Úbytky ovšem hlásí i Praha 6, 7 nebo 11. Lidé se podle odborníků stěhují spíše do rozvíjejících se čtvrtí, které mladé rodiny lákají na cenově dostupné bydlení i čisté životní prostředí.
„Žebříček vede suverénně Praha 9. Sem se letos přistěhovalo na 500 lidí. Pozadu nezůstaly ani Letňany či Praha 10,“ říká Vojtová.
Právě Vysočany v Praze 9 si jako novou adresu vybrala i sedmadvacetiletá Martina Kožená. „S partnerem jsme při výběru mysleli i na dítě, které si chceme brzy pořídit,“ vysvětluje.
Rodiny se do centra nehrnou
Kouzelné, ale pro běžný život nepoužitelné. Tak dnes mluví o centru Prahy mnozí starousedlíci. A řada z nich už navíc pouze v minulém čase - stali se totiž součástí trendu, který během několika desítek let „vypudil“ ze středu města téměř čtvrtinu zdejších obyvatel.
Jednou z nich je i pětapadesátiletá Marie Šteinerová. „Odmalička jsem žila na Hradčanech s výhledem na petřínskou rozhlednu. Dokonalá domácí atmosféra, všichni jsme se znali. Před sedmi lety byl konec. Po rekonstrukci domu na luxusní byty se všichni vystěhovali. Já jsem s dcerou skončila v Libni,“ posmutní žena.
Jako švadlena a matka samoživitelka totiž na kontě neměla ani 160 tisíc korun, které si realitní kancelář účtovala za prodej pouhého jednoho metru čtverečního.
Zatímco některé otázka bydlení dohnala na kraj metropole z donucení, jiní si po útěku z hlučného a předraženého centra naopak libují.
„Bydlet na Václavském náměstí s dětmi je jako za trest. Kromě astmatu kvůli špinavému vzduchu jim tady hrozí i drogy,“ vysvětlila pětatřicetiletá Karolína Válková příčiny svého rozhodnutí vyměnit menší byt na rušném místě za patro v rodinném domě na Zbraslavi.
„Bydlení ve středu města vyhovuje už jen svobodným lidem nebo těm, kteří dávají před rodinou přednost kariéře,“ říká demografka Jitka Rychtaříková.
Vylidňování si je vědoma i radnice Prahy 1 a podle radní Jany Příhodové už vzniklou situaci řeší. „Je to však běh na dlouhou trať. Kvůli problémům s parkováním v modrých zónách pro místní, které nikdo nerespektoval, jsme vypsali výběrové řízení na nového provozovatele parkoviště. Ve spolupráci se strážníky by měl místo zdejším obyvatelům ohlídat,“ dává příklad Příhodová.
I kdyby se radnici více mladých rodin přilákat nepodařilo, centrum metropole se paradoxně omladí i tak. „Po deregulaci nájemného se dá očekávat velký přesun starších lidí na okrajová sídliště hlavního města,“ myslí si realitní odborník Jiří Felix.
Do betonové zástavby však často míří i mladí lidé, kteří si zatím lepší bydlení dovolit nemohou. Například Praha 13 hlásí jen za půl roku téměř 200 nových obyvatel a Praha 10 ještě dvakrát více.
„Oproti minulosti se ovšem nároky na startovní bydlení viditelně zvýšily - plastové rámy oken nebo plovoucí podlaha v bytě se staly normou,“ popsal změnu Felix.
A vyhovět novým příchozím se snaží i radnice. „Během dvou let u nás vzniklo 50 hřišť. Mladé rodiny chceme nalákat v budoucnu i na bazén a zimní stadion,“ říká starostka Prahy 11 Marta Šorfová.
Na vlnu mladých Pražanů se připravuje i Praha 9 a 18. Právě sem se letos přistěhovalo vůbec nejvíc lidí.
Mateřské školy chybějí
„Pro rodiny s dětmi jsou to ideální lokality - jezdí tu metro, bydlení je levné a kvalitní a úroveň života zvyšují také cyklostezky či parky,“ říká. A důsledek velkého stěhování už je znát. „Mateřinky jsou pomalu přeplněné. Zřejmě budeme muset otevřít další,“ potvrdil Josef Kuneš z odboru školství letňanské radnice.
