušenosti, jak se vyhnout či předejít konfliktům. Příběhy posílejte na e-mail: bydleni@idnes.cz. |
V roce 2010 se po letech dohadování majitel rozhodl, že vymění okna. Nebudu popisovat, co se kolem dělo, protože heslo pana majitele je: co nejlevněji.
V zimě začalo intenzivně sněžit a hodně mrzlo a z té doby jsou také přiložené fotografie. Do bytu nám teklo 100 litrů vody denně. U přátel jsme měli velký úspěch s videem z kuchyně, kde jsme pomocí deseti nádob chytali vodu ze stropu.
Dohnal jsem pana majitele a oznámil mu, že přestávám platit nájem a že je obyvatelná již jen ložnice. Řekl mi, že chce, abych nájem platil dál, že se přece nic neděje, když je v bytě lehce vlhko. A pokud se nám to nelíbí, můžeme se odstěhovat. Nakonec mi dal do ruky novou nájemní smlouvu platnou od ledna 2011, kde stálo, že zvedá nájem.
Sedl jsem si tedy k internetu a začal hledat nové bydlení. Měli jsme štěstí a za dva týdny jsme se stěhovali. A najednou je vše jinak. S majitelem nemáme jediný problém. Jednou za čas se staví, dáme si kafe a vše je v pohodě. Bydlíme v lepším a levněji.
