Může se hoditHledáte krásné bydlení v zeleni v Praze? Vyberte si z nabídky pražských bytů na Reality.iDNES.cz. |
Psal se rok 1840, když se v rodině smíchovského obuvníka Arbese narodil syn Jakub. Kromě toho, že obohatil českou literaturu o tajemná romaneta a nechával si říkat Polykarp Tupý, se proslavil ještě něčím: nikdy neopustil rodný Smíchov.
To je hodno obdivu, když uvážíme, jak v druhé půli 19. století vypadalo toto pražské předměstí. Totiž dost nevzhledně: všude dýmaly komíny z pivovarů, sladoven a fabrik, vzduchem se táhly pachy z barvíren kůže, chemiček nebo přádelen a špinavou dělnickou kolonii dnem i nocí provokoval lomoz z Ringhofferovy továrny na vagony, slévárny a strojírny.
Pražská pětka je plná zeleně |
V sousedních Radlicích nebo Košířích to bylo lepší jen o kousek. Není divu, že nakonec vyměnil Arbes napínavé novelky za kritické sociální romány a že Smíchov a okolní čtvrti dostaly na další století nálepku utahané periferie, kde natrefíte na otrhanou chudinu a šeď v tisíci odstínů.
Klidné bezčasí
Jenže otevřete před sebou mapu. A kromě dopravních tepen a zastavěných ploch uvidíte i spoustu zelených míst. Stačí je jmenovat a člověka konejší malebná jména a obrázky rozložitých stromů, neprostupných lesů, studánek a rybníků, prosluněných luk, upravených parků nebo šťavnatých hájů: Prokopské a Dalejské údolí, Vidoule, Dívčí hrady, zahrada Kinských i Santoška, parky Cibulka nebo Klamovka i nenápadná Skalka.
Co jméno, to půvabné zákoutí, které návštěvníka vytrhne z hlučné současnosti a přenese ho do klidného bezčasí. Ideálním cílem výletu v čase a prostoru mohou být třeba Dívčí hrady, které ze severovýchodu přiléhají k slavnějšímu Prokopskému údolí.
Už cesta sem může být zážitkem, pokud nasednete na zastávce Na Knížecí na polookružní autobusovou linku 231, která se strmě škrábe nad Vltavu klikatými uličkami lemovanými vilami a zahradami. Pak stačí zdolat posledních pár desítek metrů a jste tam.
"Výhled na celé město, na řeku, Vyšehrad, Podolí a celou Prahu stojí za námahu. Navíc se tu lidi tak rozptýlí, že mají všichni klid," libuje si tmavovlasá Tereza, která tady dopoledne venčí labradora Tondu.
Výhled je odtud vážně působivý, v jednom záběru defiluje historie celé metropole. Je vidět hrdá silueta Vyšehradu i pyšná Žižkovská věž, zubatá Pankrác, severní sídliště na Proseku, stejně jako nevzhledný Palác kultury. Z této perspektivy lze ovšem vzít na milost i nepovedené architektonické kousky.
Společný okruh Terezy a Tondy po prohřátých stráních kopíruje tradiční obchůzku návštěvníků kolem nepřehlédnutelné vodárenské věže od architekta Karla Hubáčka, kterou obsypaly satelity a antény jako můry petrolejku, dál na jihovýchod k přírodní památce Ctirad, kde Joachim Barrande údajně našel první české zkameněliny, a pak pěšinou podél skalního ostrohu nad železnicí k hradišti Děvín.
Třináct metrů vysoká rozhledna v parku Cibulka, odkud je výhled na Motol a zdejší nemocnici na protilehlém kopci, rozsáhlé sídliště v Řepích i televizní věž na Strahově.
"Vidět už skoro není, ale něco je tu cítit ve vzduchu. To místo má zajímavou atmosféru," mávne Tereza rukou na konec stráně. Bystré oko tam najde nepřirozeně rozvlněnou krajinu, kde stával hrad. Však to znáte od Jiráska: tvrz si postavily ženy po smrti kněžny Libuše a pod vedením bojovné Vlasty zatápěly knížeti Přemyslovi z protějšího Vyšehradu.
Divoká příroda v Prokopském údolí
Na louce se v jarním slunci můžete příjemně slunit nebo se vypravit na další túru. Směr je zřejmý: dolů k Hlubočepům, do překrásného údolí Dalejského potoka, kterému se podle slavného poustevníka říká Prokopské.
Když hledíte shůry na malebnou směs strmých svahů a skalin, měkkých trávníků, větrem rozcuchaných strání a rozčepýřených doubrav, ani se nechce věřit, že průmyslová revoluce dorazila ze Smíchova i sem.
A přesto tady ve druhé půlce 19. století rámusila těžba, která v lomech ukusovala z všudypřítomných vápenců. Býval tu Schwarzenberský či Černý lom, lom u Prokopského jezírka, Sekaná rokle, Kalvárie, Požáry, U Kantýny nebo Mušlovka.
Dnes je tu klid a 35 let vyhlášená přírodní rezervace, ve které spokojeně vegetují vzácné druhy rostlin, desítky druhů motýlů, brouků, obojživelníků, drobných savců i ptáků. Když budete mít velké štěstí, tak tu potkáte třeba slavíka, buclatou červenku nebo rodinu křepelek.
Ostatně zavítat sem nemusíte jen sami nebo v doprovodu tištěného průvodce. "Naše vlastivědné vycházky připravujeme tak, aby zahrnovaly klasické turistické atrakce i místa méně známá. Právě v Praze 5 proto pořádáme například procházky s geologem po Dalejském údolí," líčí alternativu k nezávaznému bloumání přírodní rezervací Nora Dolanská, která vede Pražskou informační službu - Prague City Tourism, kde znají metropoli do posledního detailu.
Dnes je Prokopské údolí přírodní rezervace, kde spokojeně vegetují vzácné druhy rostlin nebo ptáků.
Romantický pražský Semmering
Ať už tu budete chodit sólo, nebo ve skupině, nenechejte se při šumění listů a zpěvu pěnic ukolébat představou, že se odtud moderní doba dobrovolně a navždy vystěhovala. Technický pokrok tu nenásilně připomíná Pražský Semmering, jednoznačně nejkrásnější železniční trať v Praze, pokud ne v celém Česku.
Vine se ze zapomenutého severního nástupiště na smíchovském nádraží přes půlku páté městské části dál na Zličín až do Rudné. "Starými viadukty i serpentinami v děvínském kopci tahle trať nápadně připomíná slavnou rakouskou horskou dráhu Semmeringbahn," vysvětluje historik Pavel Jirků, jak přišla železnice ke svému jménu.
Pokud tedy nejste zrovna typ na pěší pochody, je Pražský Semmering vhodný způsob, jak poznat mnohá líbezná zákoutí Prahy 5 za necelou půlhodinu a přitom neudělat ani krok navíc. Z dvacetimetrové výšky viaduktů nahlédnete do zelené chlouby Prokopského údolí, pak se motoráčkem proderete džunglí okolo zastávky Žvahov, aby koleje vystoupaly po úbočí Dívčích hradů směrem k Jinonicím.
Tady vás obejme z jedné strany návětrná Vidoule a z druhé park Cibulka, místo zaslíbené zádumčivým náturám. "V parku je krásně hlavně na podzim, kdy se listí na stromech plně vybarví nebo se tu povaluje po ránu mlha," vybavuje si Aleš Němec, který sem neváhá klopýtat z Břevnova na protějším kopci.
Kontury Čínského pavilonu, umělé zříceniny s vyhlídkovou věží, nebo poustevny se v záplavě listí občas rýsují ostře, jindy jako by je pokryl přehoz z mlhy. Každá z podob Cibulky je stejně působivá a v každém počasí je neměnně smutný pohled na empírovou usedlost, jíž se na začátku 19. století pyšnil pasovský biskup Leopold Leonard Thun-Hohenstein. Z velkolepého zámečku obklopeného anglickým parkem zůstala jen útulna pro bezdomovce.
To však z oken vlaku neuvidíte. Stejně jako neprozkoumáte další fragmenty zelené Prahy 5: téměř nepřístupný les, kterému se říká Kalvárie v Motole, nebo hýčkanou Klamovku, která je zvlášť v létě příjemná díky zdejší proslavené zahradní restauraci. Milá je i Kinského zahrada, která zabírá 17 hektarů mezi Petřínem a nedalekým Andělem, rodičům s dětmi se zase vyplatí jít do nového parku Sacré Coeur s několika hřišti.
A co třeba Malostranský hřbitov, Malvazinky, Bertramka, Husovy sady, přírodní památka Skalka u Kotlářky a další zahrady, parky a remízky rozeseté po Praze 5? Na jeden týden i měsíc je toho příliš, na celé jaro a léto je to však nejlepší inspirace.
Ctirad a Děvín
Přírodní památka, která je nalezištěm zkamenělin a kde v Česku začínal Joachim Barrande, a nenápadné pozůstatky slovanského hradiště.
Kde: návrší Dívčí hrady mezi Smíchovem, Radlicemi, Jinonicemi a starými Butovicemi
Pražský Semmering
Málo známá a málo využívaná malebná trať mezi nádražím Praha-Smíchov a Rudnou, která cestujícím ukazuje mimo jiné Prokopské údolí, zarostlý Žvahov, úbočí Dívčích hradů, Cibulku i Vidouli.
Kde: vlaky odjíždějí ze severního nástupiště smíchovského nádraží
Motolský ordovik
Při jeho budování vznikl terénní zářez, který odkryl zajímavý profil s vrstvami břidlic. Sousedí s přírodní památkou Kalvárie v Motole s kamenným křížem na vrcholu skály.
Kde: Motol, mezi Plzeňskou a Bucharovou ulicí
Rozhledna Cibulka
Třináct metrů vysoká rozhledna v parku Cibulka, odkud je výhled na Motol a zdejší nemocnici na protilehlém kopci, rozsáhlé sídliště v Řepích i televizní věž na Strahově.
Kde: Košíře, nad zastávkou MHD Poštovka na Plzeňské
Skalka
Přírodní památka o výměře bezmála deset hektarů, kde jsou v lomu patrné stopy vývoje zdejších hornin a usazenin. Napočítáno tu bylo přes šest stovek druhů motýlů.
Kde: Smíchov mezi Klamovkou a Kotlářkou
