Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Praha má opravdový slum. Chudinská kolonie Na Slatinách je raritou

  1:00aktualizováno  1:00
Jediná chudinská čtvrť, která se v Praze zachovala, vznikla za první republiky a žádný režim si s ní neuměl poradit. Kolonie Na Slatinách vyrostla na pomezí Michle a Strašnic a lidé si tu domky stavěli sami z toho, co sehnali. A zdejší škola si zahrála ve filmu Obecná škola.

„Vždycky jsem si myslel, že slumy pro chudé existují jen někde v Jižní Americe, jako třeba v Rio de Janeiru. a jsou známé tím, že je nebezpečné tam chodit. Zjistil jsem, že opravdový slum máme i v Praze a je Na Slatinách,“ píše Petr Ryska na svém portálu Praha Neznámá, který nabízí netypický pohled na jednotlivé pražské čtvrti. 

Kolonie vznikla na začátku 20. let minulého století. V tehdy mladé československé republice bylo nutné postavit desítky nových budov pro státní úřady se sídlem v Praze. Do hlavního města se proto za prací sjížděli dělníci a řemeslníci z celé země. Činže v nájemních domech pro ně však byly příliš drahé. Začali se tedy usazovat na pozemcích a polích kolem tehdejší Velké Prahy.

Kolonie Na Slatinách

Houževnatí dělníci stavěli své domky sami z toho, co sehnali. Využívali staré cihly, prkna, trámy, železniční pražce, dehtové lepenky a jiné papundekly. Lépe se měl ten, kdo na pozemek dotáhl vyřazený železniční vagón. Takový šťastlivec si polovinu oken zabednil a na ventilační komínky přiklopil staré plechovky. Díky tomu měl teplo. 

Většina těchto staveb vznikla načerno. První domek vyrostl Na Slatinách v roce 1924. Za tři roky jich bylo v okolí kolem 300. Nouzová kolonie zabrala celé údolí Slatinského potoka.

Souběžně se Slatinami začala vznikat i vedlejší kolonie Pod Bohdalcem, kterou skvěle popsal Karel Čapek v povídce Na Rafandě z roku 1925. „Nejdříve se zvolený pozemek obežene rezavým drátem nebo starými obručemi, pak se staví buď rovnou na zemi nebo na maličké podezdívce z bouračky. Zarazí se do země pár trámků tlustých jako paže (ale nesmí to být moc silná paže), pobije se to prkny a je to. Teď z jara ještě moc nevadí, svítí-li slunce všemi spárami prken. Ostatní domky jsou vlastní výtvor svých obyvatelů, některé jsou stlučeny ze starých beden, vrazí se do toho plechová roura sebraná na smetišti, seženou se staré dveře, a zbývá-li ještě nějaká díra, zalepí se papírem. Je to přístřeší, do jakého by chalupník kozu nedal.“

Podobně živelně se stavělo i v kolonii Na Slatinách, kde samozřejmě bydlely i děti. Pro ně obec postavila v ulici Nad Vršovskou horou školu s pěti ročníky, která se proslavila ve filmu Obecná škola nominovaném na Oscara. Školu tvoří několik řad dřevěných pavilonů. Dnes jsou ve velmi špatném stavu a mají zatlučená okna. Celý areál obsadili bezdomovci. 

Voda byla zadarmo. Za přípojku elektrického proudu se před válkou platilo 500...

Voda byla zadarmo. Za přípojku elektrického proudu se před válkou platilo 500 korun.

Největší rozkvět kolonie zažila ve 30. až 50. letech minulého století.

Rozkvět zažila kolonie ve 30. až 50. letech minulého století.

„Kolonie Na Slatinách měla své kupce, krčmáře, holiče, zmrzlináře, mandly, mlékárny, gramofony, harmoniky a kino. V době největšího rozkvětu měli Slatinští i fotbalový klub a kroužek divadelních ochotníků. Divadlo se hrávalo v hospodě zvané U Blebtů. Začínalo se bez elektřiny a bez vody. To obec napravila až v roce 1934. Vodu tehdy mohli obyvatelé čerpat zdarma z hydrantů. Za elektrickou přípojku se platilo 500 korun, což byly tehdy velké peníze a tak si elektřinu do svých příbytků obyvatelé začali zavádět až za protektorátu, když nemohli sehnat petrolej do lamp,“ vypráví Petr Ryska.

Vycházka do kolonie

Komentovaná procházka po chudinských prvorepublikových koloniích v Praze.

  • neděle 5.4. od 14:00
  • velikonoční pondělí 6.4. od 14:00

Sraz Na zastávce bus číslo 136 Slavia ve směru na Floru (zastávka před stadionem Slavia)

Kvůli omezené kapacitě se registrujte na e-mailu: info@prahaneznama.cz.

Žádný režim, ani prvorepublikový, ani protektorátní, ani socialistický a koneckonců ani ten dnešní si s kolonií Na Slatinách neuměl poradit. Zlikvidovat se ji nepodařilo.

V souvislosti s rozvíjející se sídlištní výstavbou začala kolonie v 60. letech zanikat. Za přidělení bytu se musel majitel domku zavázat, že zbourá nejprve komín a potom i celý domek a materiál sám zlikviduje odvozem na skládku. Nabídku ale využili jen někteří. Později přiděloval národní výbor takto uvolněné parcely na stavbu plechových garáží a případně i na zahrádky.

Kolonie Na Slatinách slouží částečně pořád jako nouzová, ale částečně také jako zahrádkářská osada. Celá kolonie má jen jednu adresu podle jediné oficiálně pojmenované ulice Na Slatinách.

Autor:




Nejčtenější

1
Soused má pocit, že ho sledujeme, postavil kolem plotu zástěny

Před pěti lety jsme koupili zahrádku s chatkou a rozpadlým plotem. Časem jsme se rozhodli, že plot postavíme nový, při stavbě jsme museli ale vysekat roští u...  celý článek

Tenká dlažba se po pěti letech používání „loupe“ jako perník.
Kdo šetří na dlažbě do exteriéru, může se pěkně spálit. Podívejte se

Kupovat levné věci se nevyplácí, o tom se bohužel přesvědčil i čtenář Lubor. Se svým příběhem se tak alespoň přihlásil do naší soutěže Léto na nové terase či s...  celý článek

Křehkost geometrické industriální stavbě dodávají subtilní prvky kovových...
Sedm rodin na 235 metrech čtverečních. V Japonsku žádný problém

Japonský hudebník Katsuhiro Honda získal starý dům ve městě Saitama na ostrově Honšú. S pomocí architektonického studia Eureka nemovitost přestavěl na moderní...  celý článek

Dům s přilehlou garáží při pohledu z ulice. Okna nahoře patří třem ložnicím....
Postavili si moderní „perníkovou chaloupku“. Šindele nahradil hliník

Rodinnému domu opláštěnému hliníkovými šablonami přezdívají místní perníková chaloupka. Leží kousek od Brna, v malebné obci obklopené vinicemi. Majitelé v něm...  celý článek

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

Další z rubriky

Křehkost geometrické industriální stavbě dodávají subtilní prvky kovových...
Sedm rodin na 235 metrech čtverečních. V Japonsku žádný problém

Japonský hudebník Katsuhiro Honda získal starý dům ve městě Saitama na ostrově Honšú. S pomocí architektonického studia Eureka nemovitost přestavěl na moderní...  celý článek

Veškeré knihy a police se zrcadlí i na podlaze.
Knihkupectví, které vás pohltí. Architekti udělali z obchodu obří tunel

Takhle si mnozí milovníci knih představují ráj. Kam se podíváte, všude jen knihy. Knihkupectví ve starobylém čínském městě Čen-jüan využilo moderní...  celý článek

Mnoho v jednom. Hotel v nizozemském Zaandamu, předměstí Amsterdamu, je zdánlivě...
Nejzářivější světové stavby. Domov pro oceánology i činžák po plastice

Světové trendy, zářivé barvy, ale také industriální kov a šeď. To vše najdete u nejlepších světových staveb posledních let. Většina z nich získala nominaci či...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.