Zákon říká, že každý vlastník objektu a majitel bytu má povinnost udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob. Přitom zcela jednoznačně vymezuje díl odpovědnosti mezi dodavatelem plynu a jeho uživatelem.
Dělicí čarou této odpovědnosti je hlavní uzávěr plynu na přípojce. "Plynárny mají za povinnost pečovat o zařízení vedoucí k hlavnímu uzávěru. Další povinnosti spojené s užívání plynu v domě pak už leží na bedrech uživatele," říká provozně technický ředitel Pražské plynárenské Karel Mach.
Nepodceňujte kontroly
Vedle plynáren, které kontrolují těsnosti plynovodů nejmodernější detekční technikou včetně nárazové odorizace, by pravidelné kontroly měli dělat i uživatelé plynu v každé domácnosti. Přitom by měla být respektována zásada: čím starší spotřebič, tím větší opatrnost. Bezpečnostní prvky starších výrobků (někdy slouží 20 až 25 let) jsou oproti dnešním méně dokonalé nebo často ztrácejí na spolehlivosti. Je tu však i druhá stránka věci: neseřízený spotřebič nepodává potřebný výkon, spotřeba plynu stoupá, jeho provoz je nehospodárný.
Kutilům vstup zakázán
Plyn je vyhrazené technické zařízení a je pod státním dozorem. Je tedy hazardem svěřit jakékoliv montážní práce kutilům a jiným všeumělům. Týká se to zejména propan-butanu, jeho podomácky provedených rozvodů po domě a instalování tlakových láhví. Nejčastější závady se vyskytují právě v netěsnosti plynových rozvodů a nedodržování technických norem. Jdete-li po ulici a ucítíte-li unikající plyn, je nutné zavolat pohotovostní službu plynáren (tel. 1239).
Pod zemí unikající plyn putuje nejschůdnější cestou, například kolem potrubí plynu, vody, dálkového tepla a podobně. Tak dorazí třeba do garáže či sklepení domu, kde se shromažďuje a může explodovat; například v kontaktu s ohněm z cigarety nebo jiskrou z vypínače elektrického osvětlení.
Do plynu se přidává zapáchající příměs
Zemní plyn sám o sobě není škodlivý. Nebezpečným se stává až při nesprávném používání, například při pečení a vaření na neseřízeném plynovém sporáku, kdy nedokonalým hořením vznikají jedovaté spaliny v podobě oxidu uhelnatého.
Nebezpečné je zejména používání sporáků k přitápění v místnosti, při němž ubývá kyslíku a hromadí se spaliny plynu. Náležitou pozornost je tedy třeba věnovat jak seřízení hořáků, tak větrání místností, odtahům spalin a komínům. Také výbušným médiem se zemní plyn stává pouze v určité koncentraci, a to 5 až 15 procent. Proto se odorizuje, přidávají se do něj zapáchající látky. A ty jsou cítit už při jednoprocentní koncentraci.
| 7 rad Co dělat při úniku zemního plynu 1. Intenzivně větrejte Ihned otevřete všechna okna a dveře, intenzivně větrejte 2. Zavřete uzávěry Uzavřete uzávěry plynoměrů nebo hlavních uzávěrů 3. Nemanipulujte s ohňem Do místností, kde byl zjištěn únik plynu, nevstupujte s otevřeným plamenem nebo elektrickou svítilnou, nekuřte. 4. Pozor na zkrat Nemanipulujte s elektrickými spínači a spotřebiči, nevytahujte elektrické zástrčky, nepoužívejte elektrické zvonky ani telefony. Při každém zkratu hrozí výbuch. 5. Přivolejte pomoc Nespoléhejte se na vlastní čichový smysl, nýbrž přivolejte další osoby 6. Závadu neodstraňujte Poruchy nebo poškození plynových zařízení sami neodstraňujte 7. Ohlášení I zcela slabý únik zemního plynu by měl být ohlášen na nepřetržitou havarijní a poruchovou službu plynáren 1239 |
Co říká vyhláška
Podle vyhlášky je nutné provádět provozní revizi plynových zařízení minimálně jednou za tři roky a kontroly pak jednou za rok. Odběrným plynovým zařízením se přitom rozumí veškeré zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu.
Autor je spolupracovníkem redakce
 Pozor na seřízení hořáků u plynového sporáku. Při špatném nastavení může dojít k úniku plynu. |
