Stavební inženýrka Aleny Koubová z firmy Kouba interiér (předtím pět let ve společnosti Panelreko), je jedním z členů redakční poroty. Ve své práci řešila desítky a možná stovky rekonstrukcí. V rozhovoru se netajila určitým rozčarováním z některých soutěžních bytů.
Proč některé byty nedopadly ani po rekonstrukci příliš lichotivě?
Je obrovský rozdíl, zda se majitelé pustí do rekonstrukce bytu, který právě koupili, a nemají k němu vlastně žádný vztah, nebo v něm bydlí již řadu let. V druhém případě jsou v bytě "zacyklení", většinou odmítají výraznější změny dispozice i větší změny. Zvykli si třeba i na nevyhovující průchozí koupelnu. Zažila jsem dva případy, kdy si majitelé prosadili vyzdít koupelnu stejně, jako byla původní průchozí.
Rekonstrukci samozřejmě nepomáhá ani to, když lidé nemohou byt během stavebních úprav opustit a postupují místnost po místnosti. Do malého prostoru také nepatří velké vzory a spousta barev, byt pak působí chaoticky a neuspořádaně, navíc menší, než ve skutečnosti je. Celkově je důležitá ucelenost stylu a jasná koncepce, i zde platí – méně je někdy více.
Ing. Alena Koubová Absolventka stavební fakulty ČVUT nastoupila po absolvování školy jako technik do společnosti Panelreko. Tady pracovala pět let, nakonec ve funkci ředitelky. Poté nastoupila na mateřskou dovolenou. Po jejím ukončení přešla do rodinné firmy Kouba Interier, jež se také specializuje na rekonstrukce. |
Existují dispozičně tak špatné byty, že v nich nejde příliš mnoho vymyslet?
Všude lze něco změnit. Kupodivu právě ty nejhorší byty – třeba s onou průchozí koupelnou – je možné radikálně změnit a získat zajímavý interiér. K výjimkám možná patří byt 3+1, kde máte jádro proti vstupu do bytu, na jedné straně kuchyni a obývák, na druhé dvě ložnice. Tady jste limitováni dveřmi do kuchyně na jedné straně a na druhé do pokoje, u koupelny a WC tak získáte jen pár centimetrů navíc. Pokud se ovšem nepustíte do naprosto radikální změny a nezbouráte všechny příčky.
A nepřesunete třeba koupelnu do jednoho z pokojů? Tyto rekonstrukce, kdy vznikne koupelna s oknem, získaly v naší předchozí soutěži velký ohlas.
Všechno jde, ale pozor na to, abyste svým zásahem nerušili sousedy nebo sami nebyli "provozem" od sousedů rušeni. Obvykle tím, že se ocitne ložnice pod kuchyní či naopak, případně koupelna nad pokojem sousedů, dochází k nepříjemným střetům kvůli hluku. To je vždy třeba uvážit.
A co spojení kuchyně a obýváku, to v našich čtenářích vyvolává hodně silné emoce. Vadí vám?
Podle mě je to individuální, záleží na životním stylu rodiny. Ten je třeba zvážit. Když spolu tráví většinu času v kuchyni, spojením místností získají příjemný a hlavně větší prostor a budou spokojeni. Jestliže ale muž vysedává v obýváku u televizoru a žena bývá sama nebo s dětmi v kuchyni, kam si už třeba pořídila i svůj malý televizor, může dojít po rekonstrukci, která spojí jejich dříve vymezený prostor, k problémům. Každé výraznější změně by měla předcházet pečlivá analýza potřeb a požadavků uživatelů.
Takže hluk myčky a digestoře představují zástupný problém?
Dnešní moderní myčky téměř neslyšíte, zejména plně vestavné. Digestoř by měla mít přímý odtah, protože jen tak odvede nejen pachy, ale i páru. Při změně dispozice kuchyně lze vést odtahové potrubí pod sádrokartonovým podhledem, který nemusí být ani po celém stropě, jen v části kuchyně. Není tak nutné potrubí ohýbat, to zvyšuje hlučnost. Navíc digestoř zapnutou na plný výkon míváme na maximum většinou jen pár minut.
A co další jablko sváru – spojená koupelna a WC?
Stále platí vyhláška, že toto řešení je možné pouze u malých bytů nebo tam, kde je v bytě ještě další WC. Na takové řešení je třeba pohlížet z hlediska konkrétního uživatele. Komu to vyhovuje – prosím, ať si to udělá. Určitě se ale shodneme, že pro vícečlennou rodinu to bude dost nepraktické.
Lze získat více prostoru pro koupelnu jinak?
Jsem velkým příznivcem umístění pračky mimo koupelnu, například v předsíni za posuvné dveře vestavné skříně nebo za roletu do výklenku. Zvlášť dnes, kdy si lidé začínají stále častěji pořizovat sušičky, je možné tyto spotřebiče postavit na sebe a vytvořit technický blok. Nevadí mi ani vestavná pračka v kuchyni, zejména pokud se tak získá prostor v malé koupelně.
Další místo v některých typech panelových bytů můžeme získat v předsíni, která bývá předimenzovaná.
Nehoruji ale příliš pro rohové vany, zabírají zbytečně prostor. Levné akrylátové by si měl navíc každý vyzkoušet, klidně bez vody. Stačí se do vany postavit a najednou zjistíte, že vrže a prohýbá se. Když dáte k bílé akrylátové vaně bílé keramické umyvadlo, bude každá bílá jiná. Lidé pak reklamují barvu, jenže tyto materiály odrážejí každý jinak světlo.
Doporučujete v paneláku posuvné dveře?
Dveře do pouzdra sice znamenají navýšení ceny asi o deset tisíc, ale někdy je to jediné řešení, jak získat chybějících pár centimetrů. Jen u klozetu pozor, zvuková izolace posuvných dveří bývá přece jen nižší než u klasických.
Hluk je pro paneláky hodně nepříjemná záležitost. V čem tady lidé nejvíc chybují?
Především bych se vyhnula plovoucí laminátové podlaze, byť se v panelácích používá téměř standardně. Bohužel. Levné protihlukové podložky časem "vypraskají" a jejich efekt zmizí. Dala bych přednost lepené dřevěné nebo linoleu, třeba marmoleu.
A další chyby?
K rekonstrukci patří vedle změny dispozice, výměny podlah a elektroinstalace také nové dveře a zárubně. Obložit kovové nevypadá dobře, vyplatí se je vyříznout a instalovat nové. Málokdo si také uvědomí, jaké problémy může způsobit tím, že si pořídí vlastní větrák. Vhání pak sousedům, kteří nemají zpětnou klapku, ale třeba jen původní mřížku, zápach do kuchyně nebo do koupelny.
Existuje něco, co si prostě majitel panelákové bytu nemůže dopřát?
Dnes je velká móda velkých sprchových koutů v bezbariérovém provedení, kdy výška vaničky nepřesáhne 2,5 centimetru. Efektně vypadá i vykachličkovaná podlaha s odtokovým kanálkem. Jenže přípojka na odpad v panelových domech toto řešení téměř nedovoluje, požadovaný sklon 3 procent by znamenal zásah do stropu sousedů. A tady dojde k dohodě jen výjimečně. Majitel se asi bude muset smířit s tím, že vanička bude na podezdívce o pár centimetrů výš. Jinak jde ale téměř všechno, třeba i vyměnit radiátory během topné sezony.
A co závěsný klozet a revizní dvířka?
Existují speciální předstěnové systémy určené přímo do paneláků, to technicky žádný problém není. Jenže některá družstva vyžadují možnost kompletního odstranění stěny za klozetem kvůli předpokládané výměně stoupaček nebo odpadu, nespokojí se s dvířky. A to znamená použít kombi WC, případně se zavázat k odstranění závěsného systému v době rekonstrukce odpadů na vlastní náklady.
Důležité je, aby už byla vyměněná odpadní roura, stoupačky tak náročné na výměnu nejsou, postačí dvířka 60 x 60 centimetrů. Když se chce, jde ale všechno – tak jsme třeba vyměnili odpadní rouru jen v úrovni rekonstruovaného bytu.
O peníze jde až v první řadě, jak se dnes často říká. Takže kolik?
Kompletní rekonstrukce není levná záležitost. Například u bytu 3+1 by měli lidé počítat s částkou kolem 500 tisíc. Vybourání příček není tak drahé, když se však sečtou náklady na nové podlahy, dveře se zárubněmi, elektroinstalace, podhledy a světla, obklady a sanitární zařizovací předměty či nové radiátory a spotřebiče, tak tomu částka půl milionu odpovídá. Lidé mají samozřejmě tendenci ušetřit, mají pocit, že je stavební firmy chtějí okrást, když jim nabízejí svůj materiál. Jenže zákazník si musí uvědomit, že například závěsný systém pro klozet z hobbymarketu za 1200 korun bude těžko fungovat patnáct či více let. Značkový výrobek za čtyři tisíce je dražší, protože výrobce nemá zájem kazit si dobré jméno.
