pracovní stůl

pracovní stůl - Pracovní stůl a jeho spokojená uživatelka. | foto: Repro: Stokke

Pracovní stůl patří do rohu

- Domácí jídlo, domácí oblečení i domácí pohoda jsou vždy synonymem pro něco příjemného a pohodlného. Stejně tak by to mělo být s domácí pracovnou, jenomže tady se první slovo neslučuje s druhým - pracovna je od slova pracovat. To však neznamená, že by si zde člověk nemohl dopřát pohodlí. Velký podíl na tom může mít vhodný pracovní stůl.
Vždy záleží na tom, pro jaký účel pracovní stůl potřebujete. Na občasné napsání pár dopisů nebo vyřízení úředních dokladů postačí psací stolek nebo - pro obdivovatele stylového nábytku - sekretář. Musí to být ovšem ten, jehož kořeny spadají až do 17. století, tedy nikoliv kus nábytku, který znáte z padesátých či šedesátých let. Starý sekretář tvoří zásuvky v dolní části, uprostřed bývá výklopná deska a nad ní drobné poličky či zásuvky. Na tuzemském trhu jsou běžně ke koupi repliky sekretářů z minulého století, ale k mání jsou i současné typy. Podle stylu nebo provedení počítejte s částkami deset, ale také třeba sto padesát tisíc korun.
PRÁCE ŠLECHTĺ, ALE TAKÉ UNAVUJE
Většina lidí, kteří si pořizují domácí pracovnu neboli home office, ji však potřebuje mnohem častěji než jen na pro vybavení osobní korespondence. Navíc její běžnou součástí bývá počítač. A právě ten v mnohém "diktuje" to, jak by měl vypadat vhodný pracovní stůl.
Architekt Hynek Maňák z brněnské firmy Maniac Interier doporučuje výšku stolu kolem 68 až 75 centimetrů podle výšky postavy (to samozřejmě vyžaduje možnost stavitelné výšky stolu), ale zejména rohové uspořádání celého pracoviště. Klasický rovný stůl o rozměrech 80 x 120 až 180 centimetrů totiž nestačí. Musíte si uvědomit, že minimální vzdálenost očí od obrazovky monitoru s úhlopříčkou 14 - 15 palců musí být alespoň 40 centimetrů (lépe však 60 centimetrů). Ideální je přitom mít monitor i klávesnici přímo před očima. Když si k tomu připočtete, že potřebujete dostatek prostoru na stole, abyste mohli klávesnicí volně pohybovat a pohodlně dosáhnout na myš, zjistíte, že běžný stůl je úzký a nevyhovující. Jediným vhodným řešením je právě rohová varianta nabízející dostatečnou hloubku. Odborníci tak dokonce spočítali, že u samostatného psacího stolu klesá pracovní výkon v porovnání s rohovým uspořádáním o dvacet až čtyřicet procent. "Aby však rohová verze stolu měla skutečný efekt, nesmíte mít u stolu plné bočnice, ale takzvané podnoží ve tvaru L," varuje architekt Hynek Maňák. Jakmile budete při každém pohybu narážet koleny na boky stolu, budete si připadat jako hokejisté, kteří u hrazení za brankou tvrdě brání svou svatyni.
Pokud jde o vhodnou výšku stolu, stačí jednoduchý test - ruce, volně položené na klávesnici, by měly v loktech svírat pravý úhel. Mnohé může vyřešit kvalitní židle, ale ani ta není samospasitelná.
MYŠ DĚLÁ PROBLÉMY
Pokud jde o umístění počítače a klávesnice, je škoda, že se na domácím trhu ještě stále málo využívá toho, co důsledně prosazují skandinávští výrobci. V Norsku zjistili, že po výrazném zavedení "myšových" programů, kam patří třeba Windows, začalo v populaci nebývale přibývat jedinců s určitými bolestmi zad. "Přišli jsme na to, že na vině byla hlavně konstrukce stolu s výsuvkou," vysvětluje Inger-Anne Sudgardenová z norské firmy Hov Dokka, "myš se totiž kvůli snížené výsuvce dostala o pár centimetrů výš, a člověk, který ji používal, pak měl prakticky trvale nepřirozeně zvedlé rameno. Výsledkem byly bolesti zad, krční páteře, hlavy i očí." Norové a po nich i ostatní Skandinávci, zejména Dánové a Finové, proto začali nabízet psací stoly bez výsuvek, a dokonce "zapustili" monitory počítačů částečně do pracovní desky. Díky tomuto řešení je úhel mezi obrazovkou a myší či klávesnicí velmi malý a oči nemusejí neustále "kmitat" od klávesnice na monitor. Výrazně se tak snižuje námaha. První, co totiž začne bolet, jsou oči, pak teprve "tělo".  Objevily se i stoly, u nichž lze při práci stát stejně tak, jak to činili po dlouhá léta písaři už ve středověku. Zpravidla je tato možnost ovšem řešena tak, že jde o snadno výškově stavitelné stoly, takže když vás přestane pracovat vstoje, vrátíte si stůl do původní výšky. Na tuzemském trhu tyto stoly levné ovšem nejsou, jejich cena se pohybuje kolem pětadvaceti až padesáti tisíc korun, ale pro toho, kdo pracuje doma jako daňový poradce, účetní či programátor, je to velmi výhodná investice.
PRACOVAT LZE TAKÉ JEN OBČAS
Pro ty, kteří sedají k počítači jen občas, doporučují architekti použít "kancelář v šatníku". Tak se přezdívá počítačům umístěným do skřínek, často na kolečkách, kde lze uzavřít počítačové pracoviště pomocí žaluzie či klasických dveří tak, aby počítač a papíry nebyly stále na očích. Tuto verzi doporučuje Hynek Maňák zejména těm, kteří si nosí práci ještě domů, byť třeba na jednu či dvě hodiny denně. Stálý pohled na "práci" nemusí být mnohým lidem příjemným a varují před ním i psychologové. Člověk pak může mít pocit, že jeho pracovní povinnosti nikdy nekončí, že vlastně není nikdy hotov - a tak je na najlepší cestě žít trvale ve stresu. Z tohoto důvodu se nedoporučuje pořizovat si do domácí pracovny levný vyřazený kancelářský nábytek. Mohli byste mít pocit, že vám zde už chybí jediné - inventární číslo.
"Minikanceláře v šatníku" jsou běžné i na domácím trhu, a to v dostatečné cenové škále. Nejjednodušší typy pořídíte již kolem deseti až dvanácti tisíc, kvalitně vybavené počítačové pracoviště lze koupit kolem dvaceti až dvaceti pěti tisíc korun, zejména pokud jde o domácí výrobky. Součástí "skříně" pak mohou být mobilní kontejnery a další doplňky včetně osvětlení. Zahraniční výrobci se pohybují spíše v relacích kolem 30 až 40 tisíc korun. Pokud se ovšem rozhodnete pro zařízení s automatickým posunem žaluzie a dalšími vymoženostmi, počítejte s částkami kolem 80 až 120 tisíc korun.