Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podkroví: jak udělat z obyčejné půdy výjimečné bydlení

  1:00aktualizováno  1:00
Celoroční obyvatelnost podkroví je závislá na řadě kvalitativních ukazatelů, z nich nejvýznamnější jsou ty, které přímo ovlivňují požadovaný obytný komfort. V první řadě jde o to, jak pod střechou rodinného domu zajistit potřebné teplo, požadované světlo a nezbytné zásobování vodou.

Bydlení pod střechou nemusí vždy znamenat jen stísněný prostor. | foto: Dreamstime

To vše je dnes dosažitelné za pomoci zcela standardních a nikterak složitých technologických postupů, ale samozřejmostí to vždycky nebývalo. Například kvalitní tepelně izolační stavební hmoty, materiály systémů suché výstavby nebo dokonale funkční střešní okna jsou u nás běžně dosažitelným zbožím teprve druhé desetiletí.

Kdysi se domy určené k bydlení stavěly tak, že se konstrukce střechy kotvila přímo k obvodové zdi přízemí v místě jejího napojení na strop, případně se krokve opíraly o nosné trámy stropu. V takto vzniklém prostoru pod střechou nikdo nepřebýval a jak už bylo řečeno, půda fungovala jako skladiště či místo k sušení prádla.

K nejnutnějšímu osvětlení a větrání často postačoval malý otvor ve štítové stěně či primitivní okno ze skla s drátěnou výplní umístěné přímo mezi střešní krytinou.

V létě vedro, v zimě mráz, mezerami mezi taškami a okapy fičel vítr, v obtížně přístupných místech na vnitřních krajích střechy hnízdili vrabci a na trámech krovu zase měly zavěšena svá hnízda vosy.

Atmosféra tísnivá, vzduch těžko dýchatelný a podle nepotvrzených zpráv údajně na půdách některých domů dokonce i strašilo. Přesto všechno však šlo o velmi vzácný prostor.

Podkroví

Vzácný prostor bez využití

Jak lidstvo dospívalo do stadií stále ekonomičtějších pohledů na věc, stávala se nevyužitá půda rodinného domu nemístným hýřením s prostředky vyčleněnými onou rodinou pro účely bydlení a prozíraví hospodáři začínali dostupnými metodami zateplovat alespoň příhodně situované části podkroví svých domků.

Teprve tehdy se zrodila myšlenka provést už při budování obvodových stěn takzvanou střešní nadezdívku a zajistit tak půdě domu větší světlou výšku, aniž by tragicky utrpěla vnější proporcionalita objektu. S metrovou nadezdívkou se už dalo v podkroví doslova čarovat.

Současné klasické rodinné domky obdélníkového či čtvercového půdorysu s jednoduchou sedlovou střechou se s takovou nadezdívkou stavějí naprosto běžně a stejně tak samozřejmý je i fakt, že jejich podkroví se k bydlení užívá až ve stoprocentním rozsahu podlahové plochy někdejší půdy.  
 
Podkroví

Scénáře standardních situací
Přijatelná světlá výška místností je sice velmi vítaným předpokladem k obývání podkroví, ale sama o sobě k dosažení požadovaného komfortu pochopitelně nestačí.

Úplně nejzákladnějším požadavkem podkrovního bydlení je teplo. Pokud se spokojíme s triviálním předpokladem, že prostě budeme podkroví vytápět, stačí pouhý funkční komín. Ovšem bez dokonalé tepelné izolace si spíše zaděláváme na značné budoucí potíže.

Je-li totiž podkroví vytápěno, aniž by zároveň bylo dostatečně tepelně izolováno, sníh v zimě roztává a na střeše vznikají ledové valy. Řešením je výhradně zabudování účinné tepelné izolace pod dobře odvětrávanou krytinou.

Kdo hodlá bydlet v podkroví rodinného domu, musí se i dnes smířit s patrně složitějším půdorysem celého bytu i jednotlivých místností, dále s proměnlivou podobou stěn a stropů plynule přecházejících z jednoho vzpomínaného prvku v druhý.

Často i s nějakým tím konstrukčně nezbytným sloupem třeba uprostřed místnosti, a také takový jedinec zřejmě bude muset na začátku všeho řešit dilema, zda za účelem osvětlení a větrání uvítá spíše vikýře či střešní okna.

Ale to všechno může být chápáno i jako jedna velká přednost, dávající budoucímu domovu nebývalý půvab a variabilitu. Současně takové zadání řešení podoby vlastního bydlení předpokládá velmi kreativní přístup k problému, při jehož řešení zpravidla nastávají stavy vítané neopakovatelnosti a zaručené originality.

Přesto všechno se doporučuje respektovat pár osvědčených základních pravidel, která by měla bydlení v podkroví jen zpříjemňovat. V rámci pohybu mezi zkosenými stropy a stěnami vždycky přijde vhod možnost přistavit část nábytku ke stěně.

Pak však musíme bedlivě zkoumat, zda takovým řešením neztratí onen kus bytového vybavení něco ze svého prioritního poslání. Lůžko u stěny? Proč ne, ale výška oné stěny jako zbytku nadezdívky po konstruování podlah musí zůstat alespoň 80 cm.

Mnohem lepší je však celý metr, jak ukazuje praxe a například situace, kdy si někdo chce na lůžko široké 90 cm nejen lehnout, ale třeba i sednout. 

Do hry vstupují kromě výšky nadezdívky a úhlu spádu konstrukce střechy už jenom rozměry jednotlivých kusů nábytku a pak také tělesné proporce samotných obyvatel domu. Samozřejmým předpokladem zvládnutí tohoto řešení je ještě znalost goniometrických funkcí na úrovni základní školy. 

Podkroví

Vikýř, nebo střešní okno?
Dispoziční skladbu podkroví v rodinném domě formuje jeho konstrukční řešení a přiblížení k dokonalosti v tomto směru prvořadě podtrhne dostatek přirozeného denního světla.

Jak jsme se tak usadili v podkroví se stále vyššími nároky na komfort bydlení, opustili jsme zároveň vidinu přivést světlo a zajistit výhled výhradně okny ve štítových stěnách.

Navíc u jiných typů střech než sedlových stejně nezbylo než hledat řešení osvětlení za pomoci vikýřů a střešních oken. Obojí má své výhody. Ovšem ekonomika, řeč čistě technických parametrů, ale i současná architektura mluví spíše pro střešní okno.

Začněme však vikýřem. Velikost, tvar a uspořádání vikýřů se řídí podobou střechy, její velikostí a potřebou intenzity světla uvnitř. Žádoucí je zbudovat pokud možno vikýře téhož druhu a velikosti. Celkový dojem spoluvytváří i začlenění vikýře do plochy střechy z hlediska tvaru půdorysu, použitých materiálů a ztvárnění detailů domu.

Při rekonstrukcích by měla šířka vikýře odpovídat šířce polí mezi krokvemi, aby nebylo zapotřebí krokve nákladně vyměňovat.

Své žádá rovněž střešní okno. Opět musíme vycházet z obecně platného požadavku, aby minimální velikost osvětlovací plochy představovala alespoň desetinu půdorysné plochy místnosti.

Přičemž platí, že velká okna s velkou osvětlovací plochou samozřejmě vždy pobyt v místnosti zpříjemňují, ale zároveň mohou způsobovat její ochlazování. Hledání vyvážených kompromisů je i v rámci řešení podkroví základním úkolem projektanta.

Šíři střešních oken je opět třeba určit v závislosti na rozestupu krokví. Velkorysé prosvětlení prostoru pomocí střešních oken získáme zabudováním pomocných krokví, jiným způsobem dominantního uplatnění střešních oken je využití přídavných svislých elementů zasahujících do střešní nadezdívky.

Strmější střechy vyžadují kratší střešní okna, střechy s malým spádem zase okna delší. Souvisí to s úhlem dopadajících slunečních paprsků. Před nimi interiér účinně chrání rolety a žaluzie. Každý z výrobců značkových střešních oken dnes ostatně nabízí bohatou škálu kompatibilních doplňků.

S ohledem na bezpečnost bývá doporučována výška parapetu okna alespoň 85 cm nad podlahou. Vztahuje se to i na okna střešní. Naopak o maximální výšce horní hrany okna se tak jednoznačně nemluví a tento problém bývá řešen v souladu s celkovým pojetím interiéru a možnostmi danými konstrukcí stavby. Platí však při tom, že dobrý výhled by měl mít z takového okna stojící i sedící člověk.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada 6/2008.

Autor:




Nejčtenější

Některé příčky nebylo možné odstranit.
Jak se staví sen pro dvě děti: musel se vybourat strop až do krovu

Radek a Jindřiška žijí v pěstounské péči u babičky a dědy v domě starém více než sto let. Jenže dům ani jeho vybavení s dětskými pokoji nepočítal, sourozenci...  celý článek

Modulární dřevostavba jako rekreační ubytování stojí v jihomoravských...
Dřevěné buňky z Česka i ze světa. Zajímavá možnost současného bydlení

Od stavební buňky k trendovému designu. Modulární domy poslouží k rekreaci, ale i k plnohodnotnému bydlení. Hodí se pro nomády, i když většinou je lidé...  celý článek

Dům a zahrada Steffena Modracha v německém Naundorfu je něco mezi perníkovou...
Nadšenec si za sedm let postavil v Německu dům, který se všemu vymyká

Dům a zahrada Steffena Modracha v německém Naundorfu je něco mezi perníkovou chaloupkou a zjevením. Tento barevný dům je pokrytý tisíci kameny z duhových skel,...  celý článek

Unikátní zdvihací systém myček ComfortLift, který umožňuje pohodlné nadzvednutí...
Myčka nádobí je lepší než služka: nereptá, šetří vodu a nic nerozbije

Úspora přibližně 60 procent vody a přibližně stejně energie na její ohřev v porovnání s ručním mytím nádobí pod tekoucí vodou. To je jeden z hlavních...  celý článek

Dům postavila společnost Avanta Systeme na klíč za pět měsíců, má užitnou...
Pro sebe si postavili za pár měsíců dřevostavbu, pro psy zděný penzion

Někdo hledá pro svůj dům pozemek s nádherným výhledem na hory, jiný dává přednost rodnému městu. Manželé Dvořákovi mají své preference nastavené úplně jinak:...  celý článek

Další z rubriky

Hanspaulka je taková vesnice. Ve zdejších domcích žijí už několikáté generace...
Pražská Hanspaulka má nádherné parky, honosné vily, svěží vzduch a klid

Vilová oblast na okraji Dejvic měla vždycky pověst luxusní lokality. Okázalé domy si tu budovali politici, filmové hvězdy i známí umělci. Zdejší atmosféra je...  celý článek

Velšský klasik Dylan Thomas ve vesnici, kde dům stojí, trávil líbánky a označil...
Takhle má vypadat letní sídlo. V žulovém domě rodina odpočívá již 78 let

Staletý žulový dům byl kdysi rybárnou, pak manufakturou na výrobu sardinek a od roku 1939 je letním sídlem rybářské rodiny Johnových. Ta dům při poslední...  celý článek

Fasáda domu je dřevěná, protože se parcela nachází na hranici borového lesa.
Každý objekt, který navrhujeme, má jiný charakter, tvrdí architekti

Podívejte se na domy, které navrhují architekti ze studia Sféra. První je rodinný dům obložený dřevem. Upoutá nejen propojením interiéru s exteriérem, ale i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.