Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podívejte se na nábytek českého geniálního architekta

  1:00aktualizováno  1:00
Byl to vlastně zakladatel moderního nábytku u nás. Nejlépe to dokazuje výstava „Civilizované bydlení pro každého“ v Muzeu města Brna na Špilberku. Ta ukazuje průřez dílem architekta a designéra Jana Vaňka, ale i bytovou kulturu dvacátých a třicátých let v širších souvislostech.

Rohová pohovka podle arch.Vaňka | foto: Miloš Strnad

Máte na to posledních devět dní. Pak výstava skončí. Třebíčský rodák Jan Vaněk (1891 – 1962) patří společně s Jindřichem Halabalou a několika dalšími tvůrci mezi nejdůležitější osobnosti nábytkové tvorby meziválečného období. A také celé historie.

Absolvent c. k. odborné školy pro zpracování dřeva v Chrudimi získal cenné zkušenosti na praxi v Německu. Po návratu převzal v roce 1911 otcovu zavedenou stolařskou dílnu v Třebíči, zreorganizoval ji, rozšířil a dále vedl pod názvem Umělecko-průmyslové dílny.

O deset let později se jeho podnik stal základem nově vznikajících Spojených uměleckoprůmyslových závodů v Brně a Vaněk byl jmenován do funkce jejich vrchního ředitele.

Brněnské Spojené UP závody, slučující drobné stolaře z Brna a okolí (nejvíce z oblasti Rousínova), vyrostly pod Vaňkovým vedením v předního českého výrobce nábytku.

Expozice výstavy

Expozice výstavy

Proč je i typový nábytek skvělý

Jako první v českých zemích začaly vyrábět tzv. typový nábytek uzpůsobený pro produkci v sériích skutečně průmyslovou cestou.

Nejstarší výrobky z prvních let existence Spojených UP závodů sice vypadaly podobně jako ostatní nábytek té doby - byly zdobeny dekorativním kováním a někdy i řezbou - velmi brzy se však nábytek značky "UP“ začal odlišovat jednoduchým hladkým tvarem.

Dnes by to byly luxusní vestavné skříně

Dnes by to byly luxusní vestavné skříně

Moderní design byl totiž řešen s ohledem na funkčnost, praktičnost, možnost výroby v sériích, nízké výrobní náklady a tedy i nízkou prodejní cenu!

Jan Vaněk působil v čele UP závodů jen do roku 1925; za tuto krátkou dobu dokázal prosadit výrobu typového nábytku, seskupit kolem podniku řadu zajímavých návrhářů, vybudovat dobré jméno společnosti a navázat důležité kontakty se zahraničím.

Kromě Vaňka v té době pro Spojené UP závody navrhovali Jaroslav Grunt či Bruno Paul a spolupracovali s nimi i tak význační tvůrci jako Adolf Loos, Le Corbusier, Ludwig Mies van der Rohe, Walter Gropius, z domácích pak Bohuslav Fuchs nebo Jan Kotěra.

Mnohé z návrhů byly určeny pro konkrétní zadavatele z vyšších společenských vrstev, pro něž Spojené UP závody zařizovaly často kompletní vybavení bytu či vily.

Zrcadlo, které by i dnes ocenila každá žena

Zrcadlo, které by i dnes ocenila každá žena


Bytová kultura na papíře

Mimořádně talentovaný a organizačně zdatný Jan Vaněk se zapsal do povědomí široké veřejnosti ještě dalšími aktivitami: před polovinou dvacátých let prosadil například vydání periodika Bytová kultura, které je považováno za jednu z nejzajímavějších tiskovin věnovaných nábytku a interiérové tvorbě.

Graficky perfektně upravená Bytová kultura (vyšel pouze ročník 1924/1925 i v rozšířené německé mutaci, a druhé číslo pak ve třicátých letech) přinesla dokonalý přehled nejnovější produkce Spojených UP závodů a celou řadu odborných statí, studií a komentářů mnoha činných tvůrců i teoretiků.

Dodnes je časopis Bytová kultura důležitým zdrojem informací i poutavým čtením, a to nejen pro zájemce o bydlení v meziválečné době.

Ložnice

Ložnice

Zařizoval i vilu Tugendhat

Po svém odchodu ze Spojených UP závodů v roce 1925 působil Vaněk ještě pár let v Brně: jeho nově založená společnost S.B.S. Brno (Standard bytová společnost Brno) dodávala vybavení bytu mnoha společensky vysoce postaveným osobnostem a spolupracovala s předními architekty (vyráběla např. část mobiliáře pro vilu Tugendhat).

Typickým pro toto období je barevně lakovaný, červený, modrý, žlutý či bílý nábytek jednoduchého tvaru.

Počátkem třicátých let přesídlil Jan Vaněk do Prahy a další plány realizoval prostřednictvím svých podniků Poradna moderního bydlení Praha a Dílny pro dům a zahradu.

I nadále pracoval jako architekt – po vzorových malometrážních domcích v Černé Hoře (1925) a v Brně (1925 – 1926) řešil obytnou kolonii v Rybitví (1939 – 1941) a navrhl adaptaci a přístavbu objektů dětského léčebného ústavu Zdravá generace v Choceradech (1934 – 1935).

Samonosné židle mají dlouhou tradici

Samonosné židle mají dlouhou tradici

Činný byl také jako pedagog (v letech 1939 – 1944 přednášel na Škole umění ve Zlíně), do širokého spektra jeho činností patří i návrhy výstav pro pražské Uměleckoprůmyslové museum.

V mnoha domácnostech dodnes uchovaný Vaňkův nábytek je svým způsobem stále moderní, a co nás možná udiví, i funkční. Na rozdíl od mnoha poválečných nábytkových kusů, které se dnes již rozpadají…

Ptáte se, proč tomu tak je? Odpověď není obtížná: elegantní tvar nadčasových parametrů, kvalitní materiály a precizní práce dávají dohromady obdivuhodný součet dobrých vlastností.

Ani hnízdovité stolky nejsou žádnou novinkou

Ani hnízdovité stolky nejsou žádnou novinkou

Na závěr je třeba připomenout v podstatě to nejdůležitější – Vaňkovy skříňky (úzká knihovnička a sekretář s odklopnou přední deskou, posazené na nízký sokl) se staly základem pozdějšího poválečného sektoru.

Ve své době byly nazývány "nábytek přistavovací“ (později se používalo označení sestavovací), protože jejich hladký kubický tvar dovoloval stavět je vedle sebe. Dřívější zdobený nábytek koncipovaný v ucelených sestavách toto neumožňoval!

Ve Vaňkových šlépějích pokračoval ve třicátých letech Jindřich Halabala, jehož přínosem je systém skladebného nábytku umožňující skládat skříňky vedle sebe i nad sebe… To je však již jiná kapitola.

Moderní psací stolek

Moderní psací stolek


Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.