Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z Ostrova zlodějů je luxusní čtvrť. Oslo je architektonická supervelmoc

  1:00aktualizováno  1:00
Norská metropole Oslo je městem vikingské historie, zasněžených lesů, rybolovu a ropného průmyslu. Největší norské město je však v současné době také nejrychleji rostoucí evropskou metropolí a prochází největší a nejkontroverznější změnou od 17. století.

V Oslu se rýsuje řada zářících mrakodrapů známých jako Barcode (Čárový kód). | foto: Profimedia.cz

Odnikud není přestavba Osla vidět zřetelněji než z vrcholu budovy nové norské Opery. Tato stavba z blyštivého mramoru a skla byla otevřena v roce 2008 po sporech kolem jejího ultramoderního designu a ceny 835 milionů dolarů (16,7 miliard korun). Od té doby se díky bezplatnému přístupu veřejnosti na její svažitou střechu stala Opera oblíbenou atrakcí, která nabízí panoramatický výhled na okolní kopce a fjord.

V současnosti se toto panorama rychle mění. Na jedné straně se rýsuje řada zářících mrakodrapů, známých jako Barcode (Čárový kód). Otočíte-li se o 90 stupňů, spatříte stavební dělníky, kteří pracují na výškových obytných budovách a nahrazují staré silnice podzemními tunely.

Prohlédněte si nové Oslo

"Před pár lety jsme měli město s nízkými domy a věžemi několika kostelů," říká architekt Geir Haaversen, který stojí za projektem Barcode. " Ale musíme si zvykat na změnu, protože v Oslu nyní žije a pracuje mnohem víc lidí. Stromy jsou tady posvátné, Norové milují výlety do krajiny, a tak jedinou možností je hustší osídlení a stavění do výšky," dodává.

Růst populace v metropoli přesahuje v posledních letech dvě procenta ročně a počet obyvatel podle očekávání stoupne z 624 tisíc v roce 2013 na 832 tisíc v letech 2040 - 2050, uvádí norský statistický úřad. Tato skutečnost je částečně důsledkem zvyšující se porodnosti a prodlužování života občanů. Důvodem je však také rekordní imigrace.

Norsko od konce 60. let, kdy ho objevy ropy v Severním moři posunuly mezi nejbohatší země světa, přitahuje nekončící proud přistěhovalců. V současnosti největší skupinu nových imigrantů tvoří podle BBC Poláci a Litevci. Sílí také přistěhovalectví ze zemí jižní Evropy zápolících s ekonomickou krizí.

Nový bytový výškový dům Niels ve čtvrti Tjuvholmen, která vyrostla v místě...

Nový bytový výškový dům Niels ve čtvrti Tjuvholmen, která vyrostla v místě starého průmyslového mola.

"Vydělávám tady třikrát víc než doma, a to ještě nepočítám spropitné," říká třiadvacetiletý Portugalec Vasco Raposo, který se do města přistěhoval v říjnu 2012 a vede tady bar. "Společnost je tu nastavená tak, že nikdo není ve skutečnosti chudý, ať už dělá jakoukoli práci," dodává.

Norsko stojí podle institutu Legatum již pět let v čele žebříčku bohatství a blahobytu, který zahrnuje 110 států.

S 10 tisíci novými byty plánovanými pro norskou metropoli v příštích 15 letech není divu, že mnoho imigrantů, kteří se stěhují na sever, jsou stavbaři a architekti. Norsko se nedávno v hlasování stalo nejlepším místem na světě pro mladé architekty, kteří hledají práci.

Odnikud není přestavba Osla vidět zřetelněji než z vrcholu budovy nové norské...

Odnikud není přestavba Osla vidět zřetelněji než z vrcholu budovy nové norské Opery. Tato stavba z blyštivého mramoru a skla byla otevřena v roce 2008.

Šest minut jízdy tramvají od Opery stojí nejluxusnější nové předměstí Osla Tjuvholmen neboli Ostrov zlodějů. Na tomto místě se v 18. století popravovali lupiči, ale před pár lety se sem nastěhovali soukromí developeři.

V roce 2012 sem bylo přemístěno muzeum moderního umění Astrup Fearnley Museet. Budovu ve tvaru lodní plachty vytvořil italský architekt Renzo Piano, který je rovněž autorem slavného Pompidouova centra a londýnského mrakodrapu Shard (více o mrakodrapu zde).

Naproti se tyčí první pětihvězdičkový hotel postavený v Oslu za více než 100 let, který vlastní jeden z nejbohatších Norů, miliardář Petter Stordalen. "Jsme součástí měnící se tváře Osla," prohlašuje v hotelové lobby zaplněné sametovými pohovkami a zahraničním uměním. "Toto město už nejsou jen ryby a ropa. Stáváme se architektonickou supervelmocí a cílem cest za kulturou a obchodem. Kdo byl v Oslu naposledy před deseti lety, bude při návratu v šoku," dodává.

Tjuvholmen - nová čtvrť v Oslu

Tjuvholmen - nová čtvrť v Oslu

Rychlý rozvoj města ovšem na některých místech vyvolal silnou kritiku. V průzkumu veřejného mínění deníku Aftenposten se 71 procent respondentů vyjádřilo proti projektu mrakodrapů Barcode.

"Máme tady všechny tyto výškové budovy, které vyčnívají a jsou možná věhlasné, ale plánovači moc nemyslí na to, aby město zlepšili pro typické obyvatele," říká Lars Röde, historik architektury a bývalý ředitel Muzea města Osla. Podle něj hrozí, že město ztratí svou severskou identitu. "Dalo by se říct, že jsme měli víc peněz než rozumu, a skončilo to tak, že jsme zničili obraz města, na který jsme zvyklí a který se nám líbí," dodal.

Pro jiné diskuse kolem měnícího se obrazu Osla souvisí s širší politickou debatou o národnostně stále pestřejší populaci Norska. Dva roky poté, co Anders Behring Breivik zabil 77 lidí v centru Osla a na nedalekém ostrově Utöya, protiimigrační strana, kterou kdysi podporoval, vstoupila do vlády jako součást kolice vedené novou konzervativní premiérkou Ernou Solbergovou.

Letecký pohled na Oslo. V popředí je budova muzea moderního umění Astrup...

Letecký pohled na Oslo. V popředí je budova muzea moderního umění Astrup Fearnley Museet. Budovu ve tvaru lodní plachty vytvořil italský architekt Renzo Piano.

"Ve východním Oslu žijí imigranti a obyvatelstvo bílé pleti tam tvoří menšinu," vysvětluje jeden z norských taxikářů. "Elegantní budovy jsou v bohatých čtvrtích. Jsou symbolem rostoucí propasti mezi bohatými a chudými a nedostatečné asimilace. Obávám se, že bychom mohli být v budoucnu svědky nepokojů, které zažil Stockholm či Paříž," dodává.

Geir Haaverson však tvrdí, že cílem plánovačů a architektů je vytvořit jednotnější město. Jeho firma vyhrála šest soutěží na návrh nových projektů za sebou, včetně několika na východě Osla. Haaverson se soustřeďuje na vytváření "společenských prostor" jako náměstí a hřišť, kde se mohou prolínat různé národnosti a jejichž zelené plochy ztělesňují norskou lásku k přírodě.

"Oslo může využít tohoto růstu ku svému prospěchu, či naopak. Je to příležitost. Jsem přesvědčen, že začínáme dostávat Oslo na přední stránky z dobrých důvodů," konstatuje.

Autoři: ,




Nejčtenější

Hongkong patří mezi nejhustěji osídlené oblasti světa. Na ploše 1 104 kilometrů...
Developeři jdou až na dřeň. Mladí však nedosáhnou ani na komáří byty

Rozruch v Hongkongu vzbudil developerský projekt s miniaturními byty o 12 metrech čtverečních. Ještě většího posměchu se projekt dočkal, když zástupce...  celý článek

Dvoupodlažní dům ve svahu nabízí majitelům komfortní výhled do krajiny a...
Z ulice drobná stavba, ze zahrady dům snů s bazénem a skvělým výhledem

Z ulice jde o naprosto nenápadný a malý dům. Souhra několika okolností, včetně umístění stavby do strmého svahu, ovlivnily celé řešení. Dvoupodlažní dům, tedy...  celý článek

Výrazná modrá, ale nikoliv studená barva, opticky zkracuje hlavní obytnou...
Proměna bytu 1+1 ve funkcionalistickém domě: se vkusem to jde i levně

Byt 1+1 v zajímavém funkcionalistickém domě má řadu přednosti: umístění v žádané rezidenční části Vinohrad s výbornou dopravní dostupností, praktickou...  celý článek

Úbislav - Stachy, okres Prachatice. Chalupa 4+kk na polosamotě je na prodej za...
Česká zimní dovolená. Podívejte se, jaké horské chalupy jsou na prodej

V České republice je na prodej velké množství horských chalup. Některé jsou nedaleko sjezdovky, další mají perfektní podmínky pro milovníky bílé stopy nebo jen...  celý článek

Položit epoxidovou stěrku betonepox a šestiúhelníkovou dlažbu tak, aby na sebe...
Byt, kde si beton skvěle rozumí se zlatem. Unikátní interiér v Praze

Navrhnout byt pro finančně zajištěného manažera a jeho partnerku znělo architektce Radce Valové jako sen. Byt totiž zaujímá celé druhé patro domu v Pařížské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.