Přečtěte si také: Pět chyb, které dělají pěstitelé pokojových rostlin.
Květináče nedávejte moc velké
Teď je správná doba na přesazování květin. To však neznamená, že musíte do nového květináče přendávat všechny rostliny každý rok. To, že některá opravdu potřebuje přesadit, poznáte podle toho, že velké množství kořínků prorůstá otvory ve dně květináče, nebo se stáčejí dole uvnitř nádoby.
Přesazovat je třeba i ve chvíli, kdy je květináč rostlině malý, její těžiště je vysoko nad ním a hrozí, že se převáží. Vzrostlé květiny jdou přendat do jiného květináče těžko, proto stačí vrchní část substrátu prokypřit a obnovit, nebo květinu přihnojit.
U menších rostlin se květináče vyměňují, ale mají být stejné nebo jen o něco málo větší než ty původní - asi o dva až čtyři centimetry. "Vyjměte rostlinu z květináče, oklepejte trochu starou zeminu a protrhejte staré, popřípadě uschlé kořeny,“ popisuje Pavel Hruška z Květinového ateliéru Hruškadesign.
"Na dno květináče nasypte drenážní vrstvu, tedy keramzit nebo jemný štěrk." Na ten můžete dát trochu substrátu. Rostlinu s kořenovým balem dejte do květináče a zasypávejte ze všech stran čerstvým substrátem. Zeminu jemně zatlačte, aby mezi jejím povrchem a okrajem květináče zůstala mezera asi jeden až 2,5 centimetru. Pak se bude lépe zalévat.
Můžete zvolit univerzální substrát na pokojové rostliny nebo speciální pro daný druh. Měl by být stejný jako ten, co byl v květináči předtím. Půda ze zahrady rozhodně vhodná není.
Substrát koupíte v zahradnictvích, zahrádkářských potřebách nebo v hobbymarketu v různě velkých baleních - pět litrů toho univerzálního stojí kolem 20 korun, 20 litrů okolo padesátikoruny.
Při jiné metodě přesazování se na drenáž a trochu substrátu vloží prázdný květináč stejné velikosti, jako byl původní. Obsype se zeminou, vyjme se a do vzniklé díry se vloží rostlina s kořenovým balem.
Volte pomalu rozpustná hnojiva
"Okamžitě po přesazení zalijte rostlinu do květináče. Hnojit bude potřeba nejdříve za 14 dní,“ informuje zahradnice Vlasta Černá-Rypáčková z květinového ateliéru Floranet. Nový substrát totiž obsahuje dostatek živin na několik týdnů. Pak už je třeba hnojit pravidelně.
Výživa se většinou dodává v době, kdy květiny aktivně rostou, tedy od jara do podzimu. V teplém období roku to bývá obvykle jednou za 14 dní, v zimě se hnojí méně nebo vůbec - v té době potřebují výživu hlavně rostliny, které kvetou, tedy třeba bramboříky.
V zahradnictví, drogerii či v hobbymarketu pořídíte různé druhy hnojiv - univerzální na pokojové rostliny nebo speciální pro ty kvetoucí nebo listové, prodávají se i hnojiva určená na jeden druh.
Stojí obvykle kolem padesátikoruny. Někdy je speciální hnojivo výhodnější, protože když se třeba kvetoucí rostlina hnojí přípravkem na zelené rostliny, podpoří to růst listů, a nikoli květů.
Spíše než obecnými poučkami o hnojení se řiďte návodem na přípravku. A nikdy nepřekračujte předepsané množství. Nejčastěji se volí tekutá hnojiva, jež se přidávají do vody na zalévání a dodávají živiny okamžitě.
Některá se používají při každém zalévání, jiná jen jednou za čas. Podobně fungují i rychle rozpustná hnojiva, která se rozpouštějí ve vodě. Hnojiva ve formě granulí či prášků se zapracovávají do povrchu půdy stejně jako tablety.
"Doporučuji ta, která se rozpouštějí pomalu a nezasolují půdu," radí Vlasta Černá-Rypáčková. "Na rozdíl od levných tyčinek na zapíchnutí do květináče, po nichž je nutné každý rok rostlině vyměnit zeminu."
Pomalu rozpustná hnojiva se přidávají do substrátu, kde se z nich uvolňují živiny několik měsíců. K sehnání jsou i v malých sáčcích, které se dávají na dno květináče.
Mnohým květinám vadí slunce
Rostliny po přesazení není dobré stěhovat, svědčí jim původní stanoviště. Většina dává přednost teplu, jsou však i druhy, které mají raději chladné prostředí.
Obvykle potřebují i dostatek světla, málokterým však svědčí přímé sluneční paprsky, mohou jim sežehnout listy, zvláště když jsou mokré. Stejně tak jim vadí průvan.
Mnoho druhů pokojových rostlin vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu. Tu zajistíte pravidelným rosením listů nebo tím, že dáte květináč do misky se štěrkem a vodou.
Rostliny, jejichž růst se vymkl, můžete nyní zastřihnout a upravit jejich tvar. Zastřihává se vždy těsně za listem, nenechává se žádný odstup, protože by tam mohly vznikat choroby. "Na jaře je nutné minimálně o dvě třetiny ostříhat ibišek, aby hojně kvetl," radí Pavel Hruška.
"Ostříhat můžete i fíkus benjamín. Ale jen asi o jednu pětinu a opatrně, protože z něj vytéká bílé mléko, které může potřísnit nábytek." Pravidelně také odstraňujte uschlé listy, aby nevznikaly plísně, a květy, protože rostlina by se vysilovala tvorbou semen.
Vodu z misek vylévejte
Květiny doma zalévejte vždy odstátou vodou. A to buď do misky, nebo přímo do květináče. "Rostliny s chloupky na povrchu listů a stonků, jako jsou třeba fialky, gerbery či gloxínie, se zalévají pouze do misky," upozorňuje Pavel Hruška.
Většina pokojových květin se zalévá jednou či dvakrát do týdne, ale nelze to brát obecně, každý druh vyžaduje jiné množství vody. Vliv na to má i květináč (rostliny v těch hliněných potřebují zalévat častěji), substrát (rašelina "pije" více než jíl), teplota a vlhkost vzduchu.
Dejte pozor, abyste rostliny nepřelévali. "Ve vodě mohou stát jen bažinaté rostliny, jako například šáchor či sítina," říká Pavel Hruška. Jiným rostlinám přebytečnou vodu z misek vylévejte. Kořeny by měly málo vzduchu a mohly by zahnívat. Přemokřenou zeminu poznáte podle toho, že se na ní začíná tvořit mech, či dokonce plíseň.
Když na nějakou květinu naopak zapomenete a zemina v květináči vyschne, ponořte rostlinu do nádoby s vodou a nechte ji tam tak dlouho, dokud budou unikat bublinky. Jestliže na pravidelné zalévání nemáte čas či talent, pořiďte si samozavlažovací květináče, kde voda vzlíná ze spodní nádržky pomocí knotů.
| Jak se starat o pokojové rostliny
|
