Plži a slimáci jsou postrachem zahrádkářů

  • 45
Plži se letos po dvouleté odmlce vinou deštivého počasí znovu stali postrachem zahrádkářů. Nenasytní slimáci za noci pustoší hlavně úrodu zeleniny i okrasné rostliny: hodují na oblíbeném salátu i jiřinkách a afrikánech. „Nepamatuji si na takovou invazi plžů,“ posteskl si chalupář pan Krátký z Liberecka.

„O víkendu jsem na zahrádce našel místo krásných záhonů dokonalou spoušť. Sežrali mi doslova všechno, co se dalo, pustili se dokonce i do okurek.“

Podobnou zkušenost má i zahrádkářka Anna Bílá z Plzeňska. „Po dešti jsem během dne nasbírala do kbelíku snad stovku malých i velkých šneků, slimáků nepočítaně - a někteří se nacházeli ve větvích až dva metry nad zemí.“

Chytřejší vyhrává
Ochrana úrody proti plžům není snadná a někdy se podobá souboji kdo s koho. Je proto dobré vědět, že tito nevítaní hosté žijí především v zahradách s těžkou, vlhkou půdou a na záhonech, které hraničí s trávníkem.

Milují temnotu a mokro, skrývají se v malých dírách a škvírách v zemi, tam také kladou postupně 200 až 400 vajíček. Během dne se zdržují na půdě s hrubými hroudami, zatímco půdu rozmělněnou do malých hrudek s úsvitem opouštějí.

Kdo chce tedy plže přelstít, rozmístí večer na záhony nástrahy v podobě pytlíků, prken, velkých listů či něčeho podobného. Ráno pod nimi najde ukryté celé kolonie těchto škůdců, které pak může pohodlně sesbírat.

Protože plži dobře vegetují ve vlhkém prostředí, vyplatí se opatrně zalévat. Jestliže večer zapnete na zahradě postřikovač, pak zejména slimáků přilákáte na noční hodování celé zástupy.

Je proto lepší, když v suchých obdobích přesunete dobu umělého deště do časných ranních hodin. Ještě vhodnější je zalévat konví přímo ke kořenům.

Co je dobré o plžích vědět
Našim zahradám nejčastěji škodí slimák velký (Limax maximus), slimáček polní (Deroceras agreste), slimák popelavý (Limax einereoniger) a hlemýžď zahradní (Helixpomatia).

Občas české zahrádkáře pěkně potrápí i plzáci španělští, kteří se do severní a střední Evropy dostali ze Španělska a Portugalska. Mají oranžovou, hnědou až rezavou barvu, a protože u nás mají bezpečné prostředí, snadno dojde k jejich přemnožení.

Dostanou se k nám především z travnatých a zaplevelených ploch, náspů, ale také z křovin a hromad kamení. V noci mohou plži urazit vzdálenost až 25 metrů a při nedostatečné ochraně se vracejí zpět do svých úkrytů.

Nejúčinnější zbraní proti slimákům je tedy správná údržba zahrádek. A také jejich přirození nepřátelé, jako například ježci, ropuchy, rejsci, krtci, střevlíci, larvy světlušek, ještěrky či slepýši.

Jak a čím chránit úrodu

1. Nepraktičtější, ale nejnáročnější, je sbírání slimáků, nejlépe zrána nebo kvečeru. Zde je pak buď zahubíte, nebo přemístíte mimo zahradu.

2. Při suchém počasí pomáhají ochranné pásy z dusíkatého vápna, páleného vápna, kamenné moučky i dřevěného popela. Tyto látky odnímají plžům vlhkost (sliz), takže umírají.
Osvědčuje se i čistý písek, který na měkkém těle plžů působí jako velmi ostré krystalky.

3. Posypání solí - to je starý osvědčený způsob. Chemickou reakcí chloridu sodného s tkání slimáka dojde k jejímu rozpadu.

4. Pro ochranu lze využít i odpuzující vůni některých rostlin. Plži se vyhýbají česneku, petrželi, měsíčku, šalvěji, hořčici, tymiánu a dalším. Zábranou tak může být nadrobno nastříhané kapradí, vratič, řebříček, zerav a další, které rozprostřeme okolo ohrožených záhonů.

5. Plže odrazuje jedlové a smrkové jehličí, i suché piliny. Ty se odedávna sypou jako silný ochranný val kolem fazolí nebo jiřin.

6. Účinnou ochranou je pořízení ohrádek a plůtků kolem záhonů. V různém provedení lze koupit i bariéry proti přilézajícím plžům s hranami na konci vykloněnými směrem ven.
Osvědčily se především k ohraničení pěstebních záhonů a k ochraně mladých rostlin.

7. S úspěchem se používají pivní pasti. Je to mělká nádoba, například polystyrenový tácek od masa či kelímek od jogurtu, zapuštěná večer do země a ze dvou třetin naplněná pivem. Vůni chmele neodolají. Jejich opojení končí uhynutím na otravu alkoholem.

8. Kdo není zručný, může si koupit pasti na plže v obchodě. Ty se rovněž naplní pivem a jsou chráněny před deštěm malou stříškou.

9. K ochraně úrody se nabízejí i chemické prostředky, například Mesurol Schneckenkom Pellet, Vanish Slug Pellet či Ferramol Pellet. Po požití se slimáci otráví či vyslintají a uhynou.

10. Levnější chemickou variantou je tuhý podpalovač nebo suchý líh, obsahující metaldehyd. Výrobek se rozdrtí na prášek a roztrousí pod prkna nebo dlaždice, kde slimáci pobývají. Ti jej sežerou a pojdou.

Mezi nezvané vetřelce v našich zahradách patří plži a slimáci. Letos s nimi bojuje snad každý zahrádkář, protože se přemnožili.