Průměrný Skot se dožije 73 let, v Glasgow ale jen 68 let. Angličan žijící na nejbohatším jihu v Eastbournu obyvatele Glasgow přežije až o patnáct let. Něco asi opravdu není v pořádku.
Paneláky v Glasgow |
Špatné zdraví, četné sebevraždy a infarkty způsobuje podle studií nejen nezřízený životní styl, kouření, nestřídmá konzumace alkoholu a drog, neplnohodnotná strava a nedostatek slunečního svitu, ale také nekvalitní životní prostředí.
To ale přímo nesouvisí s průmyslovým zaměřením města Glasgow, které je už v poslední době na ústupu.
Podle laiků není možné mít spokojený a dlouhý život v prostředí, kde jsou okopané fasády, bortící se zdivo, zrezivělé ploty i zábradlí a rozbitá okna.
Vědci se postupně dobrali celkem sedmnácti stěžejních bodů, které spouštějí tzv. glasgowský efekt. Kromě jmenovaných problémů se na něm podílí:
- psychické strádání
- migrace obyvatelstva
- genetické rozdíly
- rozdílné individuální hodnoty
- kultura odcizení
- nevhodná výchova
- nízký sociální statut
- nízký kulturní kapitál
- sektářství
- nízká mobilita
- nemožnost se přestěhovat
- špatně dostupná zdravotní péče
- vysoká koncentrace stejně strádajících lidí v bezprostředním okolí
- sociální rozdíly v rámci města
- pád silných a léty garantovaných průmyslových odvětví
- politické přenice
- nepříznivé klima
David Walsh, který vede glasgowské Centrum pro výzkum zdravotního stavu obyvatelstva, rozhodně nechce tento problém podceňovat. Podle něj jde o tisíce zbytečných úmrtí.
Může se hoditChcete bydlet lépe? Vyberte si své nové bydlení na Reality.iDNES.cz. Nabízíme domy, byty i pozemky po celé ČR. |
V jedné z nejkomplexnějších prací o glasgowském efektu Walsh uvádí, že jde o poměrně nový fenomén, kterého si společnost začala všímat až v 90. letech. V minulosti bylo navíc Glasgow opěvováno spisovateli, umělci i vědci pro svou bohatou architekturu, silnou obchodnickou atmosféru i množství univerzit.
Když ovšem vědci okolo Walshe porovnali život v jiných ostrovních městech, které průmyslová revoluce také dramaticky proměnila, jako je Liverpool nebo Manchester, zjistili, že glasgowská úmrtnost zůstává neúměrně vysoká. Glasgowský efekt tak představuje jakousi statistickou chybu, kde tradiční čísla jednoduše neplatí.
Sídliště Red Road, teskné a prázdné město duchů, které způsobuje v Glasgow problémy, vyrostlo zcela bez lidského měřítka.
Kde rozhodně nebydlet?
Sighthill, Easterhouse nebo Red Road jsou jména lokalit, které glasgowští realitní makléři zrovna nemilují. Předměstské zóny, které vznikly na východě a severovýchodě Glasgow v druhé polovině minulého století, se dnes snaží město proměnit, nebo se jich elegantně zbavit.
Sídliště Easterhouse vyrostlo několik let po válce. Jeho prudká výstavba ze špatných materiálů probíhala bez řádného urbanistického plánu, který by připravil tisícům obyvatel kvalitní sociální infrastrukturu a dovolil jim příjemný každodenní život. Soubory malometrážních bytů se pomalu stávaly hnízdem sociálně vyloučených rodin, které se nemohly odrazit ode dna.
Podobného osudu se dočkalo dnes již legendární sídliště Red Road, múza alternativních umělců. Red Road je i domovem z vězení se navrátivšího Clyda, hrdiny stejnojmenného dánsko-britského filmu z roku 2007, jehož pohyb šedí bezútěšných věžáků připomíná bezprizornost a krystalické zoufalství důvěřivého Otíka Rákosníka z filmu Vesničko má středisková.
Před dvěma lety se podařilo pomocí výbušnin odstřelit jeden z domů na sídliště Red Road. Akce proběhla hladce a trvala jen šest sekund.
Všech osm budov sídliště Red Road se mělo postupně dočkat demolice. Dnes je ale zbouraná jen část. Před dvěma lety se podařilo pomocí výbušnin odstřelit jeden z domů. Akce proběhla hladce a trvala jen šest sekund. Ostatní paneláky jsou opuštěné, natáčí se v nich reklamy a čekají, co bude dál. Od další demolice se upustilo.
Masivní odstřel paneláků měl být součástí slavnostního zahajovacího ceremoniálu letošních Her Commonwealthu, které se konaly v napjaté atmosféře skotského boje za osamostatnění na přelomu července a srpna. Vše nyní záleží na politické situaci.
Programy na zlepšení životní situace včetně likvidace panelových sídlišť a s tím spojené výstavby nových bytových domů s řádnou infrastrukturou čekají na výsledky referenda, které se koná dnes 18. září.
Všech osm budov sídliště Red Road se mělo postupně dočkat demolice.
Glasgowský efekt je mystérium, říká architekt
Existencí fenoménu glasgowského efektu se v Česku zatím mnoho lidí nezabývá. Jedním z mála, který na problém upozorňuje a začíná téma mapovat, je Arch Vader. Tak si nechává říkat mladý český architekt, který stojí za kritickým a satirickým projektem Archwars, jenž se zabývá stinnými stránkami architektury a urbanismu.
"Tvrdit, že za nízkou délkou života tamních lidí by mohly být i špatně navržené čtvrti nebo celý urbanismus, je naprosto scestné a bylo by to nehorázné ohýbání reality. Glasgowský efekt je spíše mystérie. Estetika, funkčnost nebo kvalita prostředí jsou veličiny, které se nedají měřit,“ říká Arch Vader.
Hrozí se unáhlených soudů vědců a novinářů, kteří tvrdí, že s přestěhováním do Glasgow se automaticky zkracuje délka života. "Občané žijící blíže historickému jádru města Glasgow syndromem netrpí, problém určitě není takhle jednoduchý," vysvětluje.
Jak jsme na tom v České republice
Podobná situace jako v Glasgow by v Česku neměla nastat. Nic tomu zatím nenasvědčuje. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se délka života v různých oblastech republiky liší zhruba o pět let, ale žádné naše město se nevyznačuje tím, že by v něm lidé žili výrazně kratší dobu.
Do údajů, které by evidovaly délku života po menších územních celcích, jako jsou čtvrti, se v Česku nikdo nepouští. Podle šetření ČSÚ z roku 2012 se nejvyššího věku dožívají obyvatelé Prahy, žijí o dva roky déle, než je celorepublikový průměr. Muži se v Praze dožívají 77 let a ženy téměř 82.
Žije se vám v panelovém sídlišti dobře?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 23:00 neděle 5. října 2014. Anketa je uzavřena.
