Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Památkáři mluví i do interiérů

  1:00aktualizováno  1:00
Rekonstruovat v Dejvicích a Bubenči staré byty, ale také třeba školy vyžaduje trpělivost. Téměř ke všemu se totiž vyjadřují památkáři, protože obě čtvrti jsou památková zóna.

Kvůli památkářům má zakladní škola Emy Destinnové část fasády růžovou a část zelenou | foto: Ilona Šáralová MF DNES

Koupit a zrekonstruovat starý prvorepublikový byt v Dejvicích a Bubenči je pro mnohé obyvatele Prahy snem. Lidé shánějí byty dlouhé měsíce nebo roky a platí nevídané ceny. Momentálně je to totiž nedostatkové zboží. V momentě, kdy byt seženou, přichází další běh na dlouhou trať. Důvodem jsou památkáři. V centrální části Prahy 6 se vyjadřují skoro ke všemu. A bez jejich povolení noví vlastníci nezískají stavební povolení k úpravám.

Interiér bez památkářů neopravíte
Památkáři dávají souhlas k opravě oken, střech, případným vikýřům, ale i interiérovým změnám. Jeden z majitelů bytů v Dejvicích, který nechtěl zveřejnit své jméno (redakce ho má k dispozici) koupil nedávno naprosto vybydlený byt naproti americké rezidenci, v ulici Československé armády. Samozřejmě se rozhodl pro kompletní rekonstrukci. Netušil však, že ho čeká neskutečná anabáze.

"Chtěli jsme ctít ducha bytu i domu, ale zároveň jsme potřebovali vyměnit ostění vnitřních dveří - zdevastované, polorozpadlé. A už byl problém, stejně jako se zvětšením koupelny a oknem do světlíku," říká majitel bytu. Památkáři mu dali zamítavé stanovisko. Musel vše vymyslet znovu. Celé schvalování, než mohl začít s opravou, trvalo půl roku. "My přitom chtěli žít jinak, než v bytě, který připomínal vybydlený chlív," vzpomíná.

Plastová okna jsou načerno
Podobné zkušenosti má i další obyvatelka Bubenče. Má byt pod střechou a loni chtěla zvětšit klasické střešní okno, vyměnit původní za trochu větší. Narazila opět na památkáře, kteří její žádost zamítli. "Přitom na protějším domě je střecha plná vyklápěcích veluxových oken - mnohem větších, než jsme požadovali my," uvádí osmatřicetiletá žena, které nejvíc ze všeho vadí, že památkáři neměří všem stejným metrem.

Podle jakých pravidel tedy památkáři dávají nebo nedávají souhlas k rekonstrukcím bytů či domů? "Klíč neexistuje. Dejvice a Bubeneč jsou památková zóna a my se vyjadřujeme v podstatě ke všemu," říká ředitel odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu pražského magistrátu Jan Kněžínek. Památkáři podle něho zásadně nepovolují právě plastová okna.

"Pokud někde jsou, je to načerno," tvrdí Kněžínek. Dodává, že u památkově chráněných domů památkáři chtějí, aby se i střešní okna přibližovala tvarem těm původním. "S interiérem je to stejné, chceme zachovat historicko-kulturní dědictví," uvádí. Zároveň přiznává i jakýsi letitý spor mezi jeho odborem památkové péče a Národním památkovým ústavem. "Ústav hledá ideální až idealistické řešení, my, i když chceme chránit, víme, že v objektech se i žije," vysvětluje Kněžínek.

Škola s dvoubarevnou fasádou
Kvůli nařízení památkářů má například Základní škola Emy Destinnové na náměstí Svobody dvoubarevnou fasádu. Přitom stačilo málo: jen aby pravá ruka věděla, co dělá (nebo spíše jak rozhodla) levá. "Kvůli památkářům má zrekonstruovaná Základní škola Emy Destinnové na náměstí Svobody část fasády růžovou barvu, část zelenošedou," říká tiskový mluvčí Prahy 6 Martin Šalek.

Školu totiž radnice kvůli financím opravovala ve dvou fázích. A tak se stalo, že nejprve přišel jeden památkář a podle svého úsudku nařídil růžovou fasádu. "O rok později s námi opravu konzultoval jeho kolega a nařídil zelenošedou," popisuje vznik netradiční barevnosti školy Šalek. Není sám, kdo některé kroky památkářů příliš nechápe. Radnice má totiž čerstvě za sebou i časově a finančně náročnou opravu funkcionalistického Skleněného paláce, takzvaného Skleňáku na náměstí Svobody.

Skleněný palác v novém
Při rekonstrukci Skleňáku museli dělníci kvůli požadavkům památkářů opravovat kovové zimní zahrady stejnou technologií, která se používala v roce 1938. "Doba už je prostě jinde, používá se silikon a podobně. Nevím, čemu by vadilo používat při rekonstrukci moderní postupy," ptá se Jaroslav Bachora, vydavatel radničního časopisu Šestka.

Skleňák je jedním z domů, které městská část nenabídla v privatizaci, ale postupně jej mezi lety 2001 a 2007 za sto osm milionů korun kompletně opravila. Na rekonstrukci funkcionalistického domu, který byl v roce 1964 prohlášen kulturní památkou a umístil se na jednom z předních míst v odborné architektonické soutěži Stavba století, dohlížel Národní památkový ústav. Ten požadoval maximálně zachovat vše, co je původní.

A co lidé ve Skleňáku najdou? Kavárnu, specializovanou prodejnu vín a destilátů, obchod s květinami a samozřejmě i staronovou obřadní síň. Ta včetně potřebného zázemí zabírá celou pravou polovinu přízemí domu. Vedle stylového interiéru přináší i výrazně zvýšený komfort pro svatebčany. Výrazným přínosem pak je i velká přijímací hala se zamykatelnými šatnami pro dvě svatby současně, přímý vstup na toalety z haly včetně prostorného WC pro invalidy nebo samostatná oddělená "úpravna" nevěsty.

Autoři:




Nejčtenější

Velkoformátová posuvná stěna na jižní straně fasády zprostředkovává vstup na...
Dům v prudkém svahu v lese má místo zahrady obrovitou terasu

Pro svou pětičlennou rodinu postavil architekt Eric Grondal dům na hodně obtížném místě. Na první pohled stavba působí spíš jako překážka, přesto v okolním...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Stačila chvilka a sousedům v bytě pod Markem tekla ze stropu voda.
Sousedé nás již devětkrát vytopili. Peníze od nich nikdy nedostaneme

Bydlíme 45 let v panelovém domě. Před lety koupil byt nad námi šikula, který nemovitost ve špatném stavu začal ihned pronajímat. Nájemci se střídají a nám od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.