Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Při koupi sporáku myslete na úsporu energie

aktualizováno 
Dnešní doba sporákům příliš nepřeje. Kdo si zařizuje novou kuchyň nebo obnovuje starou, volí většinou samostatnou varnou desku a pak vestavěnou troubu. Přesto sporákem dnes nazývá většina výrobců samostatně stojící spotřebič, jehož součástí je varná deska i trouba. Pravidla pro výběr samostatných spotřebičů i oddělených varných desek a vestavěných trub zůstávají stejná.

Podle údajů firem se nejméně prodávají plynové sporáky. Přes polovinu prodaných výrobků tvoří kombinované sporáky s elektrickou troubou a plynovými plotýnkami. Zhruba jedna třetina zákazníků si vybere sporák elektrický.

Nejdůležitější změny, kterými prošly v posledních letech plynové desky, se týkají jejich bezpečnosti. Při nákupu (cena plynových sporáků začíná na částce kolem 6000 korun) by měl potenciální zákazník rozhodně sáhnout po těch s ochrannou pojistkou (v některých státech se už plynové sporáky bez ní nesmějí prodávat).

Díky ní se automaticky vypne přívod plynu, jakmile z nějakého důvodu zhasne hořák. Další změnu zaznamenala konstrukce hořáků - jsou stabilnější než u starších výrobků. Některé firmy pak nabízejí plynovou mřížku rozdělenou na dvě menší - mřížka se snadno vejde do myčky a odpadají starosti s její údržbou.

Na trhu jsou za 11 tisíc korun a více k dostání i sklokeramické plynové desky, u kterých lze hořáky odnímat, a proto se snadno čistí. Většina sporáků je vybavena tryskami na zemní plyn i propan-butan.

Litina se prodraží
U elektrických varných desek si lze vybrat mezi levnějšími s litinovými plotýnkami (sporáky se prodávají od 6000 korun) nebo se sklokeramickou deskou (stojí od 8000 tisíc korun). Podle údajů společnosti Středočeská energetická však litinové plotny nejsou levnější z dlouhodobého hlediska.

Jejich účinnost je menší a spotřebují více elektrické energie než sklokeramické desky. Litinové plotýnky se pomaleji zahřívají, mají méně regulačních stupňů a po ukončení vaření zůstávají delší dobu horké. A toto zbytkové teplo lze jen těžko využít.

Účinnost litinových plotýnek málokdy přesáhne 60 procent. U sklokeramických desek jsou ztráty energie nižší - jejich účinnost se pohybuje kolem 70 procent. Rychleji se zahřívají a plotýnky dosahují plného výkonu za deset až dvacet sekund po zapnutí.

Spirála pod skleněnou deskou vyzařuje teplo přímo do nádoby. Nejrychleji se ohřívají desky s halogenovými trubicemi, kde pod skleněnou deskou je umístěna spirála naplněná halogenovými plyny.

Nevýhodou je její nízká životnost, a tak přišli výrobci s kompromisem. Nyní nabízejí desky, kde se kombinuje klasická elektrická a halogenová spirála. Zapínají se obě najednou.

Díky halogenové spirále začne sálat teplo okamžitě, a jakmile se na požadovanou teplotu zahřeje i elektrická spirála, halogenová se automaticky vypne, čímž se prodlužuje její životnost.

Chytré vaření
Za zhruba třicet tisíc korun si lze koupit sklokeramické desky vybavené infračerveným varným senzorem. Ten neustále sleduje teplotu v hrnci a přizpůsobuje výkon plotýnky tomu, aby se teplota držela na požadovaném stupni.

Pro vaření se senzorem by se mělo používat systémové nerez nádobí dodávané přímo s deskou, nebo smaltované či litinové. Jiné nerezové nádobí musí být opatřeno speciální páskou, bez které nemůže senzor kontrolovat teplotu uvnitř hrnce.

Samozřejmě že i na těchto varných deskách lze vařit klasicky v jakémkoli nádobí, pak ovšem nelze využít senzoru. Novinkou ve varných deskách, kterou prověří nejbližší roky, je indukční vaření. Plotýnka se díky magnetické indukci zahřívá pouze pod hrncem, proto je ztráta energie minimální, a účinnost naopak vysoká.

Nehrozí, že by při použití malého hrnce na velké plotýnce zbytečně utíkalo teplo pryč. I když se o tomto způsobu mluví jako o studeném vaření, není to přesně tak. Okolí se totiž částečně zahřívá od teplého hrnce. Nevýhodou je vysoká cena desky pro indukční vaření (od 30 000 korun) a fakt, že je k němu potřeba speciální vodivé nádobí.

Při výběru nového sporáku myslete hlavně na úsporu energie.

Autoři: ,


Témata: Plyn, Zhasni


Nejčtenější

Dřevěné dubové podlahy jsou příjemné na dotek i na pohled. Konferenční stolky...
Byt v podkroví, kde nejdražším kouskem je sporák. Manžel rád vaří

Klára s manželem mají rádi město s kavárnami, divadly a místy, kam lze zajít s dětmi. Proto když se naskytla možnost koupit podkrovní byt s terasou v...  celý článek

Dostatek přirozeného denního světla a propojení interiéru s exteriérem celý...
Kuchyň z černého dubu, stůl z betonu. Moderní byt je přesto útulný

Nestává se často, aby byt v novostavbě dispozičně odpovídal individuálním nárokům investorů. A už vůbec není běžné, že i když jejich hlavní požadavek zní...  celý článek

Kodaňská číslo 41: neobaroko, průčelí s věží s neorenesančním štítem a gotickou...
Noblesní Vršovice nejsou falešné Vinohrady. Čtvrť má velkoměstský šarm

Kodaňská ulice v pražských Vršovicích vytváří širokou a krásnou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku...  celý článek

Nadzemní dráha vede šestým až osmým patrem domu.
Vlak jede středem 19patrového bytového domu. Obyvatelé jsou nadšeni

V Čchung-čchingu na jihovýchodě Číny vyřešili nadzemní dráhu po svém. Nezastavil je ani dům o 19 patrech stojící v cestě a vlakovou tratí ho prostě...  celý článek

Architektka Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal se k proměně bytu v...
Nejlepší interiér roku 2016: loft s nábytkem navrženým na míru

Zatímco architektonických soutěží určených stavbám je celá řada, interiéry byly dosud opomíjené. Změnila to až soutěž Interiér roku, kterou pořádá Institut...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.