"Z původního plánu dům pouze zrenovovat sešlo. Ukázalo se, že stavba nemá téměř žádné základy. Vše bylo postaveno z 'bačkor' a opuky, na nichž nenapravitelně zapracoval zub času, takže se muselo přistoupit k radikálnímu řešení," vysvětluje současný majitel František Pokorný, který svůj penzion pojmenoval podle zbytků rondelu z doby kamenné, odkrytého v základech domu.
Při stavebních pracích se totiž ukázalo, že budova skutečně stojí na nejstarším místě Poděbrad. Pod nánosy hlíny byly objeveny pozůstatky středověkého i pravěkého osídlení, o kterém svědčí už i dřívější archeologické nálezy, uložené v Městském muzeu Poděbrad.
"Podle nálezů glazované keramiky a úlomků skleněných číší i podle kachle zdobené reliéfy usuzujeme, že tu kdysi žila bohatá měšťanská rodina," vysvětluje František Pokorný. "A že byli tito lidé nejen majetní, ale i vzdělaní, ukázal nález bronzových špendlíků z knižní vazby," doplňuje.
Největším překvapením pro přizvané archeology byl objev chatrče z doby římské a kruhový rondel z období kultury s takzvanou vypichovanou keramikou. František Pokorný podle rondelu nejen pojmenoval penzion, ale vyznačil také obrys prastaré památky z doby mladšího neolitu na kamenné dlažbě vstupního atria.
Dnes je dvoupodlažní dům se sklepením bezbariérový, je totiž vybavený výtahem. V prvním patře najdete apartmán se čtyřmi pokoji a kuchyňkou, v přízemí a ve druhém patře samostatné pokoje. Sklepení pak ukrývá zajímavě řešené wellness centrum se dvěma saunami (klasickou a infra), ale také solárium, vířivku či dřevěná káď, kde můžete okusit třeba medovo-mléčnou lázeň královny Kleopatry.
Neokázalý luxus
Z ulice působí penzion nenápadně. Ačkoliv stojí v historickém centru města, je hodně vzdálený každodennímu lázeňskému ruchu. Kromě romantického bití zvonů z blízkého kostela sem nedoléhá žádný hluk.
Dovnitř se vstupuje velkými dřevěnými vraty a průjezdem, který spojuje ulici s terasovitou zahradou, chráněnou zvenčí okolní starou zástavbou. Odpočívat lze i na zelení osazené terase na střeše vedle apartmánu, odkud je vidět až na cyklostezku podél řeky Labe.
Se stavbou si architekt opravdu vyhrál. Použil současné materiály jako cihly, tvárnice, střešní tašky, kachle a dubové dřevo, ale zakomponoval do nich i původní trámy a kameny. Vše je sladěné tak, aby na první pohled nebylo znát, že dům nebyl zrekonstruován, ale"pouze" znovu postavený.
I z prostor interiéru čiší citlivá snaha skloubit staré s novým. Na dlážděných podlahách stojí původní starožitný nábytek po dávných obyvatelích domu vedle moderních krbových kamen a lomených výklenků s figurálními plastikami poděbradského sochaře Davida Exnera. Ten dotvářel interiéry jídelny, sedmi pokojů a samostatného velkého apartmánu.
Je to nádherný pocit, když se ráno probudíte v dubové posteli vedle obrovského zrcadla s barokním rámem, v němž se odráží nejen starožitná skříň po babičce, ale i nástěnné reliéfy z výtvarníkovy sochařské dílny.
Úkryt pro dokumenty Charty 77
Dům v ulici Na dláždění č. p. 87 koupili v roce 1961 rodiče Františka Pokorného na splátky, a to za 20 tisíc korun. Když nebyly peníze, splácelo se prý i naturálně. "Někdy jsme nosili místo splátek původním majitelům husu nebo králíky," vzpomíná dnešní majitel.
Původní dvoupodlažní stavení pocházelo z 2. poloviny 19. století. Nejstarší zmínky z roku 1870 mluví o domě patřícím místnímu provazníkovi. Při rekonstrukci se však našly i Národní listy z roku 1860.
Ve výklenku proti krbu na odhalených zdech sousedního vikářství jsou dobře viditelné rozevláté novogotické nápisy dávných obyvatel domu a monogram A.M. z dob Rakouska-Uherska. Fotografie z muzea pak vyprávějí o prvním elektrickém mandlu, který pracoval právě zde v ulici Na dláždění č. p. 87.
Tím ale historický exkurz zajímavého domu nekončí. Pod trámem v kuchyni byly léta schované dokumenty provázející přípravu Charty 77, které si tu v 70. letech u Pokorných ukryli jejich přátelé, disidenti kolem Jaroslava Kaplana, iniciátora Charty hnutí duchovních.