Francie má s graffiti a sprejery stejné potíže jako další západoevropské země. V Paříži je nejvíce graffiti vedle obvyklých míst, jako jsou železniční tunely, zdi kolem trati a různé dálniční nadjezdy a podjezdy na předméstích, kam se policie moc neodvažuje. V samotné Paříži je není mnoho, ale menší graffiti se průběžné objevují i v lepších čtvrtích ma. Prakticky nejsou v centru, kde je velký provoz a dostatek policistů. Paříž na každý pád vydává na jejich odstraňování stále více prostředků. Město tak v roce 1996 vyčistilo 130 000 čtverečních metrů grafity. V roce 1998 bylo sedm procent vagonů metra a rychlovlaků RER poničeno sprejery a podle pařížského dopravního podniku může sprejer udělat za tři minuty škody za čtyřicet tisíc franků. Náklady na odstraňování graffiti v metru neustále rostou. Zatímco v roce 1986 to bylo šest milionů franků, 1987 čtrnáct milionů, o rok později dvacet pět milionů a v roce 1992 už to bylo sedmdesát milionů korun. Francie se s tímto druhem vandalismu přesto snaží bojovat. Policie má registr značek známých sprejerů a tresty mohou dosáhnout tří měsíců až dvou let vězení a nebo pokuty 2500 až 50 000 franků. Nejhlídanější je právě pařížské metro, kde je umístěna řada infračervených kamer a detektor a na sprejery se zaměřuje i bezpečnostní služba metra.
30. července 1999
