Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Řecká tragédie: přívalové deště zničily část ostrova z filmu Mamma mia!

  1:00aktualizováno  1:00
Řecký ostrov Skopelos zasáhly na konci turistické sezony prudké přílivové deště. Největší škody napáchaly tam, kde lidé stavěli bez ohledu na zkušenosti předků. Situaci na ostrově zaznamenal i český novinář, který netušil, jak dramatické dny zde prožije.

Toho večera se rozpršelo víc než obvykle. Stará žena, která se na Skopelosu narodila a jejíž rodina tam žije po generace, nám později řekla: „Občas tu lehce zaprší, takže stromy zůstávají stále zelené, ale déšť trvá tak půl hodiny. Tohle tu ani moji předkové nepamatují.“

Déšť s každou hodinou zesiloval. Křivolaké a strmé dlážděné uličky starého města se proměnily v potoky a za okny zuřil liják podobný tropickým dešťům. Déšť ustal teprve druhý den ráno.

Některé zahradní restaurace vypadaly jako Praha po ničivých povodních. Zvláštní bylo, že Řekové netruchlili. Prostě uklízeli, čistili, myli a opravovali. Možná si úzkost schovávají kdesi uvnitř...

Některé zahradní restaurace vypadaly jako Praha po ničivých povodních. Zvláštní bylo, že Řekové netruchlili. Prostě uklízeli, čistili, myli a opravovali. Možná si úzkost schovávají kdesi uvnitř...

Z vodovodu netekla voda, nešel elektrický proud. Město doslova ztichlo. Většina cizinců se tlačila do první lodi, která odplouvala na sousední ostrov Skiathos.

Na nedalekém městském úřadě netušili, kdy pustí elektřinu a jen sdělili, že se na mnoha místech v kopcích utrhly velké kusy zeminy i se stromy a poškodily vedení.

Když voda ničí

Bylo opravdu štěstí, že jsme se ubytovali ve staré části města, která odolává přírodě už po staletí, jinak bychom mohli dopadnout jako ti, které na nosítkách odváželi katamaránem na Skiathos na letiště.

Některé restaurace vypadaly, jako by jejich vybavení někdo nasypal do mixéru společně s blátem, pustil nejvyšší rychlost a pak nalil zase zpět. Auta plavala v moři a ta, která zůstala na pevnině, byla otočená koly vzhůru a visely z nich mořské řasy.

Fotogalerie

Těžké kameny, z nichž byly původně postaveny zdi mezi pozemky, rozházela voda po krajině jako krabičky od sirek. Obchodům chyběly výlohy, bazény byly naplněné hnědým kalem a krajina byla zanesená odpadky.

Když se neposlouchá historie

Největší škody vznikly u domů postavených v olivových hájích, v místech, kde se nikdy nestavělo. Jsou to obrovské plochy, které stoupají ke kopcům, ale jen velmi pozvolna. Když přijde záplava deště (tu kritickou noc napršel metr vody!), valí se olivovými háji dolů k moři obrovské množství vody.

V posledních třiceti letech tam však vyrostlo něco jako naše Průhonice nebo Jesenice u Prahy, luxusní domy s bazény a nevkusnými balustrádami kolem teras. Po přívalovém dešti nejsou sice domy z cihel zbourané, ale vysklené, vyprázdněné a vybydlené.

Voda jimi zkrátka protekla, zatímco ve starém městě kamenné domy voda obtekla (podívejte se na video). Úzké kamenné cesty prostě zafungovaly jako koryto potoka. Bez jakýchkoliv škod.

Celé město je postaveno v prudkém svahu, takže snáší prodké deště bez velkých problémů.

Celé město je postaveno v prudkém svahu, takže snáší prodké deště bez velkých problémů.

Lidé zde po staletí stavěli domy na nejprudších svazích a prostor kolem domů vodě prostě přizpůsobili. I když velké deště přišly třeba jen jednou za desítky let.

V olivových hájích se nikdy nestavělo, používaly se jen subtilní ploty, které spíš opticky vymezovaly právní nárok na to či ono území, ale nebránily průtoku vody. Teď zde lidé postavili domy i zdi, které vodu zadržely, pak je přívalový déšť povalil a jejich části rozmetal po okolí.

Když člověk prochází za městem olivovými háji, které sice stoupají, ale jen pozvolna, vidí mezi nimi jen nové domy. Stará obydlí, kláštery a usedlosti jsou vždy po stranách v prudkých svazích. Jediné, co spolehlivě vydrželo i tentokrát, byla většina olivovníků. Tyto stromy mají totiž kořeny téměř stejně dlouhé, jak vysoké jsou jejich koruny.

Škodí déšť i církev

Skopelos patří k nejzelenějším řeckým ostrovům. Dlouho jej turistický ruch tolik nezasáhl, proto si ho Američané v září roku 2007 vybrali pro natáčení exteriérů známého filmu Mamma Mia! (uvedený do kin byl v roce 2008).

Jenže dnes jsou v místech, kde Meryl Streepová kráčela ke své magické Vila Donna, jen polámané stromy, valy písku a kamení. Na Skopelosu jsme si pronajali dům od jisté anglické dámy, která vlastní v Londýně reklamní agenturu. Stejně jako mnoho jiných Britů si tu pořídila nemovitost po celosvětovém úspěchu filmu Mamma Mia!.

Brána nad pláží Glisteri patřila Marii Kosmas. Nyní ji vlastní mnišský řád z hory Athos. Právě na ní byl umístěn nápis Villa Donna ve filmu Mamma Mia! a tudy vstupovala Meryl Streepová do svého penzionu.

Brána nad pláží Glisteri patřila Marii Kosmas. Nyní ji vlastní mnišský řád z hory Athos. Právě na ní byl umístěn nápis Villa Donna ve filmu Mamma Mia! a tudy vstupovala Meryl Streepová do svého penzionu.

Snad každý večer jsme chodívali do restaurace v přístavu, kde nás vítala Řekyně Maria Kosmas, která tu a tam místo pozdravu zazpívala hostům s místními hudebníky, vždy byla rozesmátá a nabitá energií.

Jednou nám až do noci vyprávěla svůj životní příběh. Žije na Skopelosu od narození. Její rodiče tu založili v roce 1983 restauraci na Glisteri, jedné z nekrásnějších pláží Řecka. Část exteriérů filmu Mamma Mia! byla točena právě tam. Taverna skvěle prosperovala. V britské televizi doporučoval rybí polévku Mariiny maminky dokonce i proslulý anglický kuchař Jammie Oliver, který si ji při návštěvách ostrova v její restauraci s chutí dával.

Jenže velké množství pozemků, zejména olivových hájů z oblasti pláže Glisteri, vlastní církevní řád z klášterního státu na hoře Athos. Před třemi lety přišli jeho zástupci s tvrzením, že jim vlastně patří i pozemek s Mariinou restaurací. Ačkoliv ukázala nezpochybnitelný výpis z pozemkových knih a místo patří její rodině už po několik generací, církev se nevzdala.

Kiratso Kosmas vede restauraci ve starém přístavu. Její rybí polévku chválil v britské TV i Jammie Oliver. Ještě před třemi lety měla tavernu na pláži Glisteri, ale z jejích pozemků ji vyhnal mnišský řád z hory Athos.

Kiratso Kosmas vede restauraci ve starém přístavu. Její rybí polévku chválil v britské TV i Jammie Oliver. Ještě před třemi lety měla tavernu na pláži Glisteri, ale z jejích pozemků ji vyhnal mnišský řád z hory Athos.

„Víte, církev je v Řecku hrozně mocná, a pokud se rozhodne, že někoho zničí, povede se jí to,“ posteskla si Maria.

Jednoho dne před třemi lety ve čtyři hodiny ráno vtrhla do restaurace a přilehlého domu ozbrojená policie v kuklách a restauraci prostě zabavila.

Většina členů rodiny skončila ve vězení, ale díky své vůli si do půl roku po propuštění otevřela novou stejnojmennou restauraci.

Kauza obletěla média po celém Řecku a je tam poměrně známá. Rodina Kosmas se o svůj majetek v současnosti soudí ve Štrasburku. „Ta překrásná pláž a přilehlé pozemky, po nichž tak prahla církev, nám zničila život. Další tragédii už bych asi nesnesla,“ řekla nám Maria. Jenže přišel přívalový déšť...

Co bude dál

Druhý den vysvitlo slunce, voda zase tekla a bílé domy starého města zářily do dálky modrými okenicemi. Opět se rozezněly zvony místních 124 malých kostelíků. Zdálo se, že prudký déšť jen dokonale omyl dláždění strmých uliček.

Vydali jsme se do Mariiny restaurace ve starém přístavu. Byla otevřená a Maria nás opět vítala, ale bylo vidět, že se do úsměvu nutí. Restauraci se sice bohudík nic nestalo, ale dům vyplavila voda. „Už je toho na nás moc. Spor s mnichy, neustále hrozící bankrot státu, kterého jsou plné noviny a teď tohle,“ dodala zdrcená Mariina maminka.

Pro Skopelos jsou typické bílé schody, bílé domy a modré okenice

Pro Skopelos jsou typické bílé schody, bílé domy a modré okenice

A tak jediný, kdo přestál vše zcela bez problémů, byly kočky. Těch je totiž ostrov plný. Nechyběly ani u našeho domu s modrými okenicemi a střešní terasou, který stál v prudkém svahu historického města nad starým přístavem, hned vedle malého kostelíku z dvanáctého století a jeho půvabné zahrady plné fialových bougainvilleí. Od Mariiny nové restaurace je coby kamenem dohodil.

Kočky k němu chodí tak jako ke každému ze zdejších domů. Ne všechny, ale jen ty, které si jej vybraly za svou kočičí základnu. Nechtějí dovnitř, ale dožadují se pamlsku, pohlazení a ujištění, že k domu patří. Pokud by přišel sebemenší déšť, právě na toto zápraží se přicházejí schovat, i kdyby zrovna byly na druhé straně ostrova. Osudný den jich byly schody před domem doslova plné.

Jedna ze zátok, kde se točil film Mamma mia! Je turismem téměř nedotčená, a také proto je Skopelos součástí Národní mořské rezervace.

Jedna ze zátok, kde se točil film Mamma mia! Je turismem téměř nedotčená, a také proto je Skopelos součástí Národní mořské rezervace.

Pohled na moře přes kostel Panagitsa tou Pyrgou

Pohled na moře přes kostel Panagitsa tou Pyrgou

Skopelos

Ostrov patří do souostroví Sporády, které je vyhlášenou přírodní rezervací hýřící rozličnými rostlinnými i živočišnými druhy, včetně velkého množství delfínů. Na některých částech ostrova se prý biotop nezměnil po čtyři tisíce let.

Ostrov zaujímá plochu 96 km2 a jeho vrcholy Delfi a Paluki přesahují výšku 500 m. Nejstarší archeologické nálezy datované do let 1600 - 1400 př. n l., které byly nalezeny u zátoky Stafylos, ukazují na silný mykénský vliv. Na ostrově je stejnojmenné město a správní středisko, kde žije asi polovina obyvatel, a další dvě osady - Glossa a Neo Klima. Celkem zde žije kolem pěti tisíc obyvatel.

Přímo na Skopelos se letadlem nedostanete – nemá vlastní letiště. Cesta vyžaduje trochu trpělivosti a kreativity. Nejlepší bývá přistát na sousedním ostrově Skiathos a pokračovat katamaránem.

Autoři:


Témata: Bydlení


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.