Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Postavte si nízkoenergetickou roubenku

  1:00aktualizováno  1:00
Chalupaření, originální česká záliba, už není vlastní jen starším generacím. Domkům na venkově v poslední době čím dál tím více přicházejí na chuť i současní třicátníci. Nezřídka si přitom vybírají roubenky.

Na několika místech České republiky se stavějí roubenky ve velkém. Investují do nich hlavně Nizozemci.

"Když mě v pubertě nutili rodiče, abych s nimi jezdil v sobotu na chatu, byl jsem pořádně otrávený," vzpomíná třicetiletý novinář Marek. Nedovedl si představit, že by se mu někdy líbilo takto trávit víkendy. Při studiích na vysoké škole i později, dokud byl svobodný, raději nezávazně cestoval po Česku i v zahraničí.

Koupili byste si roubenku na trvalý pobyt?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 16. září 2007. Anketa je uzavřena.

ANO 921

NE 140



"Ale jakmile se mi narodily děti, zjistil jsem, že být přes víkend v Praze není to pravé. Pořídil jsem si tedy starší roubenou chalupu v jižních Čechách, jsem tam s rodinou každou volnou chvilku a teď mě moc baví si chalupu postupně dávat do pořádku," říká mladý muž.

Kdo se rozhodne pro roubenku, může koupit starou, ale zachovalou, která si nevyžádá příliš velké investice, anebo si levněji pořídit historickou roubenku ve špatném stavu a pustit se do náročné opravy. Je tu však ještě třetí možnost - nechat si postavit chalupu zcela novou.

Dřevařských a stavebních firem, které se specializují na roubené chalupy, neustále přibývá. Po zadání slova "roubenky" do internetového vyhledávače jich najdete minimálně desítku. Stavějí je nejen k rekreaci, ale i k trvalému bydlení.

"Dřevěnicím se věnujeme již pět let a zájem o bydlení či rekreování v takovýchto domech stoupá," říká Tomáš Kokeš, majitel firmy Dřevěnice.cz, která se zabývá výstavbou roubenek. Také společnost Nemoreal nemá o zakázky nouzi, postavila již více než padesát chalup.

Poptávku potvrzuje i Petr Kotaška z 1.krkonošské stavební. "Máme pořád hodně práce, stavíme roubenky nejen na horách a v podhůří, ale také na Berounsku, Kokořínsku, Mělnicku nebo na Benešovsku."

Nová chalupa jako stará
Pokud se někdo pustí do rekonstrukce roubené chalupy, musí počítat s tím, že bude často nutné splnit podmínky památkářů. Ty se týkají hlavně vnějšího vzhledu - zvenčí by chalupa měla vypadat jako ta původní. Co se schová uvnitř, už není tak důležité.

Podobné je to i se stavbou nových roubenek. Zvláště v chráněných krajinných oblastech chalupa musí mít sedlovou střechu, "tvářit" se jako stará a navíc se držet podoby, jaká je v oblasti zvykem. V některých místech tak vlastně není možné stavět nic jiného než kopie místních historických roubenek.

Omezení příliš nevítají architekti. "Nezbývá nám pak nic jiného než pravidla dodržet," říká architekt Aleš Klose, který roubenky navrhuje. "Ale pokud jde o rekreační objekt, je to celkem jedno. Lidé chtějí ty chaloupky, mají je rádi," myslí si Klose.

Někde to má pozitivní dopad - díky novým chalupám v tradičním stylu se krajina vzpamatovává z doby socialismu, kdy ji ničila výstavba ohyzdných bytových domů nebo neúměrně velkých rodinných vil.

Srub není roubenka
Někdy se však architekti a stavitelé historickým roubením jen inspirují. K tradiční technologii přidávají ty moderní a výsledkem jsou domy, které se někdy od historických roubenek často i dost vzdalují.

"Pokud nás nikdo netlačí do klasické roubenky, snažíme se dřevostavbu modernizovat. Dělali jsme i jednu velice moderní, nadčasovou, s pultovou zatravněnou střechou. Ale není to samozřejmě v žádné chráněné krajinné oblasti nebo ochranném pásmu," popisuje architekt Klose.

Množí se však i případy roubených stavení, která se do české krajiny vůbec nehodí. Jsou to nejčastěji kanadské, ruské nebo skandinávské sruby, z kulatých trámů, nahrubo otesaných kmenů nebo takové, kde trámy při křížení přesahují stěny. Ale také poloroubené domy v alpském stylu.

I tuzemské chalupy mají rozdílné krajové zvláštnosti, takže se všechny typy nehodí do každého regionu. "Roubenky proto upravujeme podle toho, kde mají stát. Jinou děláme na Vysočinu, jinou do Krkonoš či do Jeseníků," vysvětluje dále Aleš Klose.

Do některých oblastí dřevěnice vůbec nepatří. "Pokud za námi přijde klient, který chce roubenku na jižní Moravu, kde převládala architektura hliněná z nepálených cihel, tak ho se vší zdvořilostí odmítneme," říká architekt.

Roubená sídliště
Na českém území se v několika developerských projektech dokonce stavějí roubenky ve velkém. Paradoxní je, že s tím přišli investoři z Holandska a domky většinou kupují také Holanďané. Stráví v nich pár týdnů dovolené a po zbytek roku je pronajímají, nezřídka Čechům. Plánují je také jako útočiště na stáří.

Holanďané tvoří poměrně uzavřené komunity, v místě navíc příliš neutrácejí, a tak není divu, že se takzvané holandské vesničky nesetkávají zrovna s vřelým přijetím.

Brojí proti nim památkáři i místní občané, kritizují je mnozí architekti. "Je to zoufalství, já to naprosto odsuzuji," říká například Aleš Klose. Jak vysvětluje, vesnice dříve vznikaly přirozeným způsobem, bylo využito potoka a vrstevnic. Chalupy rostly postupně během mnoha let a byly uspořádány tak, aby využily tvar terénu.

"Takhle si projektant vezme pole, nasází tam parcely a na ně roubenky jak vojáky do řady. Je to dost nešetrný zásah do okolí. Je s podivem, že to vůbec stavební úřad povolí," dodává architekt.

Skupiny roubenek nebo podobných chalup se již naučily stavět také některé české firmy. Ty je nabízejí i na českém trhu, mnoho zákazníků však i u nich tvoří Holanďané.

Názor - Zdeněk Lukeš, historik architektury

Množit jeden typ chalupy je směšné
Vždy je lepší stavět soudobou architekturu, třeba i tradiční technologií. Napodobování roubených chalup do všech detailů tak, aby vypadaly jako staré, je v dnešní době trochu směšné. Vyjadřuje to vlastně nedůvěru v současnou architekturu, což je škoda, protože máme dost kvalitních projektantů, kteří by úkol zvládli důstojně.

Se dřevem pracují originálně například Martin Rajniš nebo Jan Línek, ale i mnozí další. Na druhé straně musím přiznat, že za určitých okolností je lépe postavit kopii staré roubenky než krajinu zaplácat kýčovitými chalupami v ruském stylu nebo barevnými kreacemi takzvaného podnikatelského baroka.

Možná je ještě třetí možnost - inspirovat se starými technologiemi, hlídat správné proporce a postavit něco jednoduchého, co se netváří starobyle, ale kvalitě bydlení ve venkovské chalupě se téměř vyrovná. Vždy samozřejmě záleží na kontextu, na prostředí, krajině. Množit jeden typ chalupy je směšné, stavět celé kolonie v "retro" duchu i dost nebezpečné.

Jak se staví chalupa
Roubenka je nízkoenergetický dům. Dřevo má nízkou tepelnou setrvačnost, v létě chladí a v zimě se dům rychle zahřeje. "Uspoříte za vytápění. Teplo nevstupuje do zdí, ale odráží se od nich," říká architekt Aleš Klose.

Roubenky se dnes stavějí stejnou technologií jako dřív. "Nic lepšího než takzvané roubení na rybinu, tedy do sebe zapadající trámy se totiž nevymyslelo," vysvětluje Jiří Sedláček, majitel společnosti Nemoreal. Klasické konstrukci však pomáhají moderní technologie a větší výběr materiálů. "Ke stavbě lze použít například lepené konstrukční hranoly z polárních dřevin. Doprava se však úměrně promítá do ceny domu," říká stavitel dřevěnic Tomáš Kokeš.

Dřevěné trámy se kladou na sokl vyzdívaný zpravidla betonovými tvárnicemi. Mezery mezi trámy se utěsňují izolací. "K zateplení je možné použít ekologické materiály - ovčí vlnu či dřevitou izolaci," uvádí Kokeš. Dům nebo jeho část lze pokrýt zvenčí fasádou nebo zevnitř omítkou. Na trámový strop lze na ocelové profily zavěsit podhledy ze sádrokartonu. Na stropní trámy se dává rošt z prken doplněný izolací, na nějž se klade prkenná podlaha v poschodí.

Pokud je součástí roubenky garáž, strop se staví z keramických profilů, odolných proti požáru. Keramika se používá i na překlady nad okny a dveřmi, ty se dělají z masivního dřeva s rámem. Na střechy se dává břidlice, dřevěný šindel či jejich imitace. "Musí se zabránit pronikání vlhkosti do dřeva, umožnit mu dýchat - tedy neuzavírat konstrukce neprodyšnými materiály, impregnovat dřevo proti plísním a škůdcům," upozorňuje Tomáš Kokeš. Dřevo v konstrukcích se tedy natírá přípravky proti hnilobě a dřevokaznému hmyzu, zvenčí proti větru. Stavba se zespodu izoluje proti vlhkosti hydroizolačními svařovatelnými pásy.

Autoři:




Nejčtenější

Radiátor lze sladit s dřevem nábytku, vyrábí se ve více provedení.
Dřevěný radiátor získal Red Dot Design Award, nadchne ale i techniky

Kdyby ještě žil slavný architekt Loos, určitě by po tomto radiátoru sáhnul. Není sice úplně dřevěný, z tohoto materiálu je pouze kryt, ale i tak představuje...  celý článek

Pozemek v městě Rišon le-Cijon, kde rodina žije, byl jasnou volbou.
Postavili si elegantní dům, který budou obdivovat i jejich vnuci

Šestičlenná izraelská rodina se zabydlela v moderním paláci. Jejich nový domov v městě Rišon le-Cijon vyrostl na dlouhém a úzkém pozemku, černá kuchyně končí...  celý článek

1
Žijí 60 let v klidu na vsi. Soused agresor je začal týrat šíleným hlukem

Rodiče sousedí se švagrem mé matky, který jim začal nadávat, vyhrožovat a je vulgární i na příbuzné a návštěvy. Poslední rok k tomu přidal týrání hlukem. Do...  celý článek

Některé příčky nebylo možné odstranit.
Jak se staví sen pro dvě děti: musel se vybourat strop až do krovu

Radek a Jindřiška žijí v pěstounské péči u babičky a dědy v domě starém více než sto let. Jenže dům ani jeho vybavení s dětskými pokoji nepočítal, sourozenci...  celý článek

Unikátní zdvihací systém myček ComfortLift, který umožňuje pohodlné nadzvednutí...
Myčka nádobí je lepší než služka: nereptá, šetří vodu a nic nerozbije

Úspora přibližně 60 procent vody a přibližně stejně energie na její ohřev v porovnání s ručním mytím nádobí pod tekoucí vodou. To je jeden z hlavních...  celý článek

Další z rubriky

1
Soused přivrtal na náš dům dětské hřiště. Skluzavky odmítá odstranit

Na pozemku máme postavenou a řádně kolaudovanou zděnou technickou budovu. Soused si ze zadní strany této stavby, bez našeho vědomí, navrtal konstrukce dětského...  celý článek

Kyjevský důchodce Vladimir Čajka patnáct let proměňoval v barokním stylu...
Kýč jako bič, ale pracný. Důchodce udělal z paneláku barokní sídlo

Kyjevský důchodce Vladimir Čajka patnáct let proměňoval v barokním stylu chodby, schodiště, stěny a stropy panelového domu, ve kterém bydlí. Z bytovky se stalo...  celý článek

Fasáda domu je dřevěná, protože se parcela nachází na hranici borového lesa.
Každý objekt, který navrhujeme, má jiný charakter, tvrdí architekti

Podívejte se na domy, které navrhují architekti ze studia Sféra. První je rodinný dům obložený dřevem. Upoutá nejen propojením interiéru s exteriérem, ale i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.