Věžáky poblíž stanice metra Opatov jsou jednou z dominant Jižního Města

Věžáky poblíž stanice metra Opatov jsou jednou z dominant Jižního Města | foto: Michal Sváček, MAFRA

Panelstory v jednadvacátém století. Sídliště Jižní Město slaví 33. narozeniny

  • 28
Nejlidnatější pražské sídliště si v těchto dnech připomíná 33 let od nastěhování prvních obyvatel. Ti se ze začátku brodili hromadami bahna a neměli si kde nakoupit. Dnes tato část metropole nabízí komfortní bydlení v zeleni.

Řidiči, kteří přijíždějí do Prahy po dálnici D1, ten pohled znají. Na horizontu se již od Říčan rýsují paneláky Jižního Města. Tomuto pohledu se s nadsázkou a možná i posměchem říká Skyline. Tak Američané přezdívají siluetě newyorského Manhattanu, ostrova plného mrakodrapů.

Ta pražská Skyline letos slaví své výročí. Jižní Město dorostlo do takzvaných Kristových let. Je to již třicet tři let, co se do panelových domů nastěhovali první nájemníci. Stalo se tak v domech v okolí dnešní Plickovy ulice v roce 1976.

Když byla tenkrát část sídliště dokončena, nebyly tu chodníky, školky, školy, ale ani lékaři. Nebylo nic divného, že v jedné třídě bylo třeba až čtyřicet dětí. Sociální inženýři tehdejšího režimu na jedno místo sestěhovali zvláštní směs obyvatel.

"Jižák" v datech

1964
Rozhodnuto o výstavbě na polích mezi Háji a Chodovem.

1. září 1971
Na pole vyjely bagry.

1973
Začala výstavba Jižního Města I.

1976
Stěhovaní prvních nájemníků.

1978
Zahájena stavba Jižního Města II.

7. listopad 1980
Zavedeno metro do stanice Háje.

Dělníky pracující na stavbě sebrané z celé republiky, prominenty režimu, kterým zde přidělili vytoužený byt, a obyvatele ze zbouraných žižkovských domů či přesídlené z malostranských uliček. Ti pak, vykořeněni ze svého domova, mezi horami hlíny zoufale bloudili.

Prakticky povinnou výbavou byly holínky. Dostat se od domu zablácenými ulicemi k zastávce bylo o život. Na rozbahněném sídlišti se také odehrává dlouho zakazovaná filmová satira Panelstory aneb Jak se rodí sídliště režisérky Věry Chytilové.

Za nákupy i do práce se muselo jezdit jinam

Dojít na nákup a opatřit si nejen základní potraviny, ale i ostatní věci znamenalo cestovat. "To byl tehdy největší problém. Tím, že tu nic nebylo, tak se musel člověk za vším neustále přemisťovat jinam," vzpomíná Jiří Bartoň, kronikář Prahy 11 a dnes již místní starousedlík. Na Jižní Město se přistěhoval v roce 1978.

Situace se však postupně zlepšovala. Začaly přibývat školky i obchody. "Jakmile odpadne nutnost cestovat za sportem, nákupy nebo kulturou, lidé začnou vnímat prostor jinak," řekl Bartoň.

Mezi vysokými paneláky se začaly objevovat trávníky a původně malé vysazené stromy postupně vyrostly. "Bydlel jsem skoro celý život v centru a sídliště jsem se bál. Měl jsem pocit, že je to betonová džungle. Stromy ale vyrostly a zeleň sídliště zlidštila," popsal Jan Lada, který se na Jižní Město přistěhoval z centra Prahy před necelými třemi roky.

Přestože si většina Pražanů šedivé panelové domy zřejmě spojuje se sedmdesátými lety minulého století, kdy byly vystavěny, projekt Jižního Města začal vznikat již v šedesátých letech.

Sídliště Jižní Město

Dělníci v 70. letech minulého století montují panelové domy

Sídliště Jižní Město

Na sídlišti se stavělo také v zimě. Dělníci se během přestávek ohřívali u ohně

V roce 1964 bylo rozhodnuto, že mezi obcemi Háje a Chodov vznikne nové sídliště. Ani jedna z těchto obcí tehdy ještě nebyla připojena k Praze. První buldozery sem pak vyjely 1. září 1971 a stavět se začalo trochu paradoxně ne směrem od Prahy ven, ale směrem od Hájů k centru města.

Důvodů, proč se soudruzi rozhodli zastavět pole na jihu metropole, je několik. Jedním z nich byla dopravní dostupnost, v roce 1967 byl totiž položen základní kámen dálnice D1, která vede přes Chodov.

Metro a patriotismus

Významným datem pro rozvoj Jižního Města byl 7. listopad 1980. Tehdy totiž na Háje dorazila první souprava metra trasy C. To výrazně zkvalitnilo život obyvatelům sídliště. Například cesta na nejfrekventovanější stanici I. P. Pavlova trvá šestnáct minut.

Kdysi "strašidelné" sídliště se proměnilo a mění se neustále. Dřív se stávalo, že se jeden druhého na ulici zeptal, kde je která ulice. A on odpověděl, že neví, že tu jen bydlí. To se dnes už tolik neděje, lidé se s městem sžili a probudil se i jistý patriotismus," popisuje Jiří Bartoň, co se podle něho za třicet tři let na Jižním Městě nejvíce změnilo.

SYMBOLY "JIŽÁKU"

Věžové domy Kupa
U stanice metra Háje stojí dva domy propojené v nejvyšších patrech mostem. Patří k nejznámějším prvkům siluety Jižního Města.

Mozaika a socha kosmonautů
Patří neodmyslitelně ke stanici metra Háje. Ve vestibulu je mozaika, sochy stojí u východního výstupu z metra. Několikrát se staly terčem vandalů, kteří je přebarvili. Podobně jako úderníka u stanice metra Chodov. Tomu zas oblékli kostkované kalhoty.

Multikino Galaxie
Nachází se u stanice metra Háje a jde o první multikino v Praze.

Archiv hlavního města
Barevná avantgardní budova stojí na Chodovci u dálnice D1.

Hotel Opatov
Nedaleko stanice metra Opatov stojí hotel, který podobně jako věžové domy Kupa tvoří dominantu celé oblasti.

Obchodní centrum Chodov
Nově vystavěné centrum Chodov se stalo během krátké doby jednou z dominant Jižního Města.

Skupina Manželé
Nahrála v 80. letech dvacátého století první českou rapovou skladbu s názvem Jižák.

Pamětníci minulosti

Chodovská tvrz
Kulatá tvrz o průměru 32 metrů vznikla ve 13. století. Během let byla přestavěna. Dnes slouží jako kulturní centrum.

Pruský křížek
Stojí v Bartůňkově ulici nedaleko Litochlebského náměstí. Bývalo tu rozcestí. Z cesty od Bohdalce do Šeberova tu odbočovala cesta k dnešním Kateřinkám.

Kaplička ve Starobylé ulici
Malá kaplička v dnešní Starobylé ulici byla původně na návsi. Po demolicích a výstavbě sídliště se ocitla mezi paneláky.

Vily na Chodově
Na "starém" Chodově lze narazit na řadu starých prvorepublikových vil. Ty jsou třeba ve Starochodovské ulici.

Osvětová beseda
Bývalá restaurace U Žáků a Osvětová beseda se nachází v ulici Květnového vítězství. Dnes je z ní téměř ruina a má zazděná okna i dveře.