Podle odborníků se vyplatí nepodceňovat při pokládání jakékoliv podlahy přípravu podkladu. Přímo při práci jsme zastihli podlaháře Zdeňka Lapku z firmy Domex.
Jaké jsou rozdíly při přípravě povrchu u různých druhů podlahových krytin?
Při pokládání korkových čtverců, linolea nebo PVC, tedy u podlah, které se lepí, záleží hlavně na dokonalém vyhlazení povrchu. To znamená, že betonový potěr se musí přestěrkovat tak, aby se chozením do krytiny neobtiskovala drsnost povrchu. Každý kamínek nebo nerovnost, které zůstanou pod krytinu, po čase vystoupí a v tom místě se krytina nejdříve poškodí.
Jak se postupuje u módních plovoucích podlah?
Tam tolik nezáleží na drsnosti podkladu, protože se lamely podkládají parozábranou a dvoumilimetrovou miralonovou fólií. Tady je zase důležité, aby byla podlaha naprosto v rovině. Na podklad se položí hliníková lať dlouhá dva metry a na tuto délku nesmí být odchylka výšky větší než plus minus dva milimetry.
Co by se stalo v opačném případě?
Pokud by kladeč podlahu nesrovnal, mohla by podlaha prasknout v místě spojení pomocí pera a drážky.
Jak se nerovnosti odstraní?
Jsou dvě možnosti. Celá místnost se vyleje takzvanou celoplošnou samonivelační stěrkou, která se rozteče po podlaze. Tato metoda je však dosti drahá a jenom stěrka by mohla stát polovinu ceny samotné podlahy. Levnější je zbrousit vrcholky nerovností tak, aby byly v normě a vylít jen prohlubně.
Zvládne běžně zručný člověk tuto práci sám?
Všechno je samozřejmě možné, ale jen základní nářadí k broušení stojí kolem třiceti tisíc korun. Kdo si však nechá podlahu položit od firmy, zaplatí za materiál jen pět procent daně. Rozdíl do dvaadvaceti procent, které se platí při nákupu v obchodě, pak prakticky pokryje náklady na položení.
Jaké jsou rozdíly při přípravě povrchu u různých druhů podlahových krytin?
Při pokládání korkových čtverců, linolea nebo PVC, tedy u podlah, které se lepí, záleží hlavně na dokonalém vyhlazení povrchu. To znamená, že betonový potěr se musí přestěrkovat tak, aby se chozením do krytiny neobtiskovala drsnost povrchu. Každý kamínek nebo nerovnost, které zůstanou pod krytinu, po čase vystoupí a v tom místě se krytina nejdříve poškodí.
Jak se postupuje u módních plovoucích podlah?
Tam tolik nezáleží na drsnosti podkladu, protože se lamely podkládají parozábranou a dvoumilimetrovou miralonovou fólií. Tady je zase důležité, aby byla podlaha naprosto v rovině. Na podklad se položí hliníková lať dlouhá dva metry a na tuto délku nesmí být odchylka výšky větší než plus minus dva milimetry.
Co by se stalo v opačném případě?
Pokud by kladeč podlahu nesrovnal, mohla by podlaha prasknout v místě spojení pomocí pera a drážky.
Jak se nerovnosti odstraní?
Jsou dvě možnosti. Celá místnost se vyleje takzvanou celoplošnou samonivelační stěrkou, která se rozteče po podlaze. Tato metoda je však dosti drahá a jenom stěrka by mohla stát polovinu ceny samotné podlahy. Levnější je zbrousit vrcholky nerovností tak, aby byly v normě a vylít jen prohlubně.
Zvládne běžně zručný člověk tuto práci sám?
Všechno je samozřejmě možné, ale jen základní nářadí k broušení stojí kolem třiceti tisíc korun. Kdo si však nechá podlahu položit od firmy, zaplatí za materiál jen pět procent daně. Rozdíl do dvaadvaceti procent, které se platí při nákupu v obchodě, pak prakticky pokryje náklady na položení.
