Potřebujete souhlas ke kácení stromů?

Dostanete-li se do situace, kdy vám bude strom na zahradě opravdu překážet a budete jej chtít odstranit, pamatujte, že ani vlastnoručně zasazený strom nemůžete vždy svobodně pokácet. Kácení stromů a keřů mimo lesní porosty upravuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a k němu prováděcí vyhláška 395/92, kde se mimo jiné říká, že když obvod kmene stromu je ve výšce 130 centimetrů větší než 80 centimetrů, nesmíte ho pokácet, pokud k tomu nedostanete souhlas nejbližšího obecního úřadu a jeho odboru životního prostředí.

Pokud jde o křoviny, bez povolení smíte na zahradě vymýtit pouze keřovitý porost o ploše menší než 40 metrů čtverečních. I když obecní úřad vaši žádost vyřídí kladně, můžete být třeba zaskočeni tím, že vám odbor ochrany přírody nařídí, abyste za pokácený strom vysadili jiný. Za porušení povinností na úseku ochrany přírody a krajiny jsou ukládány fyzickým osobám pokuty až do výše 50 tisíc korun. Proto zde doslova platí: nejdříve měřte a pak teprve řežte. Vlastní kácení je pak záležitostí několika hodin.

Předem si však rozmyslete, zda vám zbylý pařez bude, či nebude překážet. Ideální je dát pařezu čas, aby jej houby, mechy a mikroorganismy přirozenou cestou rozložily. Navíc pařez můžete v zahradě použít i jako zajímavý dekorativní prvek, či dokonce jako nádobu k vysazení některých rostlin.

Když však předem víte, že pařez chcete odstranit, v tom případě si při kácení nechte dostatečně vysoký kus kmene jako páku, abyste pařez mohli ze země vypáčit. Na kácení velkých stromů je s ohledem na případně škody či újmy na zdraví rozhodně lepší zaplatit si profesionální firmu.

Stromy života Slovanů
Úcta ke stromům tvořila neoddělitelnou součást slovanského pohanství. Nejposvátnějším stromem Slovanů, stejně jako všech Indoevropanů, byl dub zasvěcený hromovládnému Perunovi, imponující svou silou, mohutností a tvrdostí dřeva. Lidé mu obětovali chléb, maso zvířat, zaráželi do něj zbraně. U Slovanů v severovýchodním Rusku byla jako symbol života při obřadech jarních svátků uctívána bříza.

Podobnou funkci měl u některých národů jeřáb, u Bulharů byl dokonce považován za oblíbený příbytek víl. Dvojznačný význam měly osika, vrba a černý bez, které byly spojovány s démonickými silami a zároveň považovány za ochranu proti nim. Jako ochrana proti čarodějnicím a upírům pomáhal především jalovec, divoká růže, hloh a trnka.

Strom