Někdo sbírá známky, jiný kotle. Že je to divný koníček? Ne, pouze reakce na vývoj cen energií. Od příštího roku se má zdražit plyn. Nikdo neví zda o dvacet, třicet či bůhví kolik procent. Lidé se bojí. Za poslední rok se tak zvýšil prodej kotlů na pevná paliva o padesát procent. Vyplatí se tedy ještě plyn?
"Nejdříve jsme topili uhlím, takže jsem k miminku běhala s rukama černýma od kotle, a protože u nás nebyl plyn, pořídili jsme si přímotopy," vzpomíná Gabriela Platilová z Kolovrat, "jenže ceny za topení šly tak nahoru, že jsme si poté, co byl i u nás zavedený plyn, rychle koupili kotel plynový. Předchozí topidla máme ale schovaná, protože kdo ví, co bude za pár let?"
Plynem topí celá Evropa
Právě výhled do budoucnosti by měl dát zároveň i odpověď na to, jaký typ energie zvolit. "Jakmile začneme jen trochu přemýšlet o přírodě, sáhneme s největší pravděpodobností po plynu," říká Vladimír Tvrz z firmy Johsons Controls, která se specializuje na vytápění a jeho regulaci, "z hlediska škodlivých emisí není co řešit. Tím, že lidé začátkem devadesátých let začali nahrazovat kotle na pevná paliva přímotopy a plynem, se výrazně zlepšil vzduch ve městech. Celá západní Evropa dnes topí lehkými topnými oleji a plynem. Koks je strašně drahý. Z ekologického a finančního hlediska nám zbývá jen dřevo. Jenže pouze vysušené a tvrdé, a k němu se každý nedostane. A hlavně - kotle na pevná paliva mají v porovnání s přímotopy nebo plynem možnost minimální regulace. Přitom právě dobrou regulací ušetříte klidně pětinu nákladů, tedy to, oč se má plyn zdražit" Zateplením venkovního zdiva můžete snížit náklady na topení až o padesát procent, utěsněním oken a dveří o třicet procent. Všechno ovšem nejde měřit jen penězi. "Nikdy jsem nelitovala, že kamna na uhlí skončila ve šrotu a teď vytápíme třípokojový byt plynem. Alespoň se v zimě už necítím jako v Pompejích," říká důchodkyně Alena Dolejšová z šestého pražského obvodu. "Pořízení etážového plynového topení nebylo levné, ale je to komfort," dodává.
Začíná se u topidla
Po zásadním rozhodnutí vytápět zemním plynem - musí přijít další. Čím topit? Lokální topidla typu WAW pomalu ustupují. Sice vám rychle ohřejí vzduch na požadovanou teplotu (zejména typy se zabudovaným cirkulačním ventilátorem), ale teplou vodu vám nenabídnou a hlavně mají ve srovnání s plynovými kotli nižší účinnost. Kotle doplněné radiátory s teplovodními rozvody jsou dnes běžné nejen pro vytápění rodinných domků, ale i bytů. Při pořizování kotle je třeba se ptát na jeho průměrnou roční účinnost, tedy kolik tepla se skutečně využije pro vytápění. Klasické kotle dosahují za optimálních podmínek až 92 procent, nízkoteplotní asi o sedm procent více a kondenzační dokonce přes 100 procent, například Dakon má účinnost až 107,5 procenta. Důležitým parametrem pro výběr spotřebiče je jeho tepelný výkon. Ten by měl odpovídat velikostí vytápěného objektu a potřebě tepla. Posuzují se izolační vlastnosti zdí, jaká jsou okna a dveře, zda se byt nachází v podkroví či na jakou světovou stranu je orientován. Pro byt 2+1 s roční spotřebou tepla 21 200 kWh postačí podle slov Slavoje Štěpánka ze společnosti Prometheus, která poskytuje komplexní služby při pořizování plynových zařízení, výkon kotle asi 17 kW, pro byt 3+1 se spotřebou 29 700 kWh už potřebujete výkon 24 kW. Rodinnému domku s potřebou asi 42 500 kWh za rok odpovídá výkon kotle 26,5 kW K teplu patří i teplá voda Plynové "kombi" kotle topí i ohřívají vodu. Liší se právě způsobem tohoto ohřevu. Do větších, dvougeneračních bytů nebo rodinných domků bývají doporučovány zásobníkové, protože kvůli zásobníkům zabírají poměrně dost místa. "V bytech, kde se členové rodiny mohou mezi sebou domluvit, kdo bude dřív točit vodu, se víc osvědčují průtočné kombinované kotle," vysvětluje Vladimír Vaněk z firmy Technosan, "lidé ani nepoznají, že se jim po dobu točení teplé vody vypnulo topení." Spotřebiče nezaberou tolik místa a ohřev vody je téměř okamžitý. "Kotel bez ohřívače vody je sice levnější o pět až sedm tisíc korun, ale stejně neušetříte. Musíte hledat náhradní řešení, jak ohřát vodu, a to také něco stojí," dodává Vladimír Vaněk. V současnosti na českém trhu nabízí závěsné kotle přibližně sedm firem. Nejlevnější z nich jsou od domácích výrobců Karma a Mora, které stojí bez montáže kolem dvaceti tisíc korun. Dovozový kotel Vaillant přijde asi na pětadvacet tisíc korun. Je vybaven plynulou regulací výkonu, která snižuje spotřebu. K osvědčeným značkám patří také Junkers a domácí Dakon. U Junkersu spotřebič střední třídy vyjde kolem osmadvaceti tisíc korun, nejdražší pak asi čtyřicet tisíc korun, Dakon nabízí závěsné kotle od 24 do 60 tisíc korun. Jak se dělí kotle Podle způsobu umístění se kotle dělí na závěsné - patří na zeď - nebo stacionární. Ty se stavějí na podlahu, většinou mimo obytné místnosti do sklepa nebo do chodby. Jsou spíše vhodnější do rodinných domků. Spalováním zemního plynu vznikají škodliviny, které je třeba odvést z obytného prostoru. Některé typy odvádějí spaliny do komína. Konstrukce jiných kotlů, označovaných "turbo", řeší jejich odvod přes zeď v takzvaném podokenním provedení. To se ale nemusí líbit majiteli domu, může namítat, že vývod naruší fasádu, a nedá nájemci souhlas. "U chráněných objektů takový zásah posuzují památkáři velmi přísně," varuje Miroslav Dostál z České energetické agentury. Cena "turbo" spotřebičů je ve srovnání s kotli odvádějícími škodliviny do komína vyšší. Jenže tady bývá nutné vyvložkování komína, které stojí podle vzdálenosti topidla od komína tři sta až pět set korun za metr. Náklady se tak přibližně srovnají.
Kde získat bezplatně informace o energetických úsporách
* V Energetických konzultačních a informačních střediscích České energetické agentury (EKIS ČEA)
Nacházejí se asi na sedmdesáti místech ČR. Poradenství je zaměřeno na: zdroje tepla včetně alternativních, rozvody tepla, měření a regulace tepla a teplé vody, techniku prostředí, zateplovací technologie, energetické územní dokumenty.
* V Městských energetických a poradenských střediscích (MEPS)
Nacházejí se v Českých Budějovicích, Suchdole nad Lužnicí, Táboře, Plzni, Jablonci nad Nisou, Liberci, Hradci Králové, Žďáru nad Sázavou, Brně, Zlíně, Ostravě, Vyškově, Třebíči a Vsetíně. Konzultační střediska jsou vybavena odbornou literaturou, počítačovými programy, videokazetami. EKIS ČEA a MEPS jsou otevřena každé pondělí a středu od 13 do 17 hodin.
* Jak se dostat k bezplatné dvouhodinové konzultací
Vytočte Energetickou infolinku České energetické agentury 0800 155 211
Internet: www.cearcr.cz
Obsluha linky vyhledá nejbližšího vhodného poradce, ten se s vámi spojí a dohodne termín i formu konzultace.
Náklady na vytápění zemním plynem včetně přípravy teplé vody u průměrných bytových objektů
BYT 2+1 (plocha 60 m2)
Investice přibližně: 80 000 Kč š (kotel, rozvody tepla, radiátory, projekt, stavební práce aj.)
Spotřeba plynu za rok: 2500 m2
Spotřeba energie: 21 250 kWh
Výkon kotle: 17 kW
BYT 3+1 (plocha 120 m2)
Investice přibližně: 120 000 Kč (kotel, rozvody tepla, radiátory, projekt, stavební práce spod.)
Spotřeba plynu za rok: 3500 m2
Spotřeba energie: 29 750 kWh
Výkon kotle: 24 kW
RODINNÝ DOMEK 5+1
Investice celkem: 250 000 Kč (kotel, rozvody tepla, radiátory, projekt, stavební práce spod.)
Spotřeba plynu za rok: 5000 m2
Spotřeba energie: 42 500 kWh
Výkon kotle: 26,5 kW
Jak ušetřit s termostatem
K významné úspoře plynu přispívají prostorové termostaty, kterými lze plynule regulovat teplotu v místnosti. Vedle termostatů s denní regulací lze koupit i typy s digitálním týdenním programem. Z výroby je sice nastaven základní program, ale teplotu si můžete od pondělí do neděle rozvrhnout podle vlastních potřeb. Během jediného dne je možné ji měnit i třikrát. Termostat se instaluje asi jeden a půl metru od podlahy na vnitřní stěnu nejvíce obývané místnosti. Má být chráněn před prouděním chladného vzduchu od oken a dveří. Nepatří také tam, kam svítí slunce, ke stěnám komínu nebo do blízkostí televizních přijímačů. Regulace, kterou termostaty nabízejí, je velmi důležitá. Každý stupeň navíc totiž znamená zvýšení spotřeby plynu o šest procent. Během větrání a nepřítomnosti v bytě snižte teplotu na minimum. Větrat se má krátce, ale vydatně. Málo a dlouho otevřená okna znamenají větší ztrátu tepla. Digitální prostorový termostat s týdenním programem stojí asi 3400 korun, prostorový termostat s denním programem přibližně 2850 korun. (sei)
"Nejdříve jsme topili uhlím, takže jsem k miminku běhala s rukama černýma od kotle, a protože u nás nebyl plyn, pořídili jsme si přímotopy," vzpomíná Gabriela Platilová z Kolovrat, "jenže ceny za topení šly tak nahoru, že jsme si poté, co byl i u nás zavedený plyn, rychle koupili kotel plynový. Předchozí topidla máme ale schovaná, protože kdo ví, co bude za pár let?"
Plynem topí celá Evropa
Právě výhled do budoucnosti by měl dát zároveň i odpověď na to, jaký typ energie zvolit. "Jakmile začneme jen trochu přemýšlet o přírodě, sáhneme s největší pravděpodobností po plynu," říká Vladimír Tvrz z firmy Johsons Controls, která se specializuje na vytápění a jeho regulaci, "z hlediska škodlivých emisí není co řešit. Tím, že lidé začátkem devadesátých let začali nahrazovat kotle na pevná paliva přímotopy a plynem, se výrazně zlepšil vzduch ve městech. Celá západní Evropa dnes topí lehkými topnými oleji a plynem. Koks je strašně drahý. Z ekologického a finančního hlediska nám zbývá jen dřevo. Jenže pouze vysušené a tvrdé, a k němu se každý nedostane. A hlavně - kotle na pevná paliva mají v porovnání s přímotopy nebo plynem možnost minimální regulace. Přitom právě dobrou regulací ušetříte klidně pětinu nákladů, tedy to, oč se má plyn zdražit" Zateplením venkovního zdiva můžete snížit náklady na topení až o padesát procent, utěsněním oken a dveří o třicet procent. Všechno ovšem nejde měřit jen penězi. "Nikdy jsem nelitovala, že kamna na uhlí skončila ve šrotu a teď vytápíme třípokojový byt plynem. Alespoň se v zimě už necítím jako v Pompejích," říká důchodkyně Alena Dolejšová z šestého pražského obvodu. "Pořízení etážového plynového topení nebylo levné, ale je to komfort," dodává.
Začíná se u topidla
Po zásadním rozhodnutí vytápět zemním plynem - musí přijít další. Čím topit? Lokální topidla typu WAW pomalu ustupují. Sice vám rychle ohřejí vzduch na požadovanou teplotu (zejména typy se zabudovaným cirkulačním ventilátorem), ale teplou vodu vám nenabídnou a hlavně mají ve srovnání s plynovými kotli nižší účinnost. Kotle doplněné radiátory s teplovodními rozvody jsou dnes běžné nejen pro vytápění rodinných domků, ale i bytů. Při pořizování kotle je třeba se ptát na jeho průměrnou roční účinnost, tedy kolik tepla se skutečně využije pro vytápění. Klasické kotle dosahují za optimálních podmínek až 92 procent, nízkoteplotní asi o sedm procent více a kondenzační dokonce přes 100 procent, například Dakon má účinnost až 107,5 procenta. Důležitým parametrem pro výběr spotřebiče je jeho tepelný výkon. Ten by měl odpovídat velikostí vytápěného objektu a potřebě tepla. Posuzují se izolační vlastnosti zdí, jaká jsou okna a dveře, zda se byt nachází v podkroví či na jakou světovou stranu je orientován. Pro byt 2+1 s roční spotřebou tepla 21 200 kWh postačí podle slov Slavoje Štěpánka ze společnosti Prometheus, která poskytuje komplexní služby při pořizování plynových zařízení, výkon kotle asi 17 kW, pro byt 3+1 se spotřebou 29 700 kWh už potřebujete výkon 24 kW. Rodinnému domku s potřebou asi 42 500 kWh za rok odpovídá výkon kotle 26,5 kW K teplu patří i teplá voda Plynové "kombi" kotle topí i ohřívají vodu. Liší se právě způsobem tohoto ohřevu. Do větších, dvougeneračních bytů nebo rodinných domků bývají doporučovány zásobníkové, protože kvůli zásobníkům zabírají poměrně dost místa. "V bytech, kde se členové rodiny mohou mezi sebou domluvit, kdo bude dřív točit vodu, se víc osvědčují průtočné kombinované kotle," vysvětluje Vladimír Vaněk z firmy Technosan, "lidé ani nepoznají, že se jim po dobu točení teplé vody vypnulo topení." Spotřebiče nezaberou tolik místa a ohřev vody je téměř okamžitý. "Kotel bez ohřívače vody je sice levnější o pět až sedm tisíc korun, ale stejně neušetříte. Musíte hledat náhradní řešení, jak ohřát vodu, a to také něco stojí," dodává Vladimír Vaněk. V současnosti na českém trhu nabízí závěsné kotle přibližně sedm firem. Nejlevnější z nich jsou od domácích výrobců Karma a Mora, které stojí bez montáže kolem dvaceti tisíc korun. Dovozový kotel Vaillant přijde asi na pětadvacet tisíc korun. Je vybaven plynulou regulací výkonu, která snižuje spotřebu. K osvědčeným značkám patří také Junkers a domácí Dakon. U Junkersu spotřebič střední třídy vyjde kolem osmadvaceti tisíc korun, nejdražší pak asi čtyřicet tisíc korun, Dakon nabízí závěsné kotle od 24 do 60 tisíc korun. Jak se dělí kotle Podle způsobu umístění se kotle dělí na závěsné - patří na zeď - nebo stacionární. Ty se stavějí na podlahu, většinou mimo obytné místnosti do sklepa nebo do chodby. Jsou spíše vhodnější do rodinných domků. Spalováním zemního plynu vznikají škodliviny, které je třeba odvést z obytného prostoru. Některé typy odvádějí spaliny do komína. Konstrukce jiných kotlů, označovaných "turbo", řeší jejich odvod přes zeď v takzvaném podokenním provedení. To se ale nemusí líbit majiteli domu, může namítat, že vývod naruší fasádu, a nedá nájemci souhlas. "U chráněných objektů takový zásah posuzují památkáři velmi přísně," varuje Miroslav Dostál z České energetické agentury. Cena "turbo" spotřebičů je ve srovnání s kotli odvádějícími škodliviny do komína vyšší. Jenže tady bývá nutné vyvložkování komína, které stojí podle vzdálenosti topidla od komína tři sta až pět set korun za metr. Náklady se tak přibližně srovnají.
Kde získat bezplatně informace o energetických úsporách
* V Energetických konzultačních a informačních střediscích České energetické agentury (EKIS ČEA)
Nacházejí se asi na sedmdesáti místech ČR. Poradenství je zaměřeno na: zdroje tepla včetně alternativních, rozvody tepla, měření a regulace tepla a teplé vody, techniku prostředí, zateplovací technologie, energetické územní dokumenty.
* V Městských energetických a poradenských střediscích (MEPS)
Nacházejí se v Českých Budějovicích, Suchdole nad Lužnicí, Táboře, Plzni, Jablonci nad Nisou, Liberci, Hradci Králové, Žďáru nad Sázavou, Brně, Zlíně, Ostravě, Vyškově, Třebíči a Vsetíně. Konzultační střediska jsou vybavena odbornou literaturou, počítačovými programy, videokazetami. EKIS ČEA a MEPS jsou otevřena každé pondělí a středu od 13 do 17 hodin.
* Jak se dostat k bezplatné dvouhodinové konzultací
Vytočte Energetickou infolinku České energetické agentury 0800 155 211
Internet: www.cearcr.cz
Obsluha linky vyhledá nejbližšího vhodného poradce, ten se s vámi spojí a dohodne termín i formu konzultace.
Náklady na vytápění zemním plynem včetně přípravy teplé vody u průměrných bytových objektů
BYT 2+1 (plocha 60 m2)
Investice přibližně: 80 000 Kč š (kotel, rozvody tepla, radiátory, projekt, stavební práce aj.)
Spotřeba plynu za rok: 2500 m2
Spotřeba energie: 21 250 kWh
Výkon kotle: 17 kW
BYT 3+1 (plocha 120 m2)
Investice přibližně: 120 000 Kč (kotel, rozvody tepla, radiátory, projekt, stavební práce spod.)
Spotřeba plynu za rok: 3500 m2
Spotřeba energie: 29 750 kWh
Výkon kotle: 24 kW
RODINNÝ DOMEK 5+1
Investice celkem: 250 000 Kč (kotel, rozvody tepla, radiátory, projekt, stavební práce spod.)
Spotřeba plynu za rok: 5000 m2
Spotřeba energie: 42 500 kWh
Výkon kotle: 26,5 kW
Jak ušetřit s termostatem
K významné úspoře plynu přispívají prostorové termostaty, kterými lze plynule regulovat teplotu v místnosti. Vedle termostatů s denní regulací lze koupit i typy s digitálním týdenním programem. Z výroby je sice nastaven základní program, ale teplotu si můžete od pondělí do neděle rozvrhnout podle vlastních potřeb. Během jediného dne je možné ji měnit i třikrát. Termostat se instaluje asi jeden a půl metru od podlahy na vnitřní stěnu nejvíce obývané místnosti. Má být chráněn před prouděním chladného vzduchu od oken a dveří. Nepatří také tam, kam svítí slunce, ke stěnám komínu nebo do blízkostí televizních přijímačů. Regulace, kterou termostaty nabízejí, je velmi důležitá. Každý stupeň navíc totiž znamená zvýšení spotřeby plynu o šest procent. Během větrání a nepřítomnosti v bytě snižte teplotu na minimum. Větrat se má krátce, ale vydatně. Málo a dlouho otevřená okna znamenají větší ztrátu tepla. Digitální prostorový termostat s týdenním programem stojí asi 3400 korun, prostorový termostat s denním programem přibližně 2850 korun. (sei)
