Přednádraží nedávno a dnes. Ghetto na odpis bylo železničářskou kolonií

Stejné místo, ale dva naprosto rozdílné světy. Skomírající lokalita Přednádraží v Ostravě-Přívozu, nyní známá jako hynoucí romské ghetto, kdysi patřila mezi nejvyhledávanější kolonie. Stály tam obchody, chlapi chodili do hospody. Nic z toho už není pravda.

Rok 1933. V Přednádraží žije asi osm stovek lidí. Pracují pár desítek metrů odtud na dráze, lokalita funguje jako normální městská zástavba se všemi službami.

Střih. Rok 2013. Domy vydrancované, nikde ani živáčka. Vlastně počkat. Mezi domy přechází pár zlodějů kovů, kteří ještě hledají, co jiní lapkové přehlédli. Lokalita určená k likvidaci.

"Ještě na začátku devadesátých let tu bylo krásně. Češi, Romové, žili jsme společně. Ještě fungovala hospoda, byl tady obchod. Jenže to se už nevrátí," posteskl si Robert Kuman. Na Přednádraží už nebydlí, z jeho bytu se stalo zbořeniště.

Přednádraží v roce 1995...

...a stejné místo v roce 2013. Dům zmizel.

Podle historika Martina Jemelky, autora publikací o dělnických koloniích v Ostravě, zničilo Přednádraží několik osudných zvratů.

Poprvé to byl odsun německých obyvatel, poté povodně v roce 1997, dále příchod Romů z východního Slovenska, střídání majitelů a stavba dálničního přivaděče.

Podělte se o vzpomínku

Archivních fotografií Přednádraží je zoufalý nedostatek, k dispozici jsou nejvíce staré jen třicet let. Nemáte v rodinném archivu fotografii dokumentující, jak tato lokalita kdysi vypadala? Vaši fotografii zveřejníme, uvedení autora je samozřejmostí.

Naskenovanou fotografii prosíme zašlete na adresu [e-mail], nenaskenovanou do redakce MF DNES, Puchmajerova 1 v centru Ostravy. Snímek naskenjeme a vrátíme.

Prosíme také o připsanou krátkou vzpomínku na někdejší život v Přednádraží, napište i s uvedením svého kontaktu na výše uvedený e-mail. Děkujeme!

Přitom rozjezd území byl tak nadějný. "Přednádraží bylo unikátní tím, že i jako kolonie zůstalo městskou zástavbou. Přitom hornické kolonie měly venkovský charakter," upozornil Jemelka.

Domy byly postaveny ještě před první světovou válkou, lokalita však prožívala největší rozkvět ve dvacátých letech minulého století, kdy zde žilo asi devět stovek lidí, výhradně ze železničářských rodin. "Většina byla Čechů, asi třetina Němců nebo německy mluvících lidí," uvedl historik.

V činžovních domech se žilo sousedsky, lidé se znali z práce na železnici, později tam dokonce fungoval biograf a k Přednádraží zajížděl autobus.

Po druhé světové válce byli němečtí obyvatelé odsunuti, nahradili je další Češi, Slováci a postupně i Romové. "Ti se začali objevovat nejpozději v sedmdesátých letech, a to podle toho, jak začali pracovat u drah," dodal Jemelka. Sami Romové za osudnou ránu kdysi oblíbeného místa považují povodně v roce 1997, kdy velká voda z Odry zaplavila i Přednádraží, a hlavně příchod Romů z východního Slovenska.

Přednádraží v roce 1989...

...a stejné místo v roce 2013.

"S těmi už bylo soužití složité. Byli úplně jiní než my a začalo se i krást," řekl jeden z romských starousedlíků, ale nepřál si být jmenován. Pak už stačilo pár výměn majitelů a bylo zle. "Víte, podle mého názoru bylo o likvidaci Přednádraží rozhodnuto už někdy v osmdesátých letech, kdy se určilo, že v jeho sousedství povede dálnice a silniční přivaděč. Tím bylo odříznuto od okolí a odsouzeno k naprosté periferii," upozornil Jemelka. V blízkosti se navíc postavila ústřední čistírna odpadních vod.

Zániku lokality historik lituje, nebere to však nijak tragicky. Podle něj v tomto případě není možno uvažovat romanticky, ale realisticky.

"Dovedu si představit, že kdyby byl osud tomuto místu více nakloněn, tak tam mohly být například krásné startovací byty pro mladé. Ale bohužel," povzdychl si znalec ostravských kolonií.

Stav Přednádraží zhruba před třemi roky.