Část zdejších domů je stále opuštěná, některé jsou na tom tak špatně, že bez pomoci půjdou k zemi. Přitom v ostatních částech metropole byla povodeň paradoxně silným životabudičem.
Vezměme si jako příklad Karlín či Libeň. Čtvrtě, o nichž se říkalo: Karlínu a Libni, zdaleka se vyhni, už několik let září novotou a zájemci o bydlení či sídlo firmy se mohou přetrhnout pokaždé, když se někde objeví inzerát na volný byt nebo kancelář.
Potíž je v tom, že Lahovice na rozdíl od Karlína nikdy nebudou proti velké vodě chráněné. Stavba hrází by byla neúměrně nákladná.
Městské domy chátrají sedm let
Každý pátý dům zde patří magistrátu, který nemovitosti odkoupil od obyvatel, kteří odmítali žít ve strachu z vodního živlu. A právě s těmito domy jsou podle místních lidí potíže.
|
"Domy jsou v havarijním stavu a vyžadují velké investice. Hledáme způsob, jak je využít." |
Město tu vlastní 29 domů, do některých nastěhovalo nové nájemníky, domov tu našel říční oddíl strážníků nebo autisté. Ve dvanácti objektech se dál prohání jen vítr a hrozí jim demolice.
Třetina lidí odešla
"Byl to šok, ale dům vyschl, vyklidili jsme ho a žijeme tu dál," říká Věra Galiová. Je jednou z těch, kteří i přes řádění živlu svůj domov neopustili. Třetina sousedů tak ale učinila, přestože těsně po povodních o stěhování nikdo nechtěl ani slyšet.
Objevily se totiž mnohem větší potíže než bahno a podmáčené zdi. Strach z nejisté budoucnosti. Politici totiž pár měsíců po opadnutí vody začali tvrdit, že protipovodňové hráze v této části města není možné vybudovat.
Víra místních, že budoucnost Lahovic je růžová, se začala hroutit, a následovala dokonce hned trojí protestní blokáda strakonické dálnice.
Lahovice v roce 2002 během záplav.
Lahovičky postihl stejný osud.
V červnu 2003 bylo definitivně rozhodnuto, že čtvrti se protipovodňových opatření nedočkají. Město pak lidem nabídlo, že od nich domy odkoupí. "Lidi už do oprav investovali množství peněz. Není pravděpodobné, že se budou chtít odstěhovat," řekl tehdy Josef Elmer ze zdejšího občanského sdružení.
"Podle mého názoru nehrozí, že by se z těchto čtvrtí stala vybydlená zóna," přitakal i tehdejší starosta Zbraslavi Petr Valenta.
V říjnu však projevilo zájem prodat střechu nad hlavou 20 domácností. Úřad nabídl v té době za každý dům průměrně 6 milionů korun, což byla podle realitních makléřů slušná cena. Nalákala i nejhlasitějšího kritika magistrátu Josefa Elmera.
Do konce března následujícího roku eviduje magistrát již 53 žádostí, což je více než třetina obyvatelstva. Zároveň se objevuje problém: co s prázdnými domy?
Na jaře roku 2005 radní přicházejí s návrhem, že by zde mohl vzniknout komplex dětských domovů, jenže ten naráží na odpor Povodí Vltavy. To namítá, že Lahovice se mohou zaplavit už při pětileté vodě.
Současné Lahovice
Lahovice - Kampa budoucnosti
Nyní Praha vlastní podle katastru nemovitostí 29 zdejších domů, do jejichž koupě vložila 207 milionů korun z městské kasy. Další miliony spolkly opravy.
Čtyři domy získala městská policie, jeden objekt obývá Dětské centrum Paprsek pečující o autisty, další obývají noví nájemníci. Ovšem dvanáct magistrátních domů je stále prázdných a jejich ruiny děsí místní obyvatele.
"Kromě jednoho jsou v havarijním stavu a vyžadují velké investice," říká mluvčí úřadu Jiří Wolf s tím, že se pro ně stále hledá vhodné využití. "Naším cílem je, aby byly využity pro sportovní aktivity nebo občanské a kulturní potřeby. Nebo pro bydlení," dodává.
"Lahovice jsou taková Kampa budoucnosti. Je tu klid, výborné spojení, zeleň. Strach z vody nemáme. Pojistka je utáhnutelná, a kdyby povodeň znovu přišla, postavili bychom za ni nový dům," neláme hůl nad čtvrtí Galiová.
