Zatímco dříve se za standard pokládal rozměr sprchové vaničky 80 x 80 cm, dnes se jím stává 90 x 90 cm a stále více lidí volí i rozměry 80 x 100 či 80 x 120 i více centimetrů. Sprcha tak nahrazuje vany.
Důvody jsou jednoduché: pohodlný vstup a bezpečnost. Do většího sprchového koutu se snadno umístí i sklopné sedátko a madlo, někdy dokonce i dvě sprchové hlavice.
Nehrozí také neopatrné "drcnutí" do baterie a nebezpečné opaření, což bývá problém hlavně u pákových armatur. I proto mají být ve sprchách termostatické baterie.
Velký sprchový kout mohou používat dva lidé najednou, což bývá výhodné zejména v ranním spěchu
Výjimkou už dnes nejsou ani sprchové vaničky s délkou 140 či 160 centimetrů. V nich se mohou najednou sprchovat dva lidé nebo tu lze bez problémů pomoci při mytí imobilnímu členu rodiny. U plochých vaniček je možné do takové sprchy klidně zajet i s člověkem na vozíku.
To, zda si zákazník vybere čtverec, obdélník či čtvrtkruh, tedy nejčastější formáty (na trhu jsou i pětiúhelník, kruhy apod.), a v jaké velikosti, záleží samozřejmě hlavně na prostorových možnostech koupelny.
Čtvrtkruh bývá velmi oblíbený zejména do menších koupelen
Vedle velikosti a formátu je třeba zvolit především vhodnou výšku vaničky a materiál. Kromě smaltu a akrylátu se dnes poměrně často objevují už i keramické vaničky či litá provedení, třeba z mleté žuly a mramoru, oblíbený je také Quaryl, který kombinuje přednosti akrylátu s tvrdostí a odolností minerálního křemene.
Keramika a lité materiály jsou sice dražší, ale také hodně odolné a snadno se udržují. Keramické vaničky vyrábí i tuzemská Jika, zajímavá provedení nabízí Roca.
Ploché provedení vaničky je ideální pro velké formáty
Dřevěné rošty se stávají častým doplňkem sprchových vaniček
Smalt: stará dobrá klasika
Vaničky ze smaltované oceli s tloušťkou 3,5 mm se vyrábějí v obrovské škále tvarů a velikostí. Smalt je velmi odolný vůči poškrábání a otěru, nevadí mu ani kyseliny nebo chemikálie. Je i barevně stálý a jeho dokonale hladký povrch se výborně udržuje. Pokud se bojíte uklouznutí, můžete zvolit úpravu s tzv. antislipem, případně protiskluzné podložky. Antislip představuje směs křemičitého písku, která se zataví při vysoké teplotě do smaltu, jde o trvalou úpravu.
Právě smalt nastoupil éru tzv. bezbariérových vaniček, jejichž okraj nepřesáhne 2,5 až 3,5 cm, tedy výšku, kterou může snadno překonat i člověk na vozíku či s berlí. Tento typ vaniček navíc vypadá v interiéru velmi elegantně.
Typická moderní koupelna: vana a velký sprchový kout s plochou vaničkou
"Jenže je třeba respektovat, zda konstrukce podlahy vůbec umožňuje zapuštění vaničky do podlahy. Zvážit bývá nutné hloubku vaničky, ale i výšku sifonu, který se musí vejít pod odpadní otvor," upozorňuje Jaroslav Řehůřek, obchodní ředitel společnosti Kaldewei, která nabízí na smaltované vany a vaničky třicetiletou záruku.
Na tento problém patrně narazí obyvatelé panelákových bytů, kteří se rozhodli zrekonstruovat koupelnu a vanu nahradit sprchovým koutem s plochou vaničkou. Aby odpad dosáhl požadovaný sklon, musel by instalatér vyměnit příslušnou odbočku, jenže to bývá většinou možné jen od sousedů o patro níž.
Důležitým prvkem se stává i řešení odtokového otvoru
Zejména starší uživatelé ocení u sprchové vaničky sklopné sedátko
Většina řemeslníků vám proto takový nápad rychle vymluví. Zaústění do svislé kanalizace totiž vyžaduje spád odtokové trubky (na jeden metr počítejte nejméně s dvěma centimetry) několik centimetrů pod úroveň podlahy. Na stejný problém můžete narazit i u vaniček o pár centimetrů vyšších.
"Při měření hloubky vaničky je třeba vzít do úvahy ´největší´ rozměr. Obvykle to bývá spodní okraj odtokového otvoru. Ovšem pozor, tento rozměr nemusí být totožný s deklarovanou hloubkou vaničky, ta obvykle charakterizuje hloubku dna vaničky u horního okraje odtoku, rozdíl může být i několik centimetrů," varuje Jaroslav Řehůřek. Instalaci vaničky v úrovni podlahy proto doporučuje svěřit pouze odborníkům.
Pozor na sifonVýška sifonu bývá mezi 5,5 až 9,5 cm. Je třeba si předem zjistit, jak vysoký sifon lze k dané vaničce použít. Sifon se nesmí dotýkat podlahy, aby nedocházelo k přenosům hluku nebo u pružnějších vaniček k tlaku na sifon a jeho deformaci, mohl by přestat těsnit. Ideální je mezi dnem sifonu a podlahou mezera 1 cm. Pokud se při instalaci použije montážní rám, je třeba myslet i na jeho výšku. |
Sprchová vanička s protiskluzem
I plasty se mění
Akrylátové vaničky, které se prohýbají i pod jedinci s hmotností pod 50 kilogramů, si rozhodně nepořizujte. Firma Ravak proto vyvinula s koncernem Bayer speciální tvrzený polyuretan – PU Plus. Je výrazně pevnější a také o 40 procent těžší než běžný akrylát. Princip nové technologie spočívá v nahrazení sklolaminátové vrstvy, která tvoří výztuhu akrylátového výlisku, tvrdou polyuretanovou pěnou. Tento materiál používá pro vany.
I konstrukce vany z tohoto materiálu bývá o mnoho lepší než u standardních výrobků, v lemech se používá tloušťka až 3 cm, dno má tloušťku 2,5 cm. To také znamená, že je vana naprosto stabilní, nedochází tak k pružení silikonu ani u lemů. Nehrozí proto zatékání vody.
Lepší je i zvuková izolace – tenké vany se naopak chovají jako bubínky, což "ocení" hlavně sousedé. Z nového materiálu se vyrábějí i designové vany. Cena však bývá také vyšší, přibližně o 40 procent v porovnání s běžnými výrobky.
Hlubší sprchová vanička nahradí dětem vanu
K hlavním přednostem akrylátu patří možnost přebrousit vrypy až do hloubky jednoho milimetru, stačí na to brusný papír (1000 až 1200), pak se použije brusná pasta na autolaky. Po vybroušení se oprava dokončí lehkým vyhlazením pomocí filce na vrtačce.
Pro sprchové vaničky používá Ravak tři samonosné varianty. Tvoří je koextrudovaná skořepina a polyuretanový nosič. Díky tomu je zaručena stabilita a tvarová stálost vaniček, ale také snadná a rychlá montáž.
Kvalitu vaničky určuje především složení základních dvou vrstev. Korpus tvoří skořepina, jejímž základem je polyuretanová pěna se skelným vláknem. Svrchní část tvoří akrylát, který u dražších typů mívá tloušťku 6 až 8 mm, u levných bývá klidně poloviční. To se týká hlavně neznačkových výrobků.
Vedle těchto vaniček se zejména v poslední době prosadily lité vaničky Galaxy Pro. Tvoří je z 93 % drcený vápenec a zbytek umělé pryskyřice. Díky tomu vaničky vůbec nepruží a jsou zcela stabilní. Navíc je výška pouhých 30 mm dovoluje použít i pro bezbariérové koupelny.
Vanička z litého materiálu s protiskluznou úpravou, lze ji použít i do paneláku
Vaničky pro každého
Řada lidí odmítá vaničky kvůli dětem, které milují cákání ve vodě. Jenže na trhu najdete i hlubší typy (s hloubkou kolem 28 cm), ty malým capartům bohatě vystačí.
Lze v nich i namočit prádlo, mohou mít také vyvýšený tvarovaný sedák, takže je možné se sprchovat vsedě. Pohodlnější a bezpečnější však bývá sklopné sedátko, protože je lze instalovat podle výšky uživatele.
Zejména starší uživatelé ocení u sprchové vaničky sklopné sedátko
U keramických vaniček se často používá protiskluzná úprava nebo rošty z imitace tropických dřevin, samozřejmě také z teaku či z ořechu Gombe nebo Okume, jenž je teaku podobný. Jde o dřevo velmi odolné proti vodě. Kromě zajímavého vzhledu fungují tyto rošty také jako určitý bezpečnostní prvek.
Pokud nechcete vaničku, ale zvolíte obklad i na podlaze (s mírným vyspádováním), pak se neobejdete bez nerezového kanálku napevno zabudovaného do podlahy. Jestliže si ale myslíte, že ušetříte za kvalitní a tudíž dražší vaničku (a nekvalitní nechcete), s úsporou nepočítejte, nerezové kanálky stojí kolem 6000 korun a více.
Sprchový talíř Piatto je určený do volného prostoru
Naopak milovníci designu si mohou vybírat i z takových specialit, jako je například kruhový sprchový talíř Piatto od Kaldewei s průměrem 150 cm a doplněný sprchou od Dornbrachtu vhodnou pro umístění do prostoru, samozřejmě včetně originálního sprchového závěsu.
I u vaniček samozřejmě převládá bílá barva, sladit je však možné vaničku i s barvou obkladu či zvolit nějaký atraktivní ornament.
