S manželkou jsme bydleli v pronajatém bytě 2+kk na Žižkově o velikosti 48 m2 a pomalu jsme začínali uvažovat o přírůstku do naší rodiny. Vzhledem k situaci na realitním trhu, která v druhé polovině roku 2008 v České republice panovala, nám bylo jasné, že budeme muset vzít zavděk panelovým bytem.
Vybrali jsme nakonec jednotku na Spořilově. Výhodou bytu bylo, že měl již vyměněná okna za plastová. Dalším plusem byla celkem zachovalá kuchyňská linka, jež zůstala jedinou pamětnicí původního stavu. Protože předchozí majitelé neměli peníze a ani vkus, vyklubala se z původně plánované částečné rekonstrukce takřka kompletní.
Původní plánek bytu.
Nový stav bytu po rekonstrukci.
Byt má dostačujících 65 m2, ale dispozice 2+1 nám s výhledem do budoucna příliš nevyhovovala. Chtěli jsme 3+kk. Přepažení prostorného obývacího pokoje sádrokartonovou příčkou bylo tudíž nasnadě, jelikož místnost měla dvoje topení a okna na dvě světové strany.
Za menší dispoziční změnu lze považovat vybourání dveří mezi kuchyní a obývákem v siporexové příčce a vyzdění jádra, přičemž WC bylo přemístěno do zbytečně veliké chodby, a tím vznikl na panelákové poměry luxusní rozměr koupelny cca 4,5 m2.
Jelikož jsme nechtěli zbytečně utrácet za řemeslníky a jsme trochu dobrodruzi, rozhodli jsme se většinu prací udělat svépomocí. Pouze koupelna byla ponechána na odbornících. Nevěřili jsme si s elektroinstalací a odpady.
Výsledkem je prostorná koupelna s vanou o délce 170 cm, koutem pro atypické umyvadlo s rozměrným zrcadlem a dostatkem místa pro sdílení koupelny ve více lidech. WC se muselo naproti tomu mírně uskromnit, avšak neodporuje standardním regulím.
Rekonstrukce panelákových bytůČtěte o dalších zajímavých proměnách bytů čtenářů iDNES.cz. |
O zbytek "legrace" jsme se postarali s manželkou sami. Ale po pár týdnech od počátku rekonstrukce jsme zjistili, že původně do budoucna uvažovaný potomek již sídlí v lůně mé drahé polovičky, a tak zbyla většina prací na mě samotném. Nesmím opomenout švagra s jehož pomocí jsme za dvě odpoledne po práci dali dohromady výše zmiňovanou sádrokartonovou příčku.
Dolů šly veškeré podlahové krytiny, omítky a tapety, u kterých jsem se dost natrápil. Čtyři vrstvy pod sebou, držící na základu ještě původním lepidlem, mne zlobily několik dní.
Když jsme strhali lina a lepené koberce, naskytl se nám úžasný pohled na snad nejkřivější podlahu na světě. Za samonivelační stěrku jsme dali docela dost peněz, ale bylo to nezbytné. Míchali jsme pomocí malé vrtačky v kbelíku od Keraštuku.
Plovoucí lamino jsme použili v dětském pokoji, v ložnici a v obývacím pokoji s jídelním koutem. Kuchyň, předsíň a WC s koupelnou jsme pokryli dlažbou. V celém bytě jsme nově vyštukovali a vymalovali všechy stěny a stropy, a to v několika vrstvách. Dveře jsme v předsíni a kuchyni zrušili, pouze v ložnici jsme si na zakázku objednali dvoukřídlé.
Z původního zařízení bytu zůstala pouze kuchyňská linka. Na ni navazuje jídelní část.
Obývací pokoj jsme se rozhodli vzhledem k jeho menší výměře nezahlcovat nábytkem, ale ponechat ho vzdušnější. Dominantou je stěna v barvě bordo se dvěma výraznými obrazy. Součástí obýváku je také jídelní část.
Původně byla předsíň ve všech rozích zaplněna vestavěnými skříněmi, většinou dělaných podomácku. Ty šly okamžitě do sběrného kontejneru. Nyní úložný prostor obstarává jedna veliká skříň.
Menším handicapem je přímo v předsíni umístěný plynový měřič, na který bylo zapotřebí skříňky atypických rozměrů, ale zlaté české ručičky si dokáží poradit se vším.
Pohled do ložnice.
Do ložnice vedou dvoukřídlé dveře.
Vhodnými bytovými doplňky se staly zajímavé lustry. Dětský pokoj je v současnosti spíš pracovnou a tělocvičnou, ale již brzy bude sloužit svým účelům.
Celkem nám rekonstrukce zabrala zhruba 2,5 měsíce. První měsíc jsme každý den po práci do bytu dojížděli. Po měsíci, když už byla hotová koupelna a jedna místnost, jsme se do bytu nastěhovali a rekonstruovali takzvaně za pochodu.
Výsledkem je místo, kde se nám krásně bydlí a sami víme nejlépe, kde je co kvalitně provedeno a kde jsme naopak trochu polevili. Za tu dřinu to rozhodně stálo a finanční úspora byla díky tomu výrazná, kolem 150 tisíc korun. Rekonstrukce stála včetně nábytku přibližně 300 tisíc korun.
Podmínky soutěže jsou jednoduchéZašlete nám co nejdříve na e-mailovou adresu bydleni@idnes.cz: Redakce bydleni.idnes.cz bude v průběhu března až května zveřejňovat ty nejlepší zrekonstruované byty. Fotografie musí být proto v odpovídající kvalitě pro web (plánky si redakce případně upraví). Nezbytné je samozřejmě nápadité řešení. Ze zveřejněných návštěv vybere odborná porota nejlepší realizace. V závěrečném "kole" čtenáři pomocí ankety a odborná porota vyberou tři nejlepší realizace, celkem tak bude šest oceněných bytů. Vítězové budou vyhlášeni v průběhu července 2009. Na obě skupiny čekají samozřejmě shodné ceny.
|
