Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejvyšší pasáž v Evropě má Neapol. Trumfla i slavnou milánskou

  1:00aktualizováno  1:00
Kdyby Neapol nezasáhla strašlivá epidemie cholery, možná by neměla nejvyšší zastřešenou pasáž v Evropě. Ta byla postavena na místě, kde nákaza vypukla.

Obchody, restaurace, luxusní byty, místo, kde se lidé potkávají v městské ulici dlážděné mramorem jako v chrámu nebo v paláci, to vše pod nejvyšší skleněnou kupolí v Evropě…

Taková měla být pasáž Umberta I. v Neapoli, kterou postavili v letech 1887 až 1891 v místech, kde několik let předtím vypukla děsivá epidemie cholery. Město nechalo čtvrť s příšernými hygienickými podmínkami strhnout a místo ní postavit impozantní krytou pasáž s pěti vchody. Dobrý úmysl se povedl jen zčásti.

Příběhu neapolské galerie se věnuje další epizoda z francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 7. července v 11.15).

Inspirací pro neapolskou galerii Umberta I. se stala slavná galerii Viktora

Inspirací pro neapolskou galerii Umberta I. se stala slavná galerii Viktora Emanuela v Miláně, postavená o 25 let dříve.

Jak se kuchá město

Stržení celé čtvrti, toto "vykuchání města", jak se tehdy říkalo, představovalo pro tehdejší buržoazii velkou šanci vytvořit něco moderního a zároveň monumentálního.

Architekt Emanuele Rocco, hlavní tvůrce komplexu, procestoval celou Evropu, ale nakonec se nechal inspirovat slavnou milánskou galerií Viktora Emanuela, postavenou o 25 let dříve.

Fotogalerie

Navrhl galerii ve tvaru kříže, jejíž ulice kryje impozantní skleněná střecha a dóm z oceli a skla vyztužený 16 kovovými žebry, nápadně se vymykající měřítku a celkovému vzhledu starého města.

Pod ním se skrývá jeden z největších vynálezů architektury 19. století, ulice nového typu, procházející blokem domů, vyhrazená pouze chodcům a chráněná skleněnou střechou.

V Itálii se používá výraz "la galleria", ve Francii pasáž, toto označení převzala i čeština. Pasáže se poprvé objevily v Paříži počátkem 19. století, ale ve skromných rozměrech. Umbertova galerie se naopak měla stát obrovským městským centrem, nejlepší adresou v Neapoli, kde nechyběly luxusní byty, obchody, restaurace, kanceláře i divadlo. Lidé tu měli bydlet, bavit se i pracovat.

Jenže pokud jde o byty, záměr se nezdařil. Ty, jejichž okna vedou do galerie, trpěla hlukem z ní (odražený zvuk v prostoru plném skla je hodně hlasitý a nepříjemný), chyběla jim obloha. Proto se mnohé vůbec neprodaly a stavební podnikatel nakonec zkrachoval. Dnes většina původních bytů slouží jako kanceláře a ateliéry.

Neapol mohla být ovšem nakonec ráda, že galerie má svou proslulou vysokou prosklenou střechu. Vyrobila ji místní firma, která se specializovala na nádražní zastřešení. Navzdory svým rozměrům působí střecha lehce a transparentně.

Dóm pasáže se vypíná do výšky 56 metrů, je nejvyšší krytou pasáží v Evropě.

Dóm pasáže se vypíná do výšky 56 metrů, je nejvyšší krytou pasáží v Evropě.

Přesto je na tehdejší dobu postavená a na stavbě zakotvená zastaralým způsobem. Městská rada se totiž bála, že nebude mít dost financí, v takovém případě by se galerie nezastřešila.

Proto místo toho, aby byla celá pasáž propojená kovovou konstrukcí, jak bylo tehdy už zvykem, budovy se postavily postaru, ocelové nosníky skleněné střechy se pak na kamennou stavbu pouze položily.

Vznikl tak paradox: zatímco domy tvořící komplex galerie patřily soukromému investorovi (tehdy se používal výraz promotér), střecha byla majetkem města. Bez ní by však celá galerie pozbyla svůj smysl a význam pro město.

Kovovou konstrukci střechy vyrobila neapolská firma, která se specializovala na

Kovovou konstrukci střechy vyrobila neapolská firma, která se specializovala na výrobu nádražních konstrukcí.

Střecha nakonec poskytla promotérovi důvod ke stížnostem: vinil město z její špatné údržby, protože střecha na řadě míst protékala, což následně ničilo mramor a znehodnocovalo jeho investici. Navíc se zastřešená galerie stala zejména v noci útočištěm tuláků. To způsobilo pokles cen a přispělo ke krachu investora.

Autor:




Nejčtenější

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno...
Jako z jiného světa. Opuštěná UFO vesnice na Tchaj-wanu roky chátrá

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno přesunout na jiné místo. Jak se dostaly z Finska na Tchaj-wan, není úplně jasné....  celý článek

Portugalsko, Madeira, Funchal. Pozemek má rozlohu 825 metrů čtverečních, užitná...
Bydlení u moře. Kupte si apartmán či vilku v Evropě i USA

V Česku je na prodej velké množství zahraničních vil s výhledem na moře, ale i malých bytů nejen v Chorvatsku, Bulharsku a Španělsku, ale také na Floridě....  celý článek

Předpěstovaná vegetační rohož urychluje a usnadňuje pokládku.
Zelené střechy chrání domy před horkem, lze na ně získat i dotaci

Zelené střechy už dávno nejsou ničím výjimečným. Ve svých návrzích je mívají architekti stále častěji, používají se však i při rekonstrukcích a zateplení...  celý článek

Jezírko z bývalé nádrže tvoří dominantu zahrady.
Rekonstrukce starého stavení je naplněním snu a píle majitelky

Údolí Podolánek na okraji Beskyd patří k místům, které si nelze nezamilovat. A když se zde ještě designérka Daniela Hradilová potkala s bílým stavením z...  celý článek

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Další z rubriky

V obývacím pokoji je ve stejné výši jako spotřebiče v kuchyni zavěšená plochá...
Nový byt 2+kk museli celý předělat, konečně mají i úložné prostory

Ačkoliv má byt 80 metrů čtverečních, dispoziční řešení je pouze 2+kk. Velký benefit ovšem představuje předzahrádka s plochou 90 metrů čtverečních. Jenže...  celý článek

Na snímku z 13. srpna 2002 (nahoře) je Křižíkova ulice a vpravo stejné místo...
Patnáct let od povodní. Karlín se s velkou vodou vypořádal na jedničku

Proměnu pražského Karlína nenastartovaly povodně v roce 2002, jak se traduje, jen ji uspíšily. „Už před povodní se o Karlíně a jeho pozoruhodném urbanismu...  celý článek

Majitel si přál maximálně vzdušný obývací pokoj s minimem nábytku.
I malý byt lze zařídit nápaditě a levně. Architektka splnila zadání

Pořídit si byt jako výhodnou investici na pronájem není nic výjimečného. Najít však někoho, kdo dokáže takový byt zařídit podle investorových představ, není až...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.