Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mají pasivní dům na dvorku mezi činžáky. Protopí pět tisíc za rok

  1:00aktualizováno  1:00
Sehnat v centru Prahy volný pozemek je už skoro nemožné. Michalovi Šperlingovi se to povedlo a ve vnitrobloku starších činžovních domů si nechal postavit pasivní, částečně soběstačný rodinný dům.

Pasivní dům ve vnitrobloku starších činžovních domů využívá některé dostupné přírodní principy. Na střeše majitel vybudoval kořenovou čističku. Provětrávaná fasáda s bezrámovými okny je obložená modřínovým dřevem. | foto: Petr Adámek, archiv majitele

Tříčlenná rodina donedávna bydlela v bytě na pražské Letné. Karolína s Michalem si čtvrť oblíbili. Nebavilo je však často nesmyslné dohadování s družstvem v domě, kde bydleli. Michal, zakladatel sdružení Kořenovky.cz, odjakživa toužil po pasivním domě.

Je totiž vystudovaný stavař, odborník na izolace a několik let podniká v oblasti kořenových čističek. Karolína se ze čtvrti stěhovat nechtěla a řekla, že když dům, tak jedině tady, čímž brala záležitost za uzavřenou. Michal se nevzdal, uvědomil si, že kamarád postavil dům v jednom z pražských vnitrobloků.

Pasivní dům ve vnitrobloku starších činžovních domů využívá některé dostupné přírodní principy. Na střeše majitel vybudoval kořenovou čističku.

Pasivní dům ve vnitrobloku starších činžovních domů využívá některé dostupné přírodní principy. Na střeše majitel vybudoval kořenovou čističku.

Začal hledat a na stránkách realitky našel hned napoprvé nevšední pozemek.

„Nikdo asi nic podobného nehledal a nám se zahrada jednoho z činžovních domů líbila. S majitelkou jsme se dohodli, že když zvládneme obnovit stavební povolení, můžeme stavět. Papíry jsme vyřizovali rok a půl, do roka jsme se pak stěhovali,“ vzpomíná Michal.

A dodává: „Stavbu jsme svěřili kamarádovi Františkovi Hamralovi. Je bývalým mistrem České republiky v bagrování, a jak jsme zjistili, rovněž excelentním logistikem. Do vnitrobloku se zajet nedalo, přesto tu jednou ráno stál minibagr a náklaďáček.

Aby se lidem neprášilo do bytů, všechno bylo zakryté, suť se překládala do kontejnerů zaparkovaných na ulici. „Byla dokonce určená přesná pracovní doba s volnými víkendy. Možná i proto nepřišla na stavební úřad jediná stížnost,“ vysvětluje Michal.

O pár ulic přenesený domov

Partneři si přáli vytvořit v domě podobné bydlení, zopakovat některé oblíbené materiály, barvy či prvky, na něž si zvykli v předešlém bytě.

„Když jsme projektovali, chtěli jsme, aby to vypadalo tak, že bydlíme pořád ve stejné čtvrti, ale i v bytě s vysokými stropy a dveřmi. Stropy máme proto 3,3 m vysoké. Kvůli nim jsme museli zapustit stavbu o třicet centimetrů, abychom nepřekročili povolenou výšku stavby do 3,7 m. Projekt jsem připravoval s architektem Václavem Odvárkou, který si pohrál s řadou detailů,“ připomíná Michal.

Fotogalerie

Venku i uvnitř se opakují dřevo i řada „průmyslových“ materiálů, třeba záměrně orezlý plech na vstupních dveřích, což je levnější varianta plechu corten.

V kuchyňském koutě jsou netradičně obložené stěny drátěným sklem, na lince voděodolná překližka v kombinaci s lakovanou MDF.

Jídelní stůl je opravdu masivní, váží čtvrt tuny a Michal uprosil truhláře, aby jej vyrobil ze stěnového sendvičového panelu nalezeného na stavbě v louži. Co se ještě objevilo oblíbeného? Kupříkladu oranžová barva či zakázkově vyrobená obdoba knihovny z předešlého bytu.

Pasivní znamená i teplo od nohou

Dům s dispozicí 3+kk má užitnou plochu 96 m2 a povedlo se ho pořídit za cenu odpovídající ceně stejně velkého bytu v této lokalitě. Protože je stavba v pasivním standardu, tvoří konstrukci vápenopískové cihly tloušťky 17 centimetrů, k nim je přidaných 40 centimetrů izolace.

Fasáda obložená modřínem je provětrávaná s mezerou pro proudění vzduchu. Vysoká okna s trojsklem architekt zvolil dřevěná bezrámová, fasáda tak působí uceleným dojmem. Nízké parapety otvírají výhled, ale dovnitř z okolních domů příliš vidět není.

„Věděli jsme, že je dům pod šikmým úhlem pohledu nebo dost daleko, a že to bude v pohodě,“ upřesňují majitelé, kteří si v centru Prahy díky energeticky úspornému domu zajistili do budoucna jeho poměrně levný provoz. Za vytápění totiž ročně zaplatí přibližně 5 000 Kč.

Přispívá k tomu také osm nainstalovaných fotovoltaických panelů fungujících zejména v létě. Od dubna do září proto není nutné zapínat plynový kotel, tím si rodina přitápí v zimním období. O vnitřní klima domu se stará systém rekuperace, která topí, chladí i větrá. Na pozemku je zahloubený zemní kolektor, v němž se vzduch přiváděný do domu podle potřeby pod zemí buď ochlazuje, nebo předehřívá.

V kuchyňském koutě jsou netradičně obložené stěny drátěným sklem, na lince voděodolná překližka v kombinaci s lakovanou MDF.

V kuchyňském koutě jsou netradičně obložené stěny drátěným sklem, na lince voděodolná překližka v kombinaci s lakovanou MDF.

„Pasivní dům je vlastně jen kvalitně provedený normální dům. Je nám v něm příjemně, nikde nestudí ani neprofukuje, podobně jako když si pořídíte dobré oblečení. Vzduchotechniku by měl mít podle mého názoru každý nový dům kvůli zdravému a čistému vnitřnímu prostředí,“ konstatuje Michal.

Ani kapka nazmar

Ve vnitrobloku je klid a rodina si ve městě užívá přednosti venkovského bydlení. Zahrada prošla rekultivací, bio odpad se shromažďuje v kompostérech. Karolína s Michalem se chlubí loňskou úrodou: „Sklidili jsme 50 kilogramů rajčat, spoustu papriček, nůši dýní.“

Kořenová čistička využívá přírodní mechanismy a zabírá celou střechu. Stála zhruba 100 000 Kč. Veškeré odpadní vody totiž systém se střešní kořenovkou vyčistí. Upravená voda se pak znovu používá ke splachování na toaletě. Když nějaká voda zbude, dá se s ní zalévat, potažmo hnojit. Navíc zvlhčuje půdu okolo zemního kolektoru, což zvýší akumulační schopnost zeminy kolem něj.

„Střechu jsme osázeli začátkem července, v srpnu už tu poletovala spousta včel. Rostliny jsou zasázeny v souvrství pěnového skla a štěrku, v němž stojí deset centimetrů vody. Což navíc chrání izolaci střechy před UV zářením a teplotními změnami během roku. Sousedé seshora nekoukají jen na rovnou střechu s šedou krytinou, ale na barevně kvetoucí záhon,“ uzavírá Michal.

Orezlý plech na vstupních dveřích nahrazuje dražší corten.

Orezlý plech na vstupních dveřích nahrazuje dražší corten.

Dům přihlásil do soutěže Pasivní dům roku. Jestli se vám líbí, můžete jej v ní podpořit.

Proč pátrat po „kořenech“?

Kořenová čistička může vyčistit všechnu vodu z domu. Její výhodou je stabilní provoz a malé nároky na údržbu. Systém spoléhá na přírodní metabolismus. Mechanické nečistoty se nejprve zachycují ve speciálním velmi dobře fungujícím septiku.

Jádrem čističky je kořenový filtr: vana s izolační fólií, v níž dochází k čištění odpadní vody pomocí bakterií na povrchu kamínků a kořenů rostlin. Voda v kořenovém poli nestojí, takže okolí neobtěžuje zápach. Rostliny naopak tvoří zelené a rozkvetlé zákoutí zahrady či střechy domu.

Autor:




Nejčtenější

Pohled na částečně rozebraný dům. Postup odstraňování konstrukcí je náročný...
Bourat, nebo rekonstruovat. Co dělat, když si koupím starý rodinný dům

Všechny příběhy majitelů starých nemovitostí mají stejný začátek. Při nákupu rodinného domu se museli rozhodnout rychle. A to bez ohledu na to, zda jej budou...  celý článek

Nejznámější zakázku získal Pei v letech 1983 - 1989, rozšíření a modernizaci...
Geniální architekt Pei. Autor pařížské pyramidy slaví 100. narozeniny

Americký architekt čínského původu Ieoh Ming Pei oslavil 26. dubna 100. narozeniny. Pei patří mezi přední osobnosti svého oboru. V roce 1983 dostal Pritzkerovu...  celý článek

Dalším výrazným prvkem interiéru jsou světla z hrnků, vytvořená na zakázku...
Dřív potraviny, dnes čokolatérie. Vokovický podnik má osvětlení z hrnků

Pražské Vokovice získaly novou čokolatérii. Proměny původních potravin na podnik s čokoládou se ujal architekt Jan Bek. Nejvýraznějším prvkem jsou dvě výlohy s...  celý článek

Zahradní výzdoba nemusí vždy znamenat tradiční květiny nebo keře...
Neobvyklá zahrada je plná robotů, mimozemšťanů i nahých figurín

Tak jako Karlův most patří k Praze, podobně neoddělitelnou součástí rodinných domů v Kalifornii jsou zelené plochy před budovami i za nimi. Nepodobají se sice...  celý článek

Ložnice babičky pořádně prokoukla, nechybí zde ani ušák na čtení.
Jak se staví sen: vnučka dostala konečně stůl, babička novou kuchyň

Dvanáctiletá Aneta nemá život jednoduchý. Matka ji opustila ve dvou letech a odjela do ciziny, po narození se u děvčátka objevila sepse a postihla klouby....  celý článek

Další z rubriky

Bungalov je malý jen na první pohled, ve skutečnosti dostačuje pro pětičlennou...
Martin s Evou si postavili srubový bungalov. Sklípek připomíná bunkr

Martin a Eva přistupovali ke stavbě domu pragmaticky. Vysněný pozemek v horách nebyl k mání, rozhodli se proto pro rovinu. Tam je také dobře vidět do dálky....  celý článek

Johnu Lavenderovi bylo 23 let, když slíbil svému tříletému synovi, že mu...
Jednou budeš bydlet na hradě. Co otec malému synovi slíbil, to dodržel

Johnu Lavenderovi bylo 23 let, když slíbil svému tříletému synovi, že mu postaví hrad. Od té doby uplynulo téměř čtyřicet let a dnes je nemovitost na prodej za...  celý článek

Dřevo patří ve Vorarlbersku k tradičním stavebním materiálům. Na rozdíl od...
Moderní dřevostavba pro rodinu, kde vkus a ekologie jdou ruku v ruce

Kulturní i krajinný ráz alpské oblasti Bregenzerwald předurčil podobu klidného útočiště pro mladou rodinu nejen v exteriéru, ale i uvnitř domu. O návrh se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.