Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Peklo v kuchyni: pánev s hořícím olejem hašená vodou

  1:00aktualizováno  1:00
Kvůli požárům i úrazům představuje kuchyně nejrizikovější místo v bytě. Když začne hořet olej nebo jiný omastek v pánvi, ale i v troubě nebo ve fritéze, řada lidí instinktivně zamíří ke dřezu. To je však nejhorší řešení.

V hořící pánvi se voda bleskově odpaří a promění se takřka v plamenomet. Pára s olejem vytvoří hořící emulzi, která ničí vše, co jí přijde do cesty, včetně kuchaře.

Jakmile oheň vzplane, je třeba hlavně zabránit tomu, aby k ohni mohl kyslík. Někdy stačí poklice, jindy hadr namočený ve vodě, kterým pánev rychle zakryjete.

Ale důležitá je i prevence. Pro bezpečnost v kuchyni je určitě lepší dát přednost indukční desce před plynovou varnou deskou. Důležitá je také digestoř. Ovšem bez filtrů nasycených tukem a obalených letitým prachem.

Digestoř "obalená" omastkem požár ještě zhorší

Digestoř "obalená" omastkem požár ještě zhorší

Hasit tradičním domácím hasicím přístrojem z třídy A nepomůže.  Kapaliny, tedy i hořící olej, by měly zvládnout přístroje třídy B. O tom, že v případě kuchyně jde o velmi rizikový prostor, svědčí nejlépe statistiky hasičů.

"V loňském roce vypuklo v kuchyních v České republice 318 požárů. Devět lidí při nich zahynulo, osmadevadesát bylo zraněno, škoda přesáhla 23 milionů korun," vypočítává Petr Kopáček. A zdůrazňuje, že právě kuchyně je místem, odkud se v bytě začne požár šířit nejčastěji.

Co dokáže hořící olej

Kastrol plný hořícího oleje je fuška i pro profesionální hasiče. Totéž platí o fritéze plné oleje, který vzplane. To dokazují také zkušenosti odborníků v Technickém ústavu požární ochrany v Modřanech (TÚPO), kteří testují různé hasební materiály.

Naposledy tu na zkoušku hasiči dusili deset litrů hořícího oleje. Nejprve technici pečlivě žhavili ohořelý kontejner. Po hodině řízeného zahřívání, kdy na monitoru blikla teplota těsně pod 370 stupni Celsia, olej poprvé "blafl".

"Teď jej necháme dvě minuty hořet," vysvětluje Otto Dvořák, zástupce ředitele TÚPO, který má test na starosti. Dvě minuty oheň vypadal jako způsobný táborák, pak zazněl halou smluvený signál a na ohniště začala z hasicího přístroje prýštit sprška speciální hasicí pěny.

Přesto hasič zmizel i s minimaxem za několikametrovou rudožlutou clonou. Obří digestoř byla v mžiku plná husté bílé páry. Olej se dál mocně vzpíral. "Dopředu jsme měli informace, že je lepší pro tohle hasivo nejprve zvolit menší množství oleje. Proto jsme ho připravili jen deset litrů," oddechl si Otto Dvořák.

Při jedné z minulých zkoušek byl totiž účinek pěny tak nevypočitatelný, že při explozi vymrštil z rámů i tlustou skleněnou výplň okna. Za dvě minuty bylo po ohni, ale všichni v hale vydávali stejné aroma jako klobásy zapomenuté na grilu.

"A teď si představte, když někdo do rozpáleného tuku ve zmatku nalije vodu - oheň se hned rozprskne po místnosti a hořet začne všechno široko daleko," varuje po bouřlivém požáru zástupce vedoucího zkušebních laboratoří Jaromír Lipovčan.

"Reakce má charakter fyzikálního výbuchu. Každá vodní kapka okamžitě zvětší svůj objem a exploduje. Proto se oheň nejen rozšíří, ale také mnohdy popálí člověka po celém těle," varuje Otto Dvořák.

Z kuchyně se požát šíří rychle dál

Z kuchyně se požár šíří rychle dál

Volání o pomoc

Od 1. července 2008 musí mít sice majitel nového či rekonstruovaného domu či bytu minimax, ten se ale pro hořící omastek nehodí, protože práškové i pěnové hasicí přístroje obsahují vodu. Proto je lepší zabránit rychle přístupu vzduchu, ať už velkou poklicí, mokrým hadrem nebo utěrkou. Zmizet musí i hořlavé látky v okolí. A přivolané hasiče je třeba předem varovat, co v kuchyni hoří.

Přesto minimax do domácnosti patří, hlavně tam, kde žijí kuřáci. Ti v počtu mrtvých v loňském roce dokonce předběhli "kuchyně" o dvě oběti. "V roce 2008 máme evidováno 832 požárů způsobených kouřením a škodami za 40,47 milionu korun, 11 lidí při nich zemřelo, dalších 74 se zranilo," vypočítává kapitán Kopáček.

Vedle minimaxů musí být v nově zkolaudovaných bytech a domech i kouřový detektor. Ve vyspělých státech jsou hlásiče požáru a detektory běžným vybavením domácnosti. Například v Dánsku je požárním hlásičem vybaveno 75 procent všech domácností, ve Finsku dokonce 98 a v Norsku 97 procent.

Ovšem pozor na výběr: "Bez certifikovaného detektoru vám novostavbu nezkolaudují," upozorňuje Viktor Slanař ze společnosti Jablotron Alarms. Hlásiče přitom nemusí být jen v kuchyni.

Vkládání baterie do kouřového hlásiče

Vkládání baterie do kouřového hlásiče

"U rozlehlejších domů je nutné zapojit více hlásičů, které mezi sebou vzájemně komunikují. Když se objeví kouř ve sklepních místnostech, hlásiče se postupně spustí až například do podkroví domu, kde jsou ložnice," vysvětluje Robert Šimčík z firmy Schneider Electric.

Například nejjednodušší verze kouřových hlásičů Argus Basic stojí kolem 545 korun a nainstalovat si ji zákazník může sám. U větších rodinných domů lze pořídit síť hlásičů Argus Connect asi od čtyř tisíc.

Máte-li doma babičku nebo jiného člena domácnosti třeba s horší motorikou, můžete vyzkoušet i bezpečnostní tlačítko, které vyrábí Jablotron Alarms ve dvojím provedení. Buď jako hodinky na ruku, nebo jako závěsné na krk. Nevadí mu ani voda, takže se nemusí sundávat ani v koupelně.

Bezpečnostní tlačítko vypadá v jedné verzi jako hodinky

Bezpečnostní tlačítko vypadá v jedné verzi jako hodinky

Požární detektor

Požární detektor

Po stisknutí červeného tlačítka je vyslán tísňový signál, který lze během pěti vteřin zrušit. Signál odejde tak, jak je naprogramován, což může být SMS zpráva nebo informace na pult centrální ochrany, která přivolá odbornou zdravotní pomoc.

Bezpečnostní tlačítko RC-87 lze použít i jinak. Díky propojení se systémem OASiS je možné tlačítko naprogramovat v bytě téměř na cokoliv či do více přijímačů současně. Při poplachu se například mohou rozsvítit světla v bytě.


Hořlavá historie

Na začátku byl zřejmě rendlík, ve kterém roztěkaná služka přepouštěla hroudu másla. A na konci byla ze dvou třetin vypálená Malá Strana, kterou to sežehlo i se severním křídlem Pražského hradu a Chrámem svatého Víta, a nenávratně poničené Zemské desky. Ty byly uložené na Pražském hradě a písaři do nich zapisovali usnesení Zemského sněmu.

"Doboví autoři zmiňují jako možnou příčinu požáru, který vypukl 2. června 1541 v domě zvaném Bašta na Malostranském náměstí, právě vznícené máslo," vysvětluje vedoucí pražský archivář Václav Ledvinka.

Co říká vyhláška

Podle vyhlášky musí být od 1. 7. 2008 vybaveny zařízením autonomní detekce a signalizace (hlásičem požáru) tyto nově navržené stavby:

Rodinný dům: Kouřový detektor musí být umístěn v části vedoucí k východu z bytu v rodinném domě, u mezonetových bytů a rodinných domů s více byty by to mělo být v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Jde-li o byt v rodinném domě s podlahovou plochou větší než 150 m2, musí být hlásič požáru umístěn také v jiné vhodné části bytu.

V bytovém domě každý byt: Hlásič požáru musí být umístěn v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty. U bytu s podlahovou plochou větší než 150 m2 nebo u mezonetu musí být další hlásič požáru v jiné vhodné části bytu.

Pokud jde o přenosné hasicí přístroje, pak pro rodinné domy vystačí podle vyhlášky výrobky na požáry typu A (požáry pevných látek), ale na trhu existují také přenosné hasicí přístroje splňující povinné minimum, které mají univerzální hasicí náplň určenou nejen pro požáry pevných látek, ale i požáry kapalin (typ B) a plynů (typ C). K domácímu použití je nejvhodnější práškový hasicí přístroj typu P6 (34A) o váze 6 kilogramů, který stojí kolem 900 korun.

Autoři: ,


Témata: Digestoř, Hodinky, Máslo


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.