Čím déle žijete v Praze, tím spíš přehlížíte problémy.

Čím déle žijete v Praze, tím spíš přehlížíte problémy. | foto: Profimedia.cz

Pražané jsou spokojeni, i když jim vadí špína, graffiti a zchátralé domy

  • 29
Když Pražané mluví o svém městě, jsou velmi kritičtí. Stačí ale, aby si vybavili zážitky z jiných evropských metropolí, a najednou zjihnou. Vždyť to v Praze není tak zlé, říkají spokojeně. Seznamte se s názory obyvatel metropole, jak je vykreslila studie společnosti Za lepší život v Praze.

Obyvatelům Prahy vadí, že je na každém rohu vietnamská večerka, ale deset rohlíků a dvacet deka vlašáku po mejdanu si tu o půlnoci koupí rádi. Hromady odpadků kolem košů jim sice zvedají krevní tlak, ale nedopalek odhodí bez rozmyšlení.

Čím déle žijete v Praze, tím spíš přehlížíte problémy

Autoři studie přiznávají, že nejde o akademický výzkum, ale spíš o sondu do života metropole. Přesto se jim podařilo shromáždit velký balík zajímavých statistických údajů.

"Oslovili jsme třicet Pražanů, kteří nám nafotili to, co se jim v jejich bezprostředním okolí nelíbí. V září jsme pak s nimi vedli podrobné debaty, ze kterých vyplynulo, co jim na životě v hlavnímměstě vadí," vysvětluje metodu výzkumu jeden z autorů, Radim Knapp ze sdružení Za lepší život v Praze.

Samozřejmě, že mezi řečí zmínila třicítka diskutujících obvyklá trápení – tedy dopravu, ovzduší nebo turisty, ale mnohem víc jim vadily jiné problémy. Totiž obyčejný nepořádek, památky zničené graffiti, zchátralé domy a zanedbané či nevyužité plochy a prostory.

"To je vcelku překvapivé. V akademické obci je hojně rozšířeno povědomí o tom, co obyvatele Prahy zpravidla trápí: doprava, parkování, kvalita ovzduší, přelidněné centrum, otázka bezpečnosti. Výsledky výzkumu jsou proto poměrně inspirující," komentuje aktuální studii socioložka Eva Heřmanová z Vysoké školy ekonomické. Všímá si i další charakteristiky, která z rozhovorů vyplynula: Pražané sice jsou kritičtí, sami se však do nápravy neženou.

"Převládá u nich pasivita a neochota se osobně angažovat. Výzkumem se potvrdil i takzvaný paradox vnímání, tedy určitá míra 'slepoty' rodáků a dlouhodobých obyvatel Prahy," vysvětluje Heřmanová. Jinak řečeno, čím déle tu člověk žije, tím méně mu vadí špína, odpadky, nepořádek nebo nedostatek zeleně.

Zeleň? Té je tu přece dost

Jan Šturmec se v hlavním městě narodil před dvaatřiceti lety. Vadí mu tady ledacos, ale neměnil by.

"Pochopitelně mě štve, že pracuji v centru a na Čecha tu nenarazím, že nezaparkuju před domem a občas se tady nedá dýchat. Ale vždyť žiju ve velkoměstě. A že není ve městě zeleň? Zrovna té je tu přece dost," diví se Šturmec stereotypnímu hodnocení života v Praze.

Jako respondent studie vyzdvihuje jiné pražské výhody: pracovní možnosti a výdělky, fungování hromadné dopravy nebo dostatek kin a divadel. "Znám plno měst u nás i v cizině, kde se žije mnohem hůř. Rozhodně to tu není tak špatné," míní Šturmec (viz článek V Praze se žije nejlépe z východní Evropy, bodovala i v bezpečnosti).

,