Dříve totiž Modřany patřily do čtvrté městské části, nyní je to Praha 12.
A bude to ještě složitější - chystá se totiž další dělení Prahy. Důvodem je deregulace nájemného, kvůli které je potřeba k prvnímu lednu 2007 rozčlenit město na dvacet osm oblastí.
Kolik lidé za nájemné zaplatí, to bude záležet právě na tom, do jaké oblasti budou zařazeni.
Může se stát i to, že lidé ze dvou městských částí zaplatí stejně. Nejvíce zažité mají lidé dělení z roku 1960 na deset správních obvodů - tedy Praha 1 až Praha 10. Po čtyřiceti letech se situace změnila. Nově se objevily Praha 11 až Praha 15. Modřany, kde bydlí Šárka Kutíková, se tak ocitly právě ve dvanácté městské části.
„Administrativní rozdělení je ale zcela logické,“ tvrdí Eva Vojtová z Českého statistického úřadu. Ovšem existují instituce, které členění metropole nedodržují a mají své vlastní.
Policie rozčleňuje území Prahy na čtyři části a označuje je římskými číslicemi. Pod policejní obvod Praha I tak například patří kromě první městské části také Praha 6 a Praha 7.
Hlavní město má celkem 57 městských částí, 112 katastrálních území, 22 správních obvodů, 28 oblastí pro deregulaci nájemného, 4 policejní obvody. Na první pohled dokonalý chaos.
Různé hranice uvnitř hlavního města se mění už dlouhé roky - je to dané především tím, že se město rozrůstá. Poprvé bylo nutné Prahu rozčlenit už v devátém století. Po založení Pražského hradu se začalo rozvíjet také podhradí, postupně vznikala samostatná pražská města -Staré Město, Malá Strana, Nové Město a Hradčany.
Chystá se další dělení města, to kvůli deregulaci nájmů
Lidí ze sto šedesáti tisíc pražských bytů s regulovaným nájemným se nejvíce dotkne nové rozdělení hlavního města. To se totiž od 1. ledna 2007 rozčlení na dvacet osm oblastí. Nájemné se pak bude lišit právě podle toho, do které oblasti bude byt patřit.
Oblasti pro deregulaci nájemného vznikly sloučením několika katastrálních území. Zatímco dříve se tato území překrývala s hranicemi městských částí, v dnešní době tomu tak již není. „Například katastrální území Vinohrady spadá do třech městských částí - částečně do Prahy 2, 3 a Prahy 10,“ vysvětluje Eva Vojtová z Českého statistického úřadu.
A právě s tím bude souviset například i výše deregulovaného nájemného, kdy lidé ze dvou městských částí budou platit stejné nájemné. Příkladem může být Vítězná ulice, kterou prochází hranice mezi Prahou 1 a Prahou 5. Katastrálně se však stále jedná o území Malé Strany, ve které bude nájemné dražší než na Smíchově.
„Ačkoli se mě to osobně dotýká, z ekonomického hlediska to považuji za zcela přirozené. To, že hranice prochází ulicí, není tolik podstatné,“ říká obyvatelka Vítězné ulice Věra Babišová.
Opačný problém budou mít lidé v hraničních ulicích mezi dražšími Vinohrady a levnějším Žižkovem. Tamlidé na jedné straně ulice po deregulaci zaplatí mnohem víc než jejich sousedi bydlící přes ulici.
„Každá hranice musí někudy vést a hranice katastrálních území vedou obvykle ulicemi,“ vysvětlila situaci mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Radka Burketová.
