Pět situací vlhkosti v domě, a jak je řešit

Zateklo vám do domu při povodni, po velkém lijáku nebo se dělají na stěnách mokré skvrny a plísně. Nastává čas se vlhkosti zbavit. Nejdříve však musíte znát její příčinu a podle toho dům správně vysušit.

S vysušením domu není dobré příliš spěchat, mohli byste ohrozit statiku. | foto: Profimedia.cz

Pokud nenajdete viditelnou závadu, obraťte se na odborníka - specializovaného stavbaře - či firmu, která se zabývá odvlhčováním budov. Najdete ji v telefonních seznamech firem nebo na internetu. Když se do úprav pustíte sami, riskujete, že utratíte spoustu peněz za opatření, která stejně nepomohou.

1. Dům zaplavila povodeň

Problém: Voda natekla shora nebo se do domu vtlačila zespodu.

Řešení: Vodu odčerpejte a dům vysušte. Není však dobré příliš spěchat, mohli byste ohrozit statiku. 

2. Voda vzlíná do zdí od země

Problém: Zdi vlhnou od země třeba až k oknům i výše. Voda vzlíná od základů či z boku u domů částečně zapuštěných do terénu. Může za to špatná hydroizolace, někdy vysoká hladina podzemní vody.

Řešení: Při mírnějších příznacích vyměňte omítku, použijte nejlépe tu sanační s certifikátem kvality WTA. Stojí 100 až 300 korun za metr čtvereční. Voda se rychleji odpaří. Když omítka nepomůže, chce to novou izolaci.

Radikální, ale účinné je tesařskou pilou či bouracím kladivem podřezat dům u země ve spáře mezi cihlami, do mezery vložit hydroizolaci. Vyjde vás podle tloušťky zdí na 400 až 4 500 korun za běžný metr.

S vysušením domu po povodni nespěchejte. můžete ohrozit statiku 

Proti vzlínání z boku obkopejte dům a obložte ho svislou izolací, ta stojí od 150 korun za metr čtvereční. Případně vám odborníci pomůžou s vybudováním drenáží, větracího systému nebo jímky ve sklepě.

"Jemnější metodou jsou infuzní clony - vrty naplněné chemickým roztokem, který zabrání vzlínání vody. Nebo metoda elektroosmózy, kdy elektrický proud pouštěný do zdi zabrání pronikání vody do zdiva, ale vyžene i tu, která už v něm byla," vysvětluje Michael Balík, odborník na odvlhčování staveb.

3. Sráží se pára z provozu v domě

Problém: Na zdi se tvoří vlhké skvrny a plísně. Pára se sráží na ochlazovaných plochách stěn a zadržuje se na konstrukci.

Řešení: "Ve starším domě je nejlepší zateplit zdi. Když to nejde, zkuste tepelně izolační omítky," radí Michael Balík. Ty koupíte ve stavebninách, metr čtvereční vyjde zhruba na 200 korun.

Jinak hodně větrejte, ale hlavně v létě, v jinou roční dobu to nepřehánějte. Okna nechávejte na mikroventilaci. Do koupelny namontujte ventilátor a nechávejte otevřené dveře. K obvodovým stěnám nepřistavujte natěsno nábytek.

Plísně postříkejte či natřete dezinfekčním prostředkem, třeba savem ve spreji nebo fungisprayem, které koupíte za cenu od 70 korun. Nebo zeď vymalujte a přípravek proti plísním přidejte do barvy.

Při větších problémech si za 300 korun pořiďte pohlcovač vlhkosti nebo za cenu od 5 000 korun výše elektrický odvlhčovač. Ideální je udržovat vlhkost vzduchu 45 až 60 procent, kontrolovat ji můžete vlhkoměrem - stojí 200 až 1 000 korun.

4. Do stěn zatéká střechou či pod okny

Problém: Tvoří se "mapy" na stropě, pod stropem, okny či balkonem. Do zdí zatéká děravou střechou či z okapů, parapet má nevhodný sklon, na balkoně je špatně utěsněná dlažba.

Řešení: Zkontrolujte střechu, zda nechybí taška nebo některá nepraskla. Pokud ano, nahraďte ji novou. Špatně spojené plechy či poškozené šindele vyspravte bitumenovým tmelem na střechy.

Prohlédněte okapy, zda nejsou ucpané, děravé či zkřivené. Pročistěte je, případně narovnejte kleštěmi a kladivem, praskliny opravte bitumenovým tmelem. Zkuste zahradní hadicí, jestli voda správně odtéká, dobrý spád ověřte kuličkou.

Parapet by měl mít spád směrem od okna a musí být zasunutý pod omítku. Je-li příliš rovný, takže se na něm drží voda, vybourejte ho, u stěny podložte maltou a znovu připevněte. Dlažbu na balkoně utěsněte silikonovým, bitumenovým či butylovým tmelem.

5. Je porušené potrubí

Problém: Zeď vlhne a praská v místě, kudy vedou vodovodní či odpadní trubky. Do zdi proniká voda z praskliny.

Řešení: Musíte osekat omítku, vybourat zeď a část potrubí vyměnit, případně vyspravit butylovým tmelem nebo bandáží s obsahem ocelového tmelu.

Jaké hrozí riziko

Porušení statiky - stavebním materiálům vadí hlavně nárazové zvlhčení - po velkém dešti, povodni, při rychlém tání sněhu, nebo když dlouhodobě přetéká ucpaný okap. Zdivo může poklesnout, výjimečně se může i rozpadat - zvláště to z vepřovic. Nebezpečné jsou i prohnilé trámy střešních či stropních konstrukcí. Vadí i náhlé vysušení.

Poškození zdraví - plísně, které se tvoří ve vlhkých stěnách, mohou způsobovat alergie, respirační nebo kožní problémy, negativně ovlivnit krvetvorbu a imunitu. Možnými příznaky jsou i záněty spojivek, chronická rýma, záněty dutin, migrény, astma, chronické choroby plic, častá únava či obtížné soustředění.