Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Popelnice hyzdily město. Nahradily je elegantní podzemní kontejnery

  1:00aktualizováno  1:00
Jsou elegantní, šetří místo a lidé se jich tolik neštítí. Podzemní kontejnery na tříděný odpad ale mají i slabá místa. Jsou mnohem dražší než klasické popelnice a není tak jednoduché je vyprázdnit.

Podzemních kontejnerů na odpad v centru Hradce Králové si kolemjdoucí skoro ani nevšimnou | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Z některých míst v centru Hradce Králové zmizely kontejnery na domovní a tříděný odpad a nahradily je podzemní nádoby. Na každém z šesti stanovišť jsou tři nádoby. Objem takové podzemní popelnice jsou tři kubíky.

"Staré kontejnery působí nevzhledně, podzemní nádoby jsou, zvláště na historických místech, elegantním řešením," uvedl mluvčí hradeckého magistrátu Václav Svoboda.

Podzemní kontejnery nenarušují charakter okolí a odpovídají i požadavkům památkářů. Podle Svobody vyhovují i obyvatelům města: "Nepřekáží jim a oproti klasickým popelnicím nehrozí, že je někdo odtlačí někam jinam."

Podzemní kontejnery však mají i některé nevýhody. Jednou z nich je vysoká pořizovací cena. Náklady na pořízení klasické popelnice se pohybují od 5 do 25 tisíc. Kontejner uložený v zemi je několikanásobně dražší.

Podzemní kontejnery na odpad v centru Hradce Králové

Z architektonického hlediska jsou kontejnery zajímavé. Svoz odpadu je ale dražší

"K pořizovací ceně je totiž nutné připočíst další náklady na stavební úpravy, přeložky sítí či úpravu povrchů," uvedl ředitel Hradeckých služeb Radek Sokol. V Praze může stát vybudování jednoho kompletního stanoviště tří podzemních kontejnerů až dva miliony korun. Náklady na jejich pořízení se mohou lišit podle místa. Vždy záleží na provedení kontejneru a na nutných stavebních úpravách.

Údržba kontejnerů ani svoz odpadu nejsou nejlevnější

Z architektonického hlediska jsou kontejnery velmi zajímavé, ale jejich údržba je dražší než u klasických popelnic. A v mnoha případech je problém i s jejich vysypáním.

Třeba na Masarykově náměstí v Hradci Králové svoz ztěžují zaparkovaná auta. Místo kolem popelnic řidiče přímo svádí k tomu, aby tu svá auta nechali. Přitom ani netuší, že tím brání svozu, který provádí speciální automobil s hydraulickou rukou. Ta kontejner ze země vytáhne a musí ho přes zaparkované vozy přenést.

Města váhají

V ostatních městech v Královéhradeckém kraji zatím podzemní kontejnery nemají. "Inovacím se nebráníme, ale nebudeme dělat něco jen proto, že je to moderní," řekl trutnovský starosta Ivan Adamec.

Ani podzemní kontejnery se neobejdou bez občasného nepořádku v okolí. Otvory nádob jsou totiž poměrně malé a lidé proto objemnější odpad položí na zem vedle. "Když vedle kontejneru někdo odloží igelitovou tašku, další lidé už nezkoumají, zda je kontejner plný, nebo ne a vrší odpadky okolo," uvedl Sokol.

Systém prý zneužívají i okolní obchody, které k podzemním kontejnerům dávají rozměrnější krabice a obaly.

Při svozu je problém hlavně s objemem odpadu. Speciální vozidlo na svoz odpadu z podzemních nádob totiž nemá hydraulický lis jako ostatní kuka vozy. "To je asi ta nejdražší položka na celém systému. Nevyužije se totiž plná kapacita aut," dodal Sokol.

Systém nakládání s odpady stojí Hradec Králové ročně 60,5 milionu korun. V porovnání s podobně velkými městy je to ale podle Sokola částka výrazně nižší. "Největší část této částky město pokryje z poplatků občanů a z příspěvků na třídění a recyklaci," uvedl Sokol.

I přes některé nevýhody město počítá s dalšími podzemními kontejnery. "Při rekonstrukci některých míst o tom budeme uvažovat. Je proto možné, že se počet podzemních kontejnerů zvýší. Je to řešení elegantní, ale nákladné," uvedl Svoboda. Nové podzemní kontejnery by se mohly objevit hlavně tam, kde klasické kontejnery působí problémy a jsou nevzhledné.

"Jsem pro jejich umisťování do historických či turisty hojně navštěvovaných částí města. Ale pro běžné použití mají z ekonomického i provozního hlediska více nevýhod než výhod," dodal Sokol.

Podzemní kontejnery na odpad v centru Hradce Králové

I přes některé nevýhody město počítá s dalšími podzemními kontejnery

Ostatní města v kraji o ně zatím nestojí

V ostatních městech v hradeckém kraji zatím podzemní kontejnery nemají. "Inovacím se nebráníme, ale nebudeme dělat něco jen proto, že je to moderní," řekl trutnovský starosta Ivan Adamec.

Město prý musí nejdříve zjistit, zda by novinka nebyla velkou zátěží pro jeho rozpočet: "Pokud zjistíme, že je to praktické, zlehčí to manipulaci a bude to méně zatěžovat rozpočet, budeme o tom uvažovat."

Ani v Rychnově nad Kněžnou podzemní kontejnery nemají. "Moc jsem o tom zatím neslyšel, ale možná je to dobrý nápad a budeme o tom uvažovat," uvedl rychnovský starosta Jiří Rokl.

Rovněž v Jičíně v nejbližších letech s novinkou nepočítají. "Vím, že s kontejnery na tříděný odpad a s jejich umísťováním je problém. Při rekonstrukci historického centra města jsme o tom uvažovali, ale odradila nás vysoká pořizovací cena. A to jak kontejnerů, tak i speciální techniky," řekl jičínský starosta Martin Puš a dodal: "Centrum města je zrekonstruované a podzemní kontejnery nejsou na pořadu dne."

Také v Náchodě dávají přednost klasickým plastovým kontejnerům. "Snažíme se, aby kontejnery byly pro lidi v dostupné vzdálenosti. Do budoucna o tom neuvažujeme, i když vím, že se to tak leckde dělá. Pro město typu Náchoda to není dobré řešení," míní náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka.

Podle něj je ideální, když kontejnery na tříděný jsou do sta metrů od domů: "Jsou-li dál, lidem se už k nim nechce chodit."

Autor:




Nejčtenější

Legionářské vlaky se používaly v letech 1918 - 1920 na transsibiřské magistrále...
Bydlí ve vagonu z legiovlaku. Stavba přišla na milion, vydrží 60 let

Michala, který rád cestuje, nelákalo klasické bydlení. Řešení však rozhodně neviděl v mobilheimu z plastu, na jehož výrobu se používá spousta chemie. Zvolil...  celý článek

Lamely z kvalitního kompozitu mívají záruku až 25 let. Nevadí jim ani výkyvy
Podvodníci falšují i materiál na terasy. Jak nenarazit

Jaro, slunce, pohoda. Kdo má dům, užívá si ji hlavně na zahradě a pak také na terase u domu. Při jejím pořizování je třeba zvážit výběr materiálů i ochotu...  celý článek

Jde sice zatím jen o plány, ale jsou brány tak vážně, že prezident Le...
Jedinou stavbu Le Corbusiera v Moskvě ohrožuje 58 metrů vysoká věž

Budova Centrosojuzu v Moskvě je symbolem moderní architektury a první velkou veřejnou zakázkou, kterou získal Le Corbusier, jeden z nejznámějších architektů...  celý článek

Směrem k jihu dům hledí velkou prosklenou plochou vstříc panoramatu...
Jak si vyzkoušet bydlení v moderní dřevostavbě na vlastní kůži

Ve vzorovém domě Domesi Concept House v obci Budíkov na Českomoravské vrchovině lze „na zkoušku“ strávit klidně i víkend a na vlastní kůži si vyzkoušet...  celý článek

Katedrála Nejsvětější Trojice je kostel polské pravoslavné církve v Hajnůvce v...
Lopaty a míchačky. Poláci za socialismu postavili sami tisíce kostelů

Výstava s názvem Architektura VII. dne v pražském Centru současného umění DOX ukazuje historii kostelů, které byly v Polsku postaveny mezi roky 1945 a 1989....  celý článek

Další z rubriky

Dům graduje směrem k jihu a ze svahu dolů k zahradě s terasou a bazénem. Jižní...
Bydleli v paneláku, proto si přáli dům, který bude hýřit originalitou

Hlavní kritérium, které rozhodovalo o výběru pozemku pro stavbu domu, byl výhled. A co se týče výběru architekta, nejdůležitější byla pro rodinu investora...  celý článek

Nemovitost, která nebyla 50 let na realitním trhu, má obytnou plochu 27 metrů...
Za domek velký 27 metrů čtverečních dal nový majitel 23 milionů korun

O bydlení na Britten Street v londýnské čtvrti Chelsea je velký zájem. Není tedy divu, že i za tento malý domek, zaplatil nový majitel 713 823 liber, v...  celý článek

Zbýšov, okres Kutná Hora. Chalupa s dispozicí 3+kk je na prodej za 930 tisíc...
Bydlení za jeden milion v okolí Prahy. Jaké nemovitosti jsou k mání?

Nemovitosti za jeden milion korun jsou v okolí Prahy a středních Čechách vzácností. Přesto se jich pár najde a nejsou vůbec špatné, i když jsou to často chaty,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.