Pohled na dům z jihovýchodu. Tvary domu jsou inspirovány silami růstu. Pevné...

Pohled na dům z jihovýchodu. Tvary domu jsou inspirovány silami růstu. Pevné zakotvení v zemi vyjadřují dole se rozšiřující stěny. Vzepětí stěn se nahoře klene až do přesahů střech. Motivy nad okny a dveřmi, střecha nad balkonem i pergola jsou zaoblené. Vytváří tak pocit ochrany, klenby nad hlavou a zastřešení. | foto: Oldřich Hozman

Dům s organickými tvary, jaký jste ještě neviděli. Navrhl jej Čech

  • 94
Organických rodinných domů není mnoho, ale postupem času jich v souvislosti s úsporami energie rychle přibývá. Stavba architekta Oldřicha Hozmana vyrostla v úrodné nížině mezi vesnicemi Torroella de Fluvia a Sant Miquel de Fluvia v Katalánsku. Je dobrou inspirací pro architekty z celého světa.

Autor projektu se držel zadání majitelů, kteří požadovali proměnit starý klášter v působivý přírodní hotel s lázněmi. V blízkém sousedství měl být organický rodinný dům pro běžné užívání a správu celého areálu.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.

Součástí komplexu je i 70 hektarů pozemků, na nichž rodina ekologicky hospodaří. Pěstují převážně olivy, čočku, hrách, cizrnu a zeleninu. Na jižních a jihovýchodních okrajích pozemku by postupně měly vzniknout další ekologicky řešené stavby z přírodních materiálů se zelenými střechami.

Budou to přízemní bungalovy a tělocvična pro hosty a účastníky ekologické výchovy a celostního vzdělávání, na severním okraji pak vznikne do terénu zapuštěná přístavba pro technické zázemí přírodního hotelu.

Ztotožnění s místem a stavbou

Za velmi důležitý aspekt u všech svých projektů považuje architekt Oldřich Hozman výběr pozemku: „Lidé by měli svůj pozemek velmi pečlivě vybírat a duševně se s ním pak spojit,“ podotýká.

Vzhled domu souvisí s charakterem okolní přírody a terénu. Barva vnější hliněné omítky je jako místní půda. Kameny jsou z břehů nedaleké řeky.

V Katalánsku nejdříve obešel s majiteli hranice více než sedmdesátihektarového pozemku, kde položili nárožní kameny. Pak teprve následovalo započetí prací na projektu a posléze realizace rodinného domu v El Palol. Na jeho stavbu se spotřebovalo velké množství dřeva z nedalekých Pyrenejí, místní kámen a hlína.

Dům vychází z tvarů přírody a dokonale navazuje na tvar a sklon terénu. Pozemek v okolí domu se prudce sklání k jihu. Asi 100 metrů západně od domu je v tomto zlomu jeskyně s pramenem. Je to vydatný zdroj kvalitní pitné vody. Vytékající vodu dříve zachytávali mniši do kaskády umělých jezírek. Jedno z nich je nyní vedle domu a slouží jako nádrž na koupání a jako voda na zalévání.

„Přítomnost pramenů vedla majitelku k rozhodnutí vybudovat zde v budoucnu kromě zázemí pro rozvoj ekologického zemědělství a celostního vzdělávání také lázně,“ vysvětluje architekt Hozman.

Architektura vzešlá z přírody

Vstupní hala na severní straně domu. Schodiště je přikloněno ke vstupním dveřím ze zádveří a dynamicky se zvedá do 1. patra.

„Základní tvar budovy vtiskly modelu citlivé konečky prstů,“ pokračuje dále architekt a ukazuje na architektonický model, který společně s majiteli vytvořil. Tvar je poměrně náročný, přesto se jej realizačním firmám podařilo kvalitně postavit.

Dům je širší stranou orientován na jih a má velký přesah střechy, aby byl z jihu přistíněn. Patrná je inspirace základními principy učení feng-šuej. Patří sem například velký a výrazný vstup, volný střed domu či prostorná vstupní hala se zatočeným schodištěm do prvního patra. Půdorys domu ovlivnil požadavek harmonických proporcí. Má rozměry 16,6 × 10 m, hloubka a šířka jsou v poměru zlatého řezu (1 : 1,618).

Kvůli velmi teplému španělskému klimatu má dům zatravněnou zelenou střechu, která lépe absorbuje teplo. Díky ní a dostatečným přesahům střech se dům v létě uvnitř nepřehřívá. Stín nad jižní terasou v přízemí pomáhá udržet dřevěná pergola s popínavými rostlinami.

Stavba je harmonicky začleněná do přírodního prostředí zemědělsky využívaného lesoparku s výhledem na řeku Fluvia a navržená jako nízkoenergetická dřevostavba s celodřevěnou konstrukcí ze smrkových trámů se zateplením izolací z dřevovláknité vaty (tloušťka 40 cm).

Stěny jsou prodyšné, difúzně otevřené, zevnitř přizděné z nepálených cihel. Ty v domě zajišťují ustálenou vnitřní teplotu a regulují vzdušnou vlhkost. Veškeré vnitřní omítky jsou z místní hlíny. Byly ponechány ve své přirozené barevnosti.

Fasádní obklady, okna, dveře a vnitřní podlahy jsou z dubového dřeva, vše napuštěno přírodním olejem. Hlavní vytápění je stěnové (sálavé), přitápí se dvěma krby na dřevo. Ohřev vody pro topení i pro teplou užitkovou vodu se provádí kotlem na dřevěné peletky, doplněným solárními kolektory.

Na stavbě se používaly tradiční řemeslné postupy. Jako příklad lze uvést kamenné podezdívky a vnitřní kamennou zeď z rozštípnutých místních kamenů z břehů nedaleké řeky. V koupelnách najdete voděodolné dekorativní omítky Tadelakt (takzvané marocké štuky).

Celý dům má vnitřní příčky a vnitřní plochu obvodové stěny vyzděné z nepálených cihel, což zajišťuje dobrou akumulaci tepla ze stěnového topení v zimě a také akumulaci chladu při nočním větrání v létě. Tím se šetří v zimě energie na noční přitápění a v létě energie potřebná k chlazení.

V celém domě se úžasně spí a regeneruje. Je to hlavně díky přírodním povrchům bez laků a bez plastů. Hliněné omítky udržují v domě příjemné mikroklima. Vzduch tak přirozeně obsahuje dostatek volných záporných iontů, které jsou pro naše zdraví příznivé. Jejich vzniku pomáhají i dva otevřené krby a nedaleké jezírko vedle domu.

V interiérech je cítit přírodní dřevo dubových podlah a občas, většinou navečer, vnikne do domu závan vůně moře.

Kuchyně na východě domu je osvětlená ranním sluncem. Kombinovaný sporák umožňuje topit dřevem. Podle principů feng-šuej je od sporáku vidět při vaření na vstupní dveře do kuchyně. Živel vody je na východě a je od živlu ohně přiměřeně vzdálen.

„U této stavby jsem zažil, jak se klientka s celou svojí rodinou hluboce duševně spojila se vznikající stavbou i místem stavby. Celou stavbou aktivně žili. Nyní tam rádi bydlí a o dům se pečlivě starají. Na počátku jsem jim umožnil, aby se autorsky podíleli na navrhování tvarů domu. Společně jsme stavbu modelovali. Ukázal jsem jim také, jak jemněji vnímat nálady různých zákoutí na pozemku. To v nich probudilo entuziasmus a lásku k domu i místu,“ říká architekt Hozman.

Technické údaje

Užitná plocha (dvě podlaží): 224 m2 + (terasa 65 m2 a balkon 67 m2)
Zastavěná plocha: 185 m2
Konstrukce: dřevostavba s vnitřní přizdívkou a příčkami z nepálených cihel
Střecha: zatravněná zelená střecha
Výplně otvorů: okna dřevěná s izol. dvojsklem Uw = 1,3 W/m2K
Vytápění a větrání: stěnové a podlahové topení, kotel na peletky a dva krby, přirozené větrání koupelen, šaten, kuchyně, technické místnosti
Úspory energie: zateplení dřevovláknitou vlnou tl. 40 cm, nízkoenergetická stavba, tepelná ztráta objektu 12,6 kW, spotřeba energie na vytápění 25 kWh/m2 za rok.

Koupelna s marockými štuky na stěnách je propojená posuvnými dveřmi s obývacím prostorem a ložnicí v 1. patře. Pod stropy probíhá úzký prosklený pás. Prochází jím jemně světlo mezi pokoji. Pocitově se odlehčí stropy a vynikne tak jejich zaoblený tvar.

Autor

Oldřich Hozman (1964)
Autorizovaný architekt, absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, obor architektura, interiéry a design nábytku. Během vysokoškolského studia pobýval na stáži na University of Industrial Arts v Helsinkách. V roce 1993 založil vlastní architektonickou kancelář Studio ARC.

Věnuje se projektům ekologické architektury, interiérům a nábytku z přírodních materiálů, designu a výstavnictví. Klientům umožňuje, aby se tvořivě podíleli na návrzích staveb. Ve své tvorbě pracuje s principy baubiologie, feng-šuej, sakrální geometrie a geomantie. Věnuje se tvorbě ekologických zahrad. Při jejich ztvárnění uplatňuje jemné síly přírody, principy biodynamického zemědělství a sakrální architektury.

Navrhuje zážitková prostředí pro lidskou hru a pro prohloubené zážitky smyslů. Věnuje se organické architektuře a celostním způsobem začleňuje zdravý vývoj člověka a přírody do souvislostí s vývojem lidského vědomí.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.