Původně to byla malá osada v údolí Botiče, kterou založil první český král Vratislav II. v 11. století. Postupně tu vznikl dvůr a vinice. Po třicetileté válce ve vsi nastal úpadek. Oživit se ji podařilo až na konci 18. století Jakubu Wimmerovi. Ten se nebál moderních zemědělských metod, podporoval i rozvoj manufaktury a kulturní vyžití.
Od té doby se ovšem Vršovice změnily k nepoznání. Tvrz zanikla a místo venkovských chalup tu vyrostly činžáky a v 70. letech minulého století také sídlištní komplex Vlasta a kulturní dům Eden.
Jak to vypadá na Praze 10 |
Dnes tu v jejich těsné blízkosti stojí moderní multifunkční aréna, kde se kromě fotbalu konají i koncerty, a hned proti ní obchodní centrum.
Podobnou proměnou si prošly i další historické obce, ze kterých je katastrální oblast Prahy 10 složena: Strašnice, Malešice, Záběhlice, Vinohrady, Michle. Z malých osad postupně vyrostlo několik vesnic a ty se v roce 1922 připojily k tzv. Velké Praze.
"Na území současné Prahy 10 žije dnes přibližně 111 tisíc obyvatel. Některé výše uvedené obce mají téměř tisíciletou historii. Jako celek je ale městská část Praha 10 velmi mladá," říká její starosta Bohumil Zoufalík.
Fotbal, to je hra!
Může se hoditRádi byste bydleli v příjemné lokalitě Prahy 10? Vyberte si z nabídky bytů na Reality.iDNES.cz. |
Velkým mezníkem, který se zapsal do historie městské části, je rok 1932. Tehdy se poprvé otevřel Dannerův stadion. Fotbalovou arénu, které dnes málokdo řekne jinak než Ďolíček, dal postavit tehdejší ředitel Vršovické záložny Zdeněk Danner, po kterém dostala i jméno.
První utkání tu 27. března 1932 odehrály hned čtyři týmy, Bohemians nastoupili proti Slavii a Viktorie Žižkov proti Teplitzer FK. Zápasy sledovalo 18 tisíc návštěvníků a musela kvůli tomu být posílena i pražská tramvajová doprava.
Velkým mezníkem, který se zapsal do historie městské části, je rok 1932. Tehdy se poprvé otevřel Dannerův stadion, kterému dnes málokdo řekne jinak než Ďolíček.
Kultovní fotbalový klub Bohemians 1905 zažil už mnoho vzestupů a pádů. Ale nad vodou ho vždy podržela početná fanouškovská základna.
Kultovní fotbalový klub Bohemians 1905 zažil už mnoho vzestupů a pádů. Ale nad vodou ho vždy podržela početná fanouškovská základna. Právě ona zachránila Ďolíček před demolicí, která mu hrozila kvůli zadlužení klubu. A i když se klokani museli přestěhovat do "nepřátelského" prostředí stadionu konkurenční Slavie, nevzdávají se.
"Od první návštěvy Ďolíčku na mě dýchla neskutečná, přátelská atmosféra, která je cítit stadionem při každém domácím zápasu. Každý, kdo se odhodlá přijít do Ďolíčku, propadne této atmosféře a většinou už nechce jinak. Zelenobílé barvy s klokanem ve znaku si ho úplně podmaní. Tak to bylo i se mnou. Bohemce fandím i z toho důvodu, že pravicový extremismus, rozmáhající se v hledištích všech českých klubů, se Bohemky nikdy netýkal," svěřuje se například zapřisáhlý bohemák s přezdívkou Kuře.
Plavání v zábavním parku
Sportovní vyžití je vůbec na Desítce velmi pestré. A jak by ne, když se může pyšnit obrovským areálem na Slavii. Ten vznikl na místě prvorepublikového zábavního parku.
Po vzoru vídeňského Prátru tu původně byla horská dráha, vodní laguna, a dokonce i replika habešské vesnice. Po druhé světové válce byl však park uzavřen. Dnes si tu mohou návštěvníci zaplavat, zahrát hokej nebo zkusit některou z atletických disciplín.
"Areál Gutovka patří k nejlepším v celé Praze, protože nabízí ideální vyžití pro návštěvníky všech věkových skupin," říká místostarosta Prahy 10 Milan Richter.
Na Slavii se jezdí i za méně populárními sporty, jako je ragby, házená nebo pozemní hokej. A komu by to nestačilo, může se vydat do sportovně-relaxačního areálu Gutovka, který je vzdálen jen pár zastávek tramvají.
"Areál patří k nejlepším v celé Praze, protože nabízí ideální vyžití pro návštěvníky všech věkových skupin. Jsou tu k dispozici čtyři beachvolejbalové kurty, hřiště na malou kopanou s exkluzivním trávníkem, multifunkční hřiště, skatepark, lanové centrum a také minigolfové hřiště s 18 drahami a zázemím. Velkým lákadlem je i venkovní lezecká stěna, největší svého druhu v Evropě," vypočítává místostarosta Milan Richter.
Ulice plná sousedů
Co ovšem nikde jinde rozhodně nenajdete, je komunita lidí spojená s Krymskou ulicí. Právě tady je totiž klub café V lese, šicí kavárna Strojovna nebo třeba designový obchod MU koncept. Konají se zde koncerty, divadelní představení, výstavy, ale i sousedské slavnosti nebo debaty o veřejném prostoru.
Krymská ulice během akce Zažít město jinak, která proběhla v lednu 2013.
Sousedská slavnost Korso Krymská se konala v květnu 2013.
Vznikl tu vlastně takový svět ve světě. Někteří ho přirovnávají k pařížskému Montmartru či berlínskému Kreuzbergu. "Je to unikátní místo v tom, jak se tu na sebe nabalily různé kamarádsky spřízněné podniky. Jsou tu kavárny, galerie, ale vznikla tu i kreativní skupina Družina, která se věnuje nejen uměleckým nápadům, ale i obecním tématům. Všechno je to postaveno na kamarádských vazbách. Spíše než geniem loci je to o náhodě. Vytvořili jsme něco, co nám tu chybělo. Je tu dobrá dopravní dostupnost, takže k nám jezdí lidé i z jiných částí Prahy," myslí si kavárník Ondřej Kobza, který stál u zrodu této sousedské komunity.
Na návštěvě u Čapka
Kulturní život na Desítce je spojen i s architektonickým skvostem z dílny Jana Kotěry, který nechal v letech 1902–1903 postavit ve Strašnicích pro ředitele obchodní školy Františka Trmala a jeho ženu Růženu dům. Dnes slouží Trmalova vila jako malé muzeum architekta Kotěry a rovněž jako výstavní prostor a místo setkání.
Také do dalšího slavného domu se mohou vydat milovníci kultury. I když zatím jen virtuálně. Radnice zpřístupnila webovou aplikaci, díky které lidé mohou nahlédnout do vinohradské vily spisovatele a dramatika Karla Čapka.
Zahradě věnoval Karel Čapek spoustu času a úsilí. Z její dnešní podoby (rekonstrukce proběhla v roce 2005) by měl určitě radost.
Jezírko vypadá přesně jako za doby Karla Čapka.
"V současnosti za účasti předních odborníků na Karla i Josefa Čapka vzniká koncept budoucího využití vily. Do doby, než ji zpřístupníme veřejnosti, jsme pro zájemce zajistili alespoň možnost virtuální prohlídky části domu," vysvětlil počin radnice starosta Bohumil Zoufalík. Pracovna, místnost, kde se scházeli Pátečníci, ale i zahrada jsou nasnímány v 360stupňovém zobrazení.
OČIMA STAROSTY Bohumila Zoufalíka
Praha 10 je mým rodištěm, prací, bydlištěm i vášní. A s čistým svědomím mohu prohlásit, že se za pár let proměnila k nepoznání. K lepšímu.
V různých funkcích v zastupitelstvu a na naší radnici pracuji více než 16 let a velmi dobře si pamatuji, kdy Praha 10 byla nepříliš atraktivní, okrajovou částí Prahy, žijící ve stínu svých slavnějších sousedů.
Rangherka (Vršovický zámeček), je bývalá továrna na výrobu hedvábí.
Chyběla základní občanská vybavenost, domy byly zanedbané, ve veřejném prostoru ubývalo zeleně. Sportovní vyžití v neorganizovaných sportech mizivé, prakticky žádné zásadní kulturní akce.
A dnes, s odstupem let? Rekonstruujeme byty, opravujeme a investujeme, jako například do Vršovického zámečku. Minulý rok jsme byli vyhlášeni Městem stromů ČR, vysadili jsme jich tisíce. Podporujeme prakticky všechny sportovní kluby, vybudovali jsme republikově unikátní Gutovku.
Každý měsíc pořádáme řadu akcí pro všechny věkové kategorie, maximálně informujeme o všem veřejnost, kterou se snažíme zapojit i do rozhodování. Podařil se nám velký kus práce, na který můžeme být hrdí nejenom my, ale i naši obyvatelé.
