Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bydleni.iDNES.cz

  • Pondělí 28. července 2014. Viktor

Stavbu slavného kostela umožnila krádež svatých ostatků

  1:00
Krádež jako skvělý marketingový tah. I tak lze dnes "přeložit" krádež a zisk ostatků svaté Foy. Díky nim se opatství v Conques, které upadalo, stalo neodmyslitelnou zastávkou poutníků na cestě do Santiaga de Compostela. A mohlo si dovolit postavit nový kostel.

"Šikovný" mnich prý zcizil ostatky světice v roce 886 v nedalekém klášteře. Během dalších desetiletí začne díky nim opatství v Conques v kraji Aveyron v Pyrenejích, ztracené kdesi v neznámu, nebývale vzkvétat. Svatí mučedníci, ztělesnění relikviemi, v té době totiž slouží jako prostředníci mezi Bohem a věřícími.

Ostatky dvanáctileté dívky umučené ve třetím století dovolily opatství získat postupně velké prostředky a kolem roku 1050 započít se stavbou kostela, který se řadí mezi nejlepší stavby románského období.

V roce 1998 se tak opatství a kostel v Conques dostaly na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho příběhu a podobě je věnována další epizoda z francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 21. července v 11:15).

Opatství a kostel jsou postavené na místě bývalé poustevny uprostřed divoké

Opatství a kostel jsou postavené na místě bývalé poustevny uprostřed divoké přírody kraje Aveyron.

Poutní kostel

Mniši, kteří se pustili s vervou do práce, postavili úžasnou stavbu. Trvala jim sice skoro sto let, ale jejich poutní kostel je opravdu nádherný. Kameny se na stavbu dopravovaly i desítky kilometrů a opracovávaly se jako za dob starých Římanů, s typickými rýhami a kamenickými značkami.

Historie nezná jména architektů nebo stavitelů, pouze se dochovala jména opatů, za nichž se stavělo. Stavební práce začaly za opata Odolrika kolem roku 1050, v roce 1107, kdy zemřel páter Bégon, ještě nebyly zdaleka hotovy.

Kostel a opatství měly sloužit pro mnichy, kteří se zde měli sedmkrát denně shromáždit, ale také pro davy poutníků. Conques totiž leží na cestě do Santiaga de Compostela, kde byly v 9. století nalezeny údajné ostatky svatého Jakuba staršího, jednoho z 12 apoštolů. O zájem poutníků tak mělo vystaráno. Dodnes je Santiago jedno z nejvýznamnějších katolických poutních míst.

Hlavní chrámová loď

Hlavní chrámová loď

Chrámovou loď protíná transept – příčná chrámová loď. Takzvaný půdorys latinského kříže je na konci zakončen zaobleným objemem, apsidou. Zatímco zvenčí působí kostel jako pevnost obehnaná zdmi, uvnitř je světlý a vzdušný prostor hlavní chrámové lodi. Váha stavby spočívá na 14 pilířích z dokonale opracovaných kamenných kvádrů, sestavených tak, aby byla zaručena jejich pevnost.

Na tehdejší dobu je totiž klenba centrální chrámové lodi neuvěřitelná, dosahuje více než 22 metrů. Prosté kolmé pilíře se střídají s těmi, které jsou složené z půlsloupů. Aby se kamenná valená klenba, jejíž hmotnost je obrovská, nezřítila, musí ji kromě pilířů zpevňovat série příčných oblouků.

Fotogalerie

Pro kostel v Conques jsou typické také vytesané lidské figury na hlavicích sloupů. Jde o zcela nové pojetí, do té doby se používaly pouze geometrické a rostlinné motivy.

Najdou se zde však i věci na katolický kostel zcela nepochopitelné, třeba vytesaná postava Alexandra Velikého, nesená k nebi dvěma gryfy... (gryf = bájný tvor, často zobrazovaný se lvím trupem, zadníma nohama a ocasem, s orlí hlavou, krkem, křídly a pařáty).

Nad hlavním portálem kostela je pak proslulý velký tympanon se 124 postavami obklopujícími Krista na trůně. Nechybí zde však ani postavy podivných živočichů, kteří si opékají nebohého lovce, zatímco démoni požírají hlavy králů a věší lakomce.

Váha stavby spočívá na 14 pilířích chrámové lodi a transeptu (= příčná chrámová

Váha stavby spočívá na 14 pilířích chrámové lodi a transeptu (= příčná chrámová loď).

Svatá Foy - hlava sochy patří patrně galorománskému bohovi. Dnes je socha

Svatá Foy - hlava sochy patří patrně galorománskému bohovi. Dnes je socha muzejní exponát.

Výzdoba odpovídá duchu doby: démoni požírají hlavy králů a věší lakomce.

Výzdoba odpovídá duchu doby: démoni požírají hlavy králů a věší lakomce.

A to vše vzniklo na počest svaté Foy, dívky umučené ve 12 letech, která dokázala vracet zrak a osvobozovat vězně z pout. Při každoročním procesí se přináší (dnes už z muzea) zlacená figura světice. Co na tom, že hlava sochy pravděpodobně patřila galorománskému bohovi...

Autor:
Témata: Vězni, Socha, UNESCO




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.