Před více než čtyřiceti lety se mamince současného majitele podařilo koupit pozemek v Posázaví. Sice v prudkém svahu, zato blízko Prahy a s nádherným výhledem na Nespeky.
Vynášení stavebního materiálu v putnách a kbelících na stavbu chaty bylo ovšem hodně náročné. Proto si koncem osmdesátých let rodina pořídila nákladní lanovku a nedávno i druhou, která zvládne vyvézt nahoru i "pasažéry".
Vozík na cestě dolů
Od bedýnek k lanovce
Na pozemku stála kdysi jednoduchá trampská chata z bedýnek od zeleniny, proto se majitelé pustili do výstavby nové. "Tehdy mi bylo dvaadvacet a říkal jsem si, proč ne, to zvládnu," vzpomíná Vilém. "Začali jsme stavět novou chatu, na které v podstatě dělám dodnes."
Na pozemku tehdy nebyla elektrická přípojka ani voda, svažité schody vykopané v jílovité hlíně se neustále drolily a po každém silnějším dešti se rozpadaly.
Stavební materiál se vykládal z nákladních automobilů dole na silnici a odtud jej Vilém s bratrem a kamarády ručně přepravoval v kbelících či uhlířských putnách vzhůru. Stejně tak to bylo i s vodou potřebnou k míchání cementu, tu brali u sousedů.
Kolejiště nákladní lanovky
Vše trvalo přes deset let. Mezitím se Vilém stal dvojnásobným otcem, a chata proto potřebovala zvětšit. V roce 1988 už byl naštěstí k dispozici elektrický proud. Díky nákladní lanovce odpadla mravenčí práce s vynášením stavebního materiálu a chata se změnila na malý, ale dvougenerační domek.
Lanovka nákladní i osobní
Dodnes funkční nákladní lanovku pořídil Vilém za tři tisíce korun. Na inzerát koupil stavební vrátek a z Kovošrotu vyřazené kolejnice, které mu položil a následně svařil strýc. Nosnost lanovky je do 300 kilogramů.
Druhou lanovku, původem z Itálie, si Vilém pořídil před několika měsíci. Je to vlastně plošina pro invalidy zapuštěná na jedné straně v kolejnici pod zábradlím. Majitele vyšla zhruba na třicet tisíc. Protože práce s její montáží zvládl s kamarády sám, ušetřil asi deset tisíc za instalaci.
"Přestupní stanice" mezi oběma lanovkami
Zatím ji chce používat jenom v zimě, kdy jsou schody namrzlé nebo pod sněhem a hrozí pád. Jde však zejména o investici na stáří, protože dnes v chatě již trvale bydlí i s manželkou a léta ubývat nebudou. Zatímco osobní lanovka kopíruje schodiště, nákladní je zhruba o deset metrů delší a končí až u kuchyně, kde se ukládají zásoby.
Odměnou za mnohaleté snažení je nádherný výhled na údolí Sázavy, auto však musí parkovat v garáži na úpatí pozemku. Odtud se lanovkou vyváží proviant, případně opačným směrem sváží odpadky.
Výhled z verandy je nádherný, ale výstup k ní poněkud náročnější
