Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podívejte se, jak jsme žili za socialismu v 60. letech

  1:00aktualizováno  1:00
Kempování, poslouchání západních rozhlasových stanic, televizní vysílání a masové rozšíření domácích spotřebičů - Světová výstava Expo 58 v Bruselu otevřela dveře novému životnímu stylu. Díky právě probíhající retrospektivní výstavě Bruselský sen se můžete s érou umělých hmot a pastelových barev seznámit.

Důležitou roli v proměně životního stylu sehrála technika a média. | foto: Dalibor Puchta iDNES.cz

Milovníci současné retrovlny se v Galerii hlavního města Prahy v Městské knihovně, kde výstava probíhá, mohou inspirovat nábytkem 1. poloviny 60. let minulého století. Dříve narozeným připomene dobu, kdy se na vysněné zboží psaly pořadníky.

Konec padesátých a počátek šedesátých let v Československu poznamenalo postupné uvolňování ve všech oblastech života a životního stylu, který se radikálně změnil.

 
Soubor hraček z PVC návrhářky Libuše Niklové.

V té době u nás dochází k proměně bytového zařízení a vzniká moderní dekorativní styl zvaný "brusel", který byl ovlivněn poválečnou kosmickou a sputnikovskou euforií i popularitou umělých hmot, oblibou pastelových barev a oblých organických tvarů.

Nové návrhy nábytku se ale na trhu objevovaly jen výjimečně. V nepružné socialistické velkovýrobě svázané státním plánováním byla realizace obtížná. Proto se řada dobrých návrhů, zejména plastového nábytku, dočkala pouze ocenění nebo výstavních prototypů.

Moderní design tak vznikal především ve výrobních družstvech, která byla ve spolupráci s výtvarníky schopna dotáhnout návrhy až do podoby vhodné pro malosériovou výrobu.

Za hranicí dobrého vkusu
Termín bruselský styl se v dobové literatuře objevil na počátku šedesátých let jako negativní kategorie při hodnocení nových městských obchodních a reprezentačních interiérů. Jejich podoba těžila z charakteristických prvků stylu, spojovala funkční a dekorativní složku, na níž se svými uměleckými díly podíleli přední výtvarníci. Vedle kvalitních a uměřených realizací však masově vznikaly kritikou pranýřované nevkusné, pestré, samoúčelně vyzdobené prostory, jejichž úroveň sestoupila pod hranici dobrého vkusu.

Zdroj: Bruselský sen

Experiment Invalidovna
Nový životní styl šel ruku v ruce s uvažováním nad problematikou bydlení a úpravou interiéru. Bytovou otázku měla řešit zejména hromadná výstavba nových standardizovaných panelových sídlišť. Zásadním problémem ale byla otázka zařízení.

Možná řešení představily ve vybraných testovacích domech návrhy nábytkových sestav, které moderním a účelným řešením, lehkostí a velikostí přesně vyhovovaly malým bytům.

 
Pražské sídliště Invalidovna.


Experiment se zařízením připadl pražskému sídlišti Invalidovna, na jehož realizaci se podíleli zaměstnanci tehdejšího ÚBOKu (Ústav oděvní a bytové kultury), který zaměstnával odborníky z řad výtvarníků, architektů a teoretiků.

O bytové kultuře vycházely odborné publikace a časopisy Tvar, Věci a lidé, Umění a řemesla, Výtvarná práce a Domov, které šířily informace o dění u nás i v zahraničí a měly pomáhat spotřebitelům orientovat se na trhu. Ten ale příliš nasycený nebyl.

NAVŠTIVTE SOCIALISTICKÝ OBCHODNÍ DŮM NA iDNES.cz

Výstava Bruselský sen EXPO 58: Životní styl a design 1. poloviny 60. let.

Hitem je lehký nábytek z plastu

Vedle sestavovacího sektorového nábytku, kterým šlo variabilně zařídit malé místnosti panelových bytů, se velké popularitě těšily nové nábytkové kusy z lehkých a snadno tvarovatelných plastických materiálů doplněné o syntetické barvy. A to vše v neobvyklých odstínech a kombinacích.

Nedostatek prostoru řešily jak vestavěné skříně, tak subtilní prostorové příčky, které opticky odlehčovaly stísněné místnosti. Módní byly "talířovité" lustry a stojanové lampy s kornoutovými stínidly.

Výstava Bruselský sen EXPO 58: Životní styl a design 1. poloviny 60. let.

Pomaličku se do obývacích pokojů vkrádala televize, která se časem stala novým středem domácnosti, okolo něhož se rodina setkávala, a která tak vytěsnila velmi oblíbené rozhlasové vysílání. - jak jsme žili v 70. letech čtěte zde. 

Rozhlasový přijímač vlastnila od roku 1955 každá domácnost. Známý je například radiopřijímač aerodynamického tvaru Tesla Talisman nebo téměř ikonické rádio Tesla T57 Mír návrháře Bohumila Míry.

 
Rádio Tesla T57 Mír návrháře Bohumila Míry.

 
Vysněné novinky jen s pořadníkem
Televizní vysílání bylo v Československu zahájeno 1. května 1953. Zpočátku se sledovalo spíše ve veřejných prostorech - závodních klubech a knihovnách.

Po snížení ceny se televize začala v domácnostech pozvolna objevovat. Zvýšený zájem o koupi se projevil po zahájení vysílání sportovních přenosů. Od 29. prosince 1958 začala televize vysílat denně.

Nástup domácí techniky, její množství na trhu, sortiment i estetické kvality zaostávaly za Západem, nicméně počet elektrických spotřebičů v domácnostech rostl. Na větší spotřebiče se však stále vypisovaly pořadníky.

Výstava Bruselský sen EXPO 58: Životní styl a design 1. poloviny 60. let.

Zavzpomínejte na doby minulé
Kurátorky výstavy Bruselský sen Vanda Skálová a Daniela Kramerová si daly záležet opravdu na všem. Návštěvníci tak mohou vidět nespočet exponátů nejen z bytové kultury.

Kromě čalouněných křesel, plastových židlí, umakartových stolků, stropních stínidel, stojacích lamp a hraček z PVC se lze kochat gramorádii, budíky, mixéry, fény, holicími strojky, vysavači ETA, psacími stroji, magnetofonem Sonet, rádii, rozhlasem po drátě či televizemi Tesla Kriváň, Ametyst a Jantár.

Ve skleněných vitrínách najdete zdobený porcelán a sklo, na stěnách pak propagační a výstavní plakáty, prolistovat si lze firemní prospekty a návody. Potěší i fakt, že veškeré vystavené předměty jdou velmi podrobně popsány.

 
Propagační a výstavní plakáty.


Výstava Bruselský sen - Československá účast na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let probíhá v Galerii hlavního města Prahy ve druhém patře Městské knihovny do 21. září 2008. Po skončení se přesune do Moravské galerie v Brně, kde ji můžete navštívit od 21. listopadu 2008 do 1. března 2009.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.