Stačí jít několik minut pěšky od hlavního bělehradského náměstí Republiky a vklouznout do jednoho z vojenských činžáků, postavených pro vysoké armádní úředníky v šedesátých letech minulého století. Poctivě a velmi kvalitně vystavěný dům, vyzdobený uměním socialistického realismu, přežil turbulentní minulost takřka beze změny.
V třípokojovém bytě ve třetím patře se příchozímu otevřou dveře do pomalu zaprášeného období bývalé Jugoslávie: zdi vyzdobené třicet let starými pohlednicemi Bělehradu jsou kulisami pro stylové dobové židle, křesílka, skříně, poličky, ale i dekorace či plně funkční vybavení - rádia a gramofonové přehrávače, svítidla nebo větráky, které probudily mezi dnešní mládeží vlnu retro nadšení a staly se z nich vyhledávané a ceněné kousky. Veškeré politické nebo ideologické pohnutky z minulosti šly v projektu stranou. Důležitý je pouze design a jeho krása.
Autor konceptu a majitel z lásky k retru pojmenoval svůj nekonvenční hotýlek propojený s muzeem Yugodom. Jde o spojení slov Yugo, prvních dvou slabik názvu federace Jugoslávie, a dom, což lze ze srbštiny přeložit jako domov. V bytě, který dvaatřicetiletý architekt Milakovic sám vybavuje už tři roky, zaznamenal období tzv. Druhé Jugoslávie (1945 - 1991).
Neustále prochází sklepy a půdy, blešáky, pozůstalosti, on-line aukce i obchody se starožitnostmi, tam všude doplňuje svou sbírku. Nápad v Milakovicovi klíčil už několik let, první pokoj v retrostylu ale představil teprve v roce 2013.
Architekt Mario Milakovic se necítí vyloženě ani jako hoteliér, ani jako umělecký kurátor. „Spojil jsem muzeum s penzionem, vymyslel jsem si pro sebe vlastně novou kategorii. Na rozdíl od klasických muzeí si host může na všechno sáhnout, vyzkoušet, v posteli doopravdy spát, zažít svět tak, jak byl, ne jen zpoza skleněné vitríny. To, co tady zažijete a pocítíte, bude určitě silnější než odtažitá výstava,“ vysvětluje.
Autentické umělecké kolekce dobového designu, jejichž sbírání nikdy nekončí, spojuje důležitý štítek: vyrobeno v Jugoslávii. Nejúrodnější tři dekády, šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá léta minulého století, považuje Mario Milakovic za zlatou studnici jugoslávského nábytkářství a designu.
Podle jeho slov nemůže být rodiny, která by se v ikonických kouscích nepoznávala a už jen při pohledu na ně samé se nevydala na cestu časem do minulosti. Z retro výrobců a návrhářů jako byli Tehnopromet, Šipad, Sloboda Čačak, Centrotextil nebo Aleksandar Joksimović se opět po letech rodí hvězdy.
Ve všech pokojích Yugodomu je navíc originální a perfektně zachovaná dobová literatura: knihy, příručky a časopisy, které každého návštěvníka ohromí. Yugodom propojuje s designem i filmy, které byly pro danou dobu důležité. Ložnice z šedesátých let se nese v duchu romantické komedie Ljubav i moda (Láska a móda), natočené v roce 1960, druhá ložnice je podle nekonvenčního titulu popisujícího milostný příběh Jugoslávky a sovětského bruslaře, Misterije organizma (Mystéria organismu) z roku 1971.
Byt je situován v poctivě a velmi kvalitně vystavěném domě, vyzdobeném uměním socialistického realismu.
Mario Milakovic sbírku doplňuje jen ze skutečně kvalitních kousků, spoustu věcí musí odmítnout. Jelikož byt neslouží jen jako muzeum, ale i penzion, nelze jeho prostor zahltit exponáty. Práce na jeho vybavování však nekončí. Důležité jsou i malé detaily, které se vždy někde objeví a Mario na ně dostává od hostů nebo fanoušků na internetu upozornění. Naposledy tomu tak například byl u topných radiátorů: v jednotlivých pokojích neodpovídaly danému období.
V neustálém ladění interiérů má dokonalou praxi již od dětství. Jeho rodiče totiž nevlastnili žádnou nemovitost a velmi často se stěhovali: „Bez nadsázky můžu říct, že jsem už žil přesně v tolika bytech, kolik je mi let. I když jsme vedli dost kočovný život, rodiče vždy dovedli vytvořit z bytu domov. Stále jsme zabydlovali nové prostory, stěhovali naše staré věci z osmdesátých let, ze kterých by se dnes pohodlně mohly stát exponáty v mém osmdesátkovém pokoji. Neměli jsme žádné starožitnosti ani drahé vybavení, vždy bylo nutné poradit si s málem. Díky tomu jsem určitě získal silný cit pro improvizaci a umím použít a zkombinovat, co se mi zlíbí,“ vysvětlil iDNES.cz.
Rozšířit muzeum o další byt či pokoj a posunout obytnou expozici do devadesátých let ale Mario Milakovic rozhodně neplánuje. „Chci zůstat věrný názvu Yugodom a protože Jugoslávie v roce 1991 oficiálně zanikla, byla by to odbočka od původního plánu.“ Druhým důvodem je, že si architekt není jistý tím, zda by vůbec bylo co vystavovat. „Dřevařský a nábytkářský průmysl v Jugoslávii zašel v devadesátých letech na úbytě, nic zajímavého se nevyrobilo. Už osmdesátá léta znamenala odklon od skvělé designérské linie,“ dodává.
V bytě se může ve dvou prostorných ložnicích a v obývacím pokoji pohodlně ubytovat až osm osob. Nejvíce hostů má Mario Milakovic z Evropy, ale přivítal už i cestovatele z Ameriky či Austrálie. Ubytování nelze rezervovat na on-line stránkách, jedinou možností, jak se s Mariem a jeho kolegy spojit, jsou sociální sítě Yugodomu nebo e-mail. Cena za jednu noc v obytné expozici Yugodomu začíná v přepočtu na 1 500 korunách.
