Potřebujete bydlet. Jaké máte možnosti?

  • 9
Pokud zrovna nepatříme k nepočetné skupině bezdomovců, můžeme s klidem prohlásit: každý z nás má nějaké zkušenosti s bydlením. Může přitom jít o vlastní dům, byt, část bytu nebo pouze o pronajatý pokojík. Téměř všichni pak toužíme po něčem lepším. Přejeme si bydlet kvalitně a ekonomicky. Ale nejen to. Také chceme, aby bydlení respektovalo naše neustále se zvyšující nároky.

Aby byt, či rodinný dům měl přívlastek kvalitní, musíme si nejprve rozmyslet, jaký typ bydlení by nám nejvíce vyhovoval. Špatnou počáteční volbu jen těžko doženeme tvarem domu nebo barvou fasády.

Při výběru se řídíme finančními možnostmi, požadavky na velikost a kvalitu bydlení, ale i naším životním stylem. Důležitá je i doba, za kterou se chceme nastěhovat. I v době množících se nabídek stavebních firem je dokonce stále hodně těch, kteří uvažují o stavbě svépomocí.

Jak je to s financemi?
Bohužel při rozhodování o koupi, či stavbě nemovitosti nás jejich množství omezuje. Jen málo lidí má tolik peněz, za které by pořídili dům, nebo byt a to včetně jeho vybavení. Ostatní musejí využít různých typů půjček. Díky nízkým úrokovým sazbám jsou nyní populární především hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření.

Stavební firmy potvrzují, že výjimkou nejsou ani lidé, kteří začnou stavět z peněz, které mají našetřeny a dům dokončují z příjmů, které jejich rodina postupně vydělá.

Kolaudací, či podpisem kupní smlouvy starosti s penězi ve vztahu k bydlení nekončí. Při výběru budoucího bydlení bychom si měli nechat propočítat, kolik budeme platit za jeho provoz, kolik musíme zaplatit na daních z nemovitosti, případně za nájemné.

Podle informací ministerstva pro místní rozvoj činí náklady na bydlení v celkovém průměru - tedy ve všech typech bytů, 2 990 korun měsíčně. Jejich podíl na průměrných čistých peněžních příjmech domácností přitom představuje 18,9 procenta.

Vzhledem k rychlejšímu vývoji nájemného a odlišné struktuře výdajů na bydlení jsou celkové náklady na bydlení v nájemních bytech vyšší. Jejich podíl koncem loňského roku dosahoval 19,4 procenta.

Resortní údaje navíc dokládají, že náklady na bydlení jsou výrazně diferencované v závislosti na typu bydlení (vlastnické, družstevní, nájemní), velikosti a kategorii bytu, velikosti obce, v níž se byt nachází, a zejména na způsobu vytápění, ohřevu teplé vody a vaření.

Nároky a představy
Každý zkušený architekt i realitní makléř položí svému klientovi otázku typu: Jste městský nebo venkovský typ člověka? Neumíte se zařadit a chcete proto bydlet na předměstí? Ať už se rozhodneme pro jakoukoli lokalitu, musíme si uvědomit, že každá z těchto možností má své přednosti a nedostatky.

Město nabízí kvalitní občanskou vybavenost, obchody, úřady, kulturu, vzdělání a večerní život. Je možné zde sportovat, i když většinou v hromadných zařízeních. V neposlední řadě nás do města lákají lepší pracovní nabídky, dostupnost a rychlá dopravní obslužnost. To všechno na úkor zeleně, hlučnosti, prašnosti a celkově dražšího života.

Zástupci realitních kanceláří pak ještě dodávají: náklady na pořízení bydlení ve městech je minimálně o 20 procent dražší, než v jeho okolí a na vesnici.

Cena nemovitosti se ve velkých městech pohybuje nejčastěji od 18 tisíc do 40 tisíc korun na čtvereční metr. V Praze však nejsou výjimkou ani byty, které se nabízejí za astronomických sto tisíc korun na čtvereční metr.

Na vesnici je sice možné koupit, nebo postavit malý rodinný domek za cenu kolem milionu korun, musíme však počítat s vyššími náklady na dopravu. Autobus zde jezdí mnohdy jen dvakrát denně, jedna "sámoška", obecní úřad a pošta. Abychom udržely kontakt s civilizací, dovezli děti do školy, sebe do práce, je nutné být mobilní - a to něco stojí.

Odměnou za vynaložené dopravní výdaje nám je sport a rekreace v přírodě, dostatek zeleně, čistý vzduch a především nižší životní náklady (vyjma dopravních).

Příměstské bydlení je přesně pro ty, které lákají jak výhody města, tak i vesnice. Pokud se rozhodneme pro dům v okolí měst, musíme počítat s tím, že například do kin a restaurací budeme mít sice blíže, než ten, kdo bydlí na vesnici, ale na rozdíl od "vesničanů" budeme pravidelně vyjíždět i do přírody.

Ze všech možných typů bydlení však právě to předměstské hraje ve světě prim. Typickým příkladem mohou být rodinné domky na předměstí Londýna, Dublinu, New Yorku, ale i Berlína, Paříže či v posledních letech Moskvy. O expanzi malých satelitních městeček v okolí 50 kilometrů od městských gigantů ve Spojených státech se již vedou celosvětové diskuse.

Rodinný dům nebo byt?
Rodinný dům je bydlení pro jednu maximálně však pro tři rodiny (vícegenerační rodinné domy). Jako jeho obyvatelé budeme pravděpodobně i jeho majiteli. Budeme tak moci se svou nemovitostí libovolně nakládat.

V rodinném domku nebudeme nikoho rušit a nikdo nebude rušit nás. Na rozdíl od obyvatel bytů můžeme žít nejen uvnitř domu, ale také v exteriéru. To znamená snídat na terase, nebo večeřet u ohně.

Oproti bytům je sice bydlení v rodinném domě mnohem komfortnějším, ale také dražším řešením. A to nejen v době stavby (zejména zahrneme-li do ceny domu cenu pozemku a přípojek), ale i při jeho budoucím provozu.

Ne všichni proto chceme být majiteli rodinných domů. Podle amerického psychologa Daniela MacCaina, který se specializuje na problematiku bydlení, však nehrají při volbě dům versus byt roli pouze peníze.

"Řada klientů realitních kanceláří má pocit, že si nechce pořizovat dům jen proto, aby mu nemusela sloužit," uvádí ve své studii Psychologie bydlení MacCaine. Takový člověk si vystačí s bydlením v bytovém domě. Pro některé je byt dokonce jen místem k přenocování a jiné funkce neplní.

Starší bydlení, nebo nové?
Nejjednodušší je koupit již postavený dům, nebo byt a rovnou se nastěhovat. Pokud se rozhodneme pro koupi starší nemovitosti, může se stát, že stěhování budeme muset odložit.

Zakoupená nemovitost totiž může být neobyvatelná: stropy nám padají na hlavu, praskají zdi, nadměrně se prohýbá podlaha. V bytě navíc není toaleta, v rozích je plíseň, a chybí technické vybavení. K tomu všemu zde není zavedena voda a vyřešeno topení. O dispozici ani nemluvě.

V takovém případě bývá jediným řešením celková rekonstrukce. Výsledek? Bydlení podle vlastních představ, a také vyšší životnost starší nemovitosti. Stavaři však v této souvislosti upozorňují: Celková rekonstrukce starého domu může vyjít spolu s pořizovací cenou nemovitosti výrazně dráž, než kdybychom si postavili nový dům na zelené louce.

Byty v panelových domech se jen stěží rekonstruují. V klasickém panelovém domě dokážeme většinou vyměnit pouze umakartové jádro za zděné. Bourat panely je totiž velmi obtížné, často dokonce nemožné. Zvolme si tedy raději dům ve starší zástavbě. V těch je možné udělat radikálnější rekonstrukci.

Ale ani zrekonstruované bydlení často nesplňuje naše požadavky. Chceme prostě něco nového, nové rozvody, sklepy, zdivo. A opět je zde otázka: dům nebo byt?

Jestliže zvolíme variantu koupě bytu, pak musíme většinou počítat s typovým řešením. Můžeme si sice vybrat potřebnou velikost, ale to je vše. Uvnitř jsou nové byty většinou dispozičně všechny stejné, v lepším případě jsou si podobné, a jejich uspořádání nemusí vyhovovat našim požadavkům.

Navíc máme jen omezenou možnost se na tvorbě bytu podílet. Dodavatelská firma nás nechá rozhodovat pouze v konečné fázi např. o volbě podlahových krytin, obkladů apod. Stejně jako typový byt, můžeme pořídit i typový dům. Ale ještě než se takto rozhodneme, zkusme uvažovat o tzv. individuálním bydlení tj. bydlení ušitém nám přímo na míru.

Svépomocí nebo dodavatelsky?
Šikovné české ručičky se mohou při stavbě hodit, ale odborníka nenahradíme. Pokud se ale do stavby domu sami zapojíme, můžeme výrazně snížit její cenu. Nemáme-li však žádné stavební vzdělání ani šikovného řemeslníka za zády, raději se do toho nepouštějme. Mohli bychom totiž způsobit více škody než užitku.

Nechme proto stavbu raději na firmě. I v těchto případech však platí: Důkladně si ji ohlídejme, a pokud si nevěříme, zaplaťme si stavební dozor. Způsob jakým stavbaři hodlají ušetřit naše finance, totiž může být na úkor kvality, kterou bychom měli vždy požadovat. S tím také souvisí doba výstavby.

Těžko se s jedním zedníkem a tesařem můžeme v rychlosti rovnat firmě, která postaví dům od základů po střechu za několik měsíců. Chceme bydlet rychle? Kde však máme jistotu, že při ohnivém tempu, firma dodrží veškeré technologické postupy a přestávky, například na vyzrávání betonu? A tak loudavé tempo zedníka je nakonec k něčemu dobré.

Článek je součástí nového seriálu o bydlení, kde vám poradí odborníci z oblasti stavebnictví a architektury. Dozvíte se zde například, jaký si zvolit typ bydlení, jak vybrat pozemek, zařídit byt či dům, ale třeba i jak postupovat při vyřízení stavebního povolení.

Ideální pozemek je ten, který umožní vyprojektovat dům podle vašich představ bez omezení.

Bytový dům v Humpolci, Luděk Rýzner, Realizace 2000 - 2001

Brokešova vila, Martin Rudiš, Litomyšl, Realizace 1998 - 2000

Vesnický rodinný dům, Lev Lauermann, Markéta Cajthamlová, Šárka Kahleová Horní Počernice-Svépravice, Realizace 1999 - 2000

Přestavba prodejny na rodinný dům, Tomáš Novotný, okolí Karlštejna realizace 1999 - stav po rekonstrukci

Přestavba prodejny na rodinný dům, Tomáš Novotný, okolí Karlštejna, Realizace 1999

Startovní byty v Třeboni, Martina Buřičová, Lukáš Holub, Lubor Sladký Realizace 2000 - 2001