Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejvyšší pasáž v Evropě má Neapol. Trumfla i slavnou milánskou

  1:00aktualizováno  1:00
Kdyby Neapol nezasáhla strašlivá epidemie cholery, možná by neměla nejvyšší zastřešenou pasáž v Evropě. Ta byla postavena na místě, kde nákaza vypukla.

Obchody, restaurace, luxusní byty, místo, kde se lidé potkávají v městské ulici dlážděné mramorem jako v chrámu nebo v paláci, to vše pod nejvyšší skleněnou kupolí v Evropě…

Taková měla být pasáž Umberta I. v Neapoli, kterou postavili v letech 1887 až 1891 v místech, kde několik let předtím vypukla děsivá epidemie cholery. Město nechalo čtvrť s příšernými hygienickými podmínkami strhnout a místo ní postavit impozantní krytou pasáž s pěti vchody. Dobrý úmysl se povedl jen zčásti.

Příběhu neapolské galerie se věnuje další epizoda z francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 7. července v 11.15).

Inspirací pro neapolskou galerii Umberta I. se stala slavná galerii Viktora

Inspirací pro neapolskou galerii Umberta I. se stala slavná galerii Viktora Emanuela v Miláně, postavená o 25 let dříve.

Jak se kuchá město

Stržení celé čtvrti, toto "vykuchání města", jak se tehdy říkalo, představovalo pro tehdejší buržoazii velkou šanci vytvořit něco moderního a zároveň monumentálního.

Architekt Emanuele Rocco, hlavní tvůrce komplexu, procestoval celou Evropu, ale nakonec se nechal inspirovat slavnou milánskou galerií Viktora Emanuela, postavenou o 25 let dříve.

Fotogalerie

Navrhl galerii ve tvaru kříže, jejíž ulice kryje impozantní skleněná střecha a dóm z oceli a skla vyztužený 16 kovovými žebry, nápadně se vymykající měřítku a celkovému vzhledu starého města.

Pod ním se skrývá jeden z největších vynálezů architektury 19. století, ulice nového typu, procházející blokem domů, vyhrazená pouze chodcům a chráněná skleněnou střechou.

V Itálii se používá výraz "la galleria", ve Francii pasáž, toto označení převzala i čeština. Pasáže se poprvé objevily v Paříži počátkem 19. století, ale ve skromných rozměrech. Umbertova galerie se naopak měla stát obrovským městským centrem, nejlepší adresou v Neapoli, kde nechyběly luxusní byty, obchody, restaurace, kanceláře i divadlo. Lidé tu měli bydlet, bavit se i pracovat.

Jenže pokud jde o byty, záměr se nezdařil. Ty, jejichž okna vedou do galerie, trpěla hlukem z ní (odražený zvuk v prostoru plném skla je hodně hlasitý a nepříjemný), chyběla jim obloha. Proto se mnohé vůbec neprodaly a stavební podnikatel nakonec zkrachoval. Dnes většina původních bytů slouží jako kanceláře a ateliéry.

Neapol mohla být ovšem nakonec ráda, že galerie má svou proslulou vysokou prosklenou střechu. Vyrobila ji místní firma, která se specializovala na nádražní zastřešení. Navzdory svým rozměrům působí střecha lehce a transparentně.

Dóm pasáže se vypíná do výšky 56 metrů, je nejvyšší krytou pasáží v Evropě.

Dóm pasáže se vypíná do výšky 56 metrů, je nejvyšší krytou pasáží v Evropě.

Přesto je na tehdejší dobu postavená a na stavbě zakotvená zastaralým způsobem. Městská rada se totiž bála, že nebude mít dost financí, v takovém případě by se galerie nezastřešila.

Proto místo toho, aby byla celá pasáž propojená kovovou konstrukcí, jak bylo tehdy už zvykem, budovy se postavily postaru, ocelové nosníky skleněné střechy se pak na kamennou stavbu pouze položily.

Vznikl tak paradox: zatímco domy tvořící komplex galerie patřily soukromému investorovi (tehdy se používal výraz promotér), střecha byla majetkem města. Bez ní by však celá galerie pozbyla svůj smysl a význam pro město.

Kovovou konstrukci střechy vyrobila neapolská firma, která se specializovala na

Kovovou konstrukci střechy vyrobila neapolská firma, která se specializovala na výrobu nádražních konstrukcí.

Střecha nakonec poskytla promotérovi důvod ke stížnostem: vinil město z její špatné údržby, protože střecha na řadě míst protékala, což následně ničilo mramor a znehodnocovalo jeho investici. Navíc se zastřešená galerie stala zejména v noci útočištěm tuláků. To způsobilo pokles cen a přispělo ke krachu investora.

Autor:


Témata: Hluk, Podnikatel


Nejčtenější

Pohled do původní koupelny
Kompletní rekonstrukce bytu si vyžádala šest týdnů a půl milionu korun

Petr se před osmi lety přestěhoval do Prahy, našel si nájemní byt na Pankráci, do kterého se zamiloval a nakonec si jej od majitele koupil. Byt s plochou 35...  celý článek

Na ulici hledí strohá betonová fasáda, s černým vchodem a rámem balkonu.
Zepředu nic moc. Zezadu neuvěřitelný dům pro rodinu plný překvapení

Pařížský domek si hraje s okolím. Za skromnou uliční fasádou se skrývá přívětivé nádvoří a s ním překvapení, rodinný městský dům pokračuje dalším, větším a...  celý článek

Konstrukce domu, postavená na železobetonové základové desce, je z...
Svépomocí si postavil pasivní dům plný technických vychytávek

Majitelé si přáli pasivní dům, ale zároveň nechtěli slevit ze svých požadavků na funkční i estetické prvky, které se s pasivními standardy právě neslučují,...  celý článek

Na začátku každého nového dne najdou majitelé chytré pračky své prádlo čisté,...
Chytrá pračka vypere i vyžehlí. Návrhářka se inspirovala toustovačem

Designérka Jiyeun Yoonová z Jižní Koreje přišla s úžasným nápadem. Navrhla chytrou pračku Pop-Up Laundry, která dokáže prádlo vyprat a rovnou jej i vyžehlí.   celý článek

Gramofon G3 ClassiC z habru. Krása a struktura tohoto českého dřeva autory...
Gramofon slouží v interiéru jako socha aneb terapie vinylovou deskou

Dokonalý zvuk a krása jako přidaná hodnota reprezentují výrobky rodinné firmy 440 Audio, kterou založil Tomáš Jiráček. Zejména nová řada gramofonů Art působí v...  celý článek

Další z rubriky

Slavný dům nad vodopádem od architekta Franka Lloyda Wrighta navštíví každý rok...
Dům od nejslavnějšího amerického architekta dodnes vyráží dech

Architekt Frank Lloyd Wright, od jehož narození uplynulo 8. června 150 let, je považován za nejvlivnějšího amerického architekta 20. století. Byl teoretikem,...  celý článek

Pražská Invalidovna je monumentálním barokním dílem postaveným podle plánu...
Památkáři stále bojují o Invalidovnu. Majetkový úřad ji nechce předat

Ani deset měsíců po nezdařeném prodeji pražské Invalidovny v Karlíně není tato barokní památka převedena na Národní památkový ústav (NPÚ). O převodu na tuto...  celý článek

Dřevěné chodníky jsou v surové naturální podobě, žádné olejíčky ani oživující...
Z opuštěné trati je poklad. Svěží zelený park přitahuje lidi jako magnet

Jsem zahradní architekt a rád čerpám inspiraci ve světě. Toulám se ulicemi a všímám si, jak města pracují se zelení ve veřejném prostoru. Letos jsem zamířil na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.