Konec s křiklavou reklamou v ulicích pražské památkové rezervace! S tímto zvoláním přichází magistrátní odbor památkové péče v čele s novým ředitelem Jiřím Skalickým. Aby se tento slogan naplnil, památkáři vytvářejí návod, podle kterého by se měla reklama v budoucnu redukovat.
"Tento a příští týden se k němu bude vyjadřovat celá řada dotčených institucí od Národního památkového ústavu přes Útvar rozvoje města, městských částí až po Asociaci venkovní reklamy," naznačuje postup Skalický.
Úřady mají postupovat jednotně, což doposud vžité příliš nebylo. A nejasná pravidla byla nečitelná i pro obchodníky, kteří přirozeně chtějí upoutat pozornost za každou cenu.
V historickém centru jsou dnes poutače na lampách, stojí na chodnících, svou mohutností "likvidují" fasády domů. Výrazně barevné obří nápisy a donekonečna se opakující výzvy k nákupu na poutačích různých tvarů se staly jakousi "rakovinou" současné Prahy.
Pravidla pro vzhled reklamních poutačů
Vším tím se komplikuje dohled nad dodržováním norem a případně náprava či udělování pokut. "Jakékoliv zásahy na fasádě v památkově chráněných územích podléhají našemu stanovisku. Nájemcům či vlastníkům obchodů můžeme mluvit do velikosti reklamních ploch, materiálů a částečně do jejich podoby. Námi utvářený návod má ukázat obchodníkům, co už není z našeho hlediska přípustné. Oni by se pak měli do těchto mantinelů vejít," vysvětluje Skalický.
"Snažíme se reklamu v ulicích minimalizovat. Například tím, že polep by neměl překročit jednu třetinu plochy výkladních skříní. Navíc preferujeme, aby nápisy byly složené z písmen, třeba v písmomalířském provedení označení provozovny, a nebyl to jednolitý polep," podotýká magistrátní památkářka Ivana Síbrtová.
Nyní obchodníci předkládají nákresy, jak budou jejich prodejny v rezervaci vypadat. Jakou podobu, formu a jaký rozsah reklamních ploch zvolili. "Ovšem často je předložený návrh umírněnější a reklama v reálu pak křiklavější," poznamenává Síbrtová.
I přes značné pravomoci jsou památkáři krátcí na to, co se odehrává uvnitř obchodu. Toho někteří majitelé využili. Sklo výkladní skříně je sice bez polepu, ale ihned za ním jsou třeba obrovské zářící obrazovky. Takových příkladů je po městě mnoho.
"U nás neexistuje systematická práce úřadů. Obchodník si řekne: Když oni mohou mít světelnou reklamu, já ji chci také. Na Západě je dlouhodobě umravňují, u nás to zkoušejí, kam až mohou zajít. To pak vede k primitivnosti reklamy," upozorňuje Karel Doubek, ředitel hotelu Adria a člen Sdružení Nového Města.
Vyzdvihovat dobré příklady
Jenom špatné případy v Praze samozřejmě nejsou. O to výrazněji - v pozitivním slova smyslu - však v porovnání s "ukřičenými výlohami" působí. Stačí se podívat na Václavské náměstí. V jeho spodní části jsou téměř vedle sebe dva obchody.
Jeden neodbytně nabízí thajské masáže, což zbytečně deklaruje na obrovských plochách. Na chodníku pak postává barevně oděný "naháněč".
Jen o dům vedle stojí butik jedné české modní značky. Je to jako jiný svět. Reklamní poutače jsou umírněné, neagresivní a člověk vůbec nemusí být vystudovaný estét, aby si rozdíl uvědomil na první pohled.
"Na dobré příklady chceme upozorňovat. Je to i o vůli obchodníků. Kultivované obchody ani nenapadne, aby agresivní reklamou znehodnocovaly veřejný prostor. Pak působí jako příklad pro ostatní v sousedství," tvrdí Skalický.