Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před sto lety odstartoval bakelit éru plastů

  1:00aktualizováno  1:00
Chemik Léon Hendrik Baekeland představil světu první plně syntetickou hmotu - bakelit - v únoru 1909. Telefony, rádia a hlavně lampy z tohoto materiálu dnes patří k velmi vyhledávaným předmětům ve starožitnictvích a retro obchodech.

Bakelit byl vůbec první průmyslově vyráběnou umělou hmotou | foto: Profimedia.cz

Ve speciálním tlakovém kotli spojil rodák z Belgie fenol s formaldehydem. Vznikl oxybenzylethylenglykolanhydrid - tvrdý a nehořlavý plast odolávající i kyselinám, který se netavil, ale bylo možné z něj lisovat nejrůznější tvary.

Naštěstí se chemik později při dolaďování názvu materiálu, "který je nerozpustný ve všech rozpouštědlech a neměkne působením tepla", nechal inspirovat svým jménem a tvrdostí materiálu.

Bakelit je tak složenina jména tvůrce - Baekeland - a řeckého názvu pro kámen - lithos. Sláva bakelitu, potažmo celá éra umělých hmot, mohla začít.

Sto let bakelitu

Po sto letech se spíše ještě vrátila. Kdo nevyhodil stolní lampu či rádio po babičce, může být dnes mile překvapený - často je lze velmi výhodně prodat. Ne náhodou se vyrábějí i jejich repliky.

Proč vůbec vznikl

Bakelit byl vůbec první průmyslově vyráběnou umělou hmotou. Objevil se v době, kdy svět hledal kvalitní a levný izolant pro elektrotechnický průmysl. Problém byl zejména s velkými elektrickými stroji, které pracovaly se silnými proudy.

Sto let bakelitu

Se snadno tvarovatelným materiálem s vynikajícími izolačními vlastnostmi, schopným přestát i vysoké teploty a působení rozpouštědel, se ale brzy seznámily nejen tovární haly, ale i miliony běžných uživatelů prostřednictvím elektrických zástrček a vypínačů.

I to bylo pro bakelit málo. Lavina bakelitových výrobků se začala valit. Knoflík rychlostní páky luxusního Rolls-Royce z roku 1917 se stal symbolem pokroku.

A pohled na předměty z domácností ve třicátých letech jsou důkazem, že to byla přímo bakelitová éra. Nastala poté, co v roce 1926 vypršel základní Baekelandův patent.

Sto let bakelitu

Bakelitové popelníky, strojky na holení, vysoušeče vlasů, lampy, kryty rádií či telefonních přístrojů - to vše se stalo symbolem doby.

Materiálu pomohla i jeho hedvábně černá barva, nabývající temně rudého nádechu, která byla tehdy považována za velmi elegantní.

Předměty z umělé hmoty s hladkými a zaoblenými tvary nadchly designéry i zákazníky a v mnoha předmětech nahradily těžkopádné předměty pracně montované hlavně ze dřeva, skla a kovů.

Sto let bakelitu

Populární byly i bakelitové hračky či bižuterie. Když pak během druhé světové války uvažovaly americké úřady, jak v mincích nahradit drahocennou měď, byl bakelit jedním z testovaných materiálů.

Od telefonu k trabantům

Pojem bakelit byl ještě v padesátých letech pro mnohé laiky synonymem slova plast. I proto se ikoně hospodářských úspěchů NDR, legendárnímu vozítku Trabant, říkalo "bakeliťak".

Bakelit zároveň odstartoval vývoj v chemickém průmyslu, který ho postupně zatlačoval do zapomnění. Dobývat svět se vydaly další umělohmotné materiály, jako polystyren, polyetylen a další.

Sto let bakelitu

Přestože zlatou éru si bakelit už odbyl, je to materiál dodneška oblíbený, především pro svou vynikající tepelnou odolnost.

Dekorativní lamináty z této pryskyřice se v poslední době dokonce znovu stávají módním materiálem, i když lze předpokládat, že Rolls-Royce už asi těžko někdy udělá rychlostní páku z bakelitu.

A důležitou roli v dějinách umělých hmot bakelitu nikdo nevezme. I proto americký časopis Time zařadil před časem Baekelanda mezi 100 nejvýznamnějších vědců a myslitelů 20. století.


Léon Hendrik Baekeland

* 1863

Narodil se v Belgii, kde také vystudoval chemii. Brzy po studiích - ale bez peněz - odjel do Spojených států, kde pokračoval ve své práci.

Ještě před objevením bakelitu se mu koncem 19. století podařilo objevit fotografický papír, který bylo možné zpracovávat při umělém osvětlení.

Za svůj vynález získal od firmy Kodak statisíce dolarů, takže mohl klidně pracovat a bádat ve vlastní laboratoři.

Svůj vynález z roku 1909 dokázal rychle uvést do praxe - už v roce 1910 zakládá továrnu na výrobu bakelitu v německém Erkneru u Berlína.

Zemřel v roce 1944 v městečku Beacon ve státe New York.


Autoři: ,




Nejčtenější

Venkovní bazén spojí dvě obytné budovy v posledním, 10. patře.
Obyvatelé mohou plavat z jedné budovy do druhé. Ale 35 metrů nad zemí

V centrálním Londýně vyrůstá developerský projekt Embassy Gardens. Mezi dvěma vysokými budovami bude 35 metrů nad zemí umístěný skleněný bazén Sky Pool....  celý článek

Návrhy se tak začínají naopak, než bývá obvyklé: od exteriéru směrem do...
Dům z 50. let byl na večírky už starý. Nahradila jej nová party vila

Pořádný večírek v kalifornském Palm Springs se neobjede bez bazénu. To slavní a movití vědí. Město vzdálené sto kilometrů od Los Angeles je jejich oblíbenou...  celý článek

Dvoupodlažní dům ve svahu nabízí majitelům komfortní výhled do krajiny a...
Z ulice drobná stavba, ze zahrady dům snů s bazénem a skvělým výhledem

Z ulice jde o naprosto nenápadný a malý dům. Souhra několika okolností, včetně umístění stavby do strmého svahu, ovlivnily celé řešení. Dvoupodlažní dům, tedy...  celý článek

Položit epoxidovou stěrku betonepox a šestiúhelníkovou dlažbu tak, aby na sebe...
Byt, kde si beton skvěle rozumí se zlatem. Unikátní interiér v Praze

Navrhnout byt pro finančně zajištěného manažera a jeho partnerku znělo architektce Radce Valové jako sen. Byt totiž zaujímá celé druhé patro domu v Pařížské...  celý článek

Úbislav - Stachy, okres Prachatice. Chalupa 4+kk na polosamotě je na prodej za...
Česká zimní dovolená. Podívejte se, jaké horské chalupy jsou na prodej

V České republice je na prodej velké množství horských chalup. Některé jsou nedaleko sjezdovky, další mají perfektní podmínky pro milovníky bílé stopy nebo jen...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.