Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vilová čtvrť Ořechovka je 96 let nejlepší adresou v Praze. Podívejte se

  1:00aktualizováno  1:00
Ořechovka je svéráznou pražskou enklávou, která vznikla na počátku 20. let minulého století jako jakási obdoba anglických zahradních měst. „Domy v zeleni obývali nejen bohatí Pražané, ale také třeba úředníci, žila a pracovala tu také řada známých umělců,“ vysvětluje architekt Zdeněk Lukeš.

Pražská Ořechovka je místem, které mám moc rád. Tuto zahradní čtvrť v katastru Střešovic mám za léta prochozenou křížem krážem. Kdysi mě zajímal její urbanismus, neboť byla budována jako moderní město v zeleni, ale také architektura domů, především vil, ale i dvojdomů nebo řadových domků. Ty vznikaly především na počátku 20. let a na jejich návrzích se podílela řada významných projektantů.

Čtvrť dokumentu

Rád vzpomínám na dobu zhruba před dvaceti lety, kdy jsme na Ořechovku chodili společně s režisérem Jaromilem Jirešem, který měl v rámci televizního cyklu 10 století architektury natočit o tomto místě krátký dokument. Bral to tehdy velmi vážně a často mi volal, že se mu podařilo sjednat návštěvu v nějaké vile, což byl vždy nevšední zážitek.

Fotogalerie

Podobně i o něco později, kdy jsme s redaktorem Českého rozhlasu Václavem Žmolíkem točili příběhy nejzajímavějších domů. Jejich majitelé nám vyprávěli o tom, jak dramatický měli stavby i jejich vlastníci osud.

Domy zpravidla konfiskovali komunisté, židovské majetky pak ministerstva vnitra a národní obrany. Původní majitelé museli buď odejít, nebo jim bylo povoleno obývat sklepní prostory. Po restitucích se pak nemovitosti vracely často dětem nebo vnukům původních majitelů.

Jak tedy Ořechovka vůbec vznikla? Zajímavé je to už s jejím názvem. Ten nemá s ořechy ani ořešáky nic společného. Ve 20. letech se ještě psalo Vořechovka, později „V“ na začátku zmizelo. I to byla zkomolenina. Území s poli a vinicemi, které původně patřilo premonstrátům z nedalekého Strahovského kláštera, totiž v roce 1709 zakoupil jistý Jan Kryštof Bořek.

Vznikl tu letohrádek se zahradou, jíž se pak říkalo Bořkova zahrada nebo také Bořekovka a z toho vnikla ona Vořechovka. Zahrada později zanikla a vzhledem k expanzi metropole se objevila hned po vzniku Československé republiky myšlenka postavit tu velkoryse řešenou zahradní čtvrť.

To tehdy bylo téma velmi živé. Ve druhé polovině 19. století totiž v Anglii vzniklo hnutí Arts and Crafts, které propagovalo moderní bydlení v domcích se zahrádkami. Byla to reakce na nehygienické průmyslové čtvrti a architekti s urbanisty viděli budoucnost sídel právě v budování tzv. zahradních měst.

Tento princip pak dorazil přes Německo až do českých zemí. Také v Praze, resp. v jejích satelitech, vznikly vilové enklávy se zahradami, např. v Bubenči, na smíchovských Hřebenkách, v Roztokách, Strašnicích i jinde.

Kousek od Hradu

První malé městečko v anglickém stylu však vzniklo až v letech 1910 - 1914 na několika hradčanských bastionech. K jeho iniciátorům tehdy patřili obdivovatelé anglických zahradních měst, architekti Rudolf Wels, Rudolf Stockar, Vlastislav Hofman a Vladimír Zákrejs.

Poslední dva jmenovaní přišli s nápadem staré bašty nebourat a na nich postavit řadové domky se zahradami. Na jejich návrzích se pak podíleli i slavní projektanti, jako byl Jan Kotěra, Friedrich Ohmann, Josef Gočár, Alois Čenský a další. Svůj dům s ateliérem si tam postavil i známý výtvarník František Bílek.

Až na výjimky nešlo o drahé bydlení a majiteli byli především představitelé střední třídy. Zástavba hradčanských bašt měla velký úspěch, a tak není divu, že hned po první světové válce vznikl pokus zopakovat takové zahradní město v trochu větším měřítku jen o kousek dál - na Ořechovce, vlastně tehdy ještě Vořechovce.

Už v roce 1919 byla městem vypsána architektonickourbanistická soutěž na novou zahradní čtvrť v rámci Střešovic, které byly o tři roky později připojeny k Velké Praze. Tu vyhrál pražský architekt a žák Jana Kotěry z Uměleckoprůmyslové školy Jaroslav Vondrák spolu se stavitelem Janem Šenkýřem.

V zadání byl vznik nového autonomního území včetně služeb, v němž budou postaveny řadové domky a dvojdomky pro úředníky a také samostatně stojící vily pro zámožnější klientelu.

To byl ze sociologického hlediska výborný nápad, neboť tak nevznikla nějaká milionářská enkláva, nýbrž se tu setkávali příslušníci různých vrstev od představitelů nižší střední třídy až po zámožné Pražany. Trochu to kontrastuje s dnešním stavem, kdy je bydlení na Ořechovce převážně záležitostí bohatých lidí.

Jako doma. Loubí v centrální budově Ořechovky má domáckou atmosféru. Architekt...

Jako doma. Loubí v centrální budově Ořechovky má domáckou atmosféru. Architekt Vondrák chtěl, aby se tu místní obyvatelé dobře cítili. Z podloubí byl vstup do obchodů i hostince.

Znamenitý urbanismus

Architekti navrhli několik paralelních hlavních ulic, které vedou po vrstevnicích (území se směrem k severu mírně svažuje). Kolmo na ně jdou pak komunikace s pásy zeleně. Hustší uliční síť vytvářejí uličky, které vedou šikmo, čímž se urbanistická struktura oživuje.

Centrem Ořechovky je Macharovo náměstí, na jehož severním okraji vybudoval Vondrák ústřední budovu s obchody, službami, byty a ordinacemi lékařů, ale také tanečním sálem, biografem a hospodou.

Budova je dodnes živým srdcem zahradní čtvrti, i když ne vše funguje jako kdysi. Mrzí mě zejména nedávný zánik legendárního kina s interiérem ve stylu art deco. Místní komunita sál dál využívá k různým kulturním účelům, ale biograf se zatím obnovit nepodařilo.

Zástavba Ořechovky rodinnými domky různého typu začala hned na prahu 20. let. Nejvíce z nich projektoval Vondrák, který vytvořil i řadové domečky pro úředníky z hrázděného zdiva hned pod budovou centra.

Ty působí tak anglicky, že sloužily filmařům jako kulisy během natáčení různých detektivek nebo příběhů, jež se měly odehrávat na britských ostrovech.

Další domy a dvojdomy projektovali ostatní participanti soutěže na zástavbu této lokality. Najdeme tu tak skupiny typizovaných vilek od Bohumila Hübschmanna, Františka Roitha, Bohumila Slámy, Františka Vahaly, Jindřicha Freiwalda a dalších renomovaných architektů doby.

Co se týče stylu, šlo buď o kotěrovskou modernu, nebo tehdy oblíbený styl art deco, kdy architekti pokrývali průčelí barevnými geometrickými ornamenty nebo třeba i květinovým dekorem.

Poněkud jinou cestou se vydal známý architekt, designér a teoretik Pavel Janák. Ten se podílel na stavbě unikátní umělecké kolonie v bloku vymezeném ulicemi Na Ořechovce, Západní, Cukrovarnickou a Lomenou.

Janák jezdil často do Holandska a oblíbil si tamní architekturu z režného, tedy neomítaného zdiva, zejména domy architekta Michela de Klerka v Amsterdamu. Pro své přátele výtvarníky Jaroslava Bendu, Bohumila Kafku, Emila Fillu a Vincence Beneše proto v tomto holandském stylu navrhl vily s ateliéry.

Nejhezčí z nich je dům sochaře Kafky se samostatně stojícím ateliérem a plastikou Orfea v zahradě, stojí na nároží ulic Na Ořechovce a Lomená. Všimněte si různých cihelných vazeb nebo plastických struktur, vytvořených vysunutím některých cihel z líce fasády. Ty domy působí velmi moderně i dnes - víc jak devadesát let po jejich dokončení! Škoda, že se architektura režného zdiva u nás příliš neujala.

Ve stejném bloku vznikly i další vily pro umělce od jiných architektů. Najdeme tu dům sochaře a medailéra Otakara Španiela, vlastní dům architekta Aloise Dryáka i podmanivou vilu hlavního tvůrce Ořechovky Jaroslava Vondráka. I on se inspiroval Nizozemím a navrhl průčelí z neomítaných lícovek, dodatečně pak zakryl terasu do Macharova náměstí prosklenou konstrukcí.

Ořechovka se stala místem, které si umělci zvlášť oblíbili, a tak tu najdeme domy malířů Alfréda Justitze, Václava Špály nebo Václava Fialy, sochaře Břetislava Bendy a architektů Bohumila Hübschmanna, Aloise Mikuškovice, Kamila Ossendorfa, Miloše Vaněčka nebo básníka Viléma Závady. Ty se většinou nacházejí v novější, východní části Ořechovky, která byla zastavěna až v následujících letech.

Berlín v Praze. Traubova vila v ulici Pod Hradbami 17 byla navržena v roce 1928...

Berlín v Praze. Traubova vila v ulici Pod Hradbami 17 byla navržena v roce 1928 slavným berlínským architektem, designérem a výtvarníkem Bruno Paulem. Dnes je v ní rezidence maďarského velvyslanectví.

Miloval to tu i Havel

Své rezidence si v nové zahradní čtvrti budovali i významní stavební podnikatelé, ty najdeme zejména v ulici Pod Hradbami v západní partii Ořechovky.

Někdejší dům architekta Rudolfa Eislera tu v polovině 90. let zakoupil i Václav Havel, který se sem odstěhoval z bytu na Rašínově nábřeží. Odtud to měl na Pražský hrad, co by kamenem dohodil. Nedaleko od Havlova domu stojí i Traubova vila, cenná stavba hranolového tvaru s plochou střechou a kamenným obkladem, kterou projektoval významný berlínský architekt Bruno Paul.

Dnes v ní sídlí maďarská ambasáda. Ostatně tato enkláva, podobně jako nedaleká oblast Starého Bubenče, je rezidencí zastupitelských úřadů plná. Řada vil totiž patřila židovským rodinám, v případě mnoha dalších pak různým osobnostem, které byly trnem v oku komunistickému režimu. Ty pak byly konfiskovány a některé nabídnuty diplomatům.

Po restitucích se pak jejich vlastníci většinou dohodli na jejich pronájmu zastupitelským úřadům.

A co jsem ještě nezmínil? Třeba to, že do svérázné zahradní čtvrti bývá započítávána i tzv. Horní Ořechovka, tedy svažité území nad Střešovickou ulicí. Tady v ulici Nad Hradním vodojemem stojí i nejslavnější moderní pražský rodinný dům, vila Františka Müllera od světoznámého architekta Adolfa Loose, postavená na přelomu 20. a 30. let viz článek Nejkrásnější česká vila je v Praze. Loos ji začal stavět bez povolení.

Unikátní interiér, navržený v různých výškových úrovních podle principu tzv. raumplanu, si můžete prohlédnout, neboť dům po rekonstrukci spravuje Muzeum hlavního města Prahy. V centrální partii Ořechovky se nachází i Fyzikální ústav Akademie věd, dříve Výzkumný ústav cukrovarnický, postavený dle projektu Antonína Mendla.

Při ulici Milady Horákové je zase vozovna, v níž najdete stálou expozici historických kolejových vozidel dopravních podniků. Nenápadnou, ale kuriózní stavbou je i tzv. Kafkův ateliér, zbudovaný kdysi jako provizorium pro zhotovení pomníku Jana Žižky na Vítkově, ten stojí při Buštěhradské ulici. Později zde sochaři opracovávali kamenné kvádry Stalinova pomníku, což zachycuje i slavná Hrabalova povídka.

Ořechovka je zkrátka půvabnou oblastí s krásnou architekturou v zeleni a zajímavou historií.

Autor:




Nejčtenější

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno...
Jako z jiného světa. Opuštěná UFO vesnice na Tchaj-wanu roky chátrá

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno přesunout na jiné místo. Jak se dostaly z Finska na Tchaj-wan, není úplně jasné....  celý článek

Předpěstovaná vegetační rohož urychluje a usnadňuje pokládku.
Zelené střechy chrání domy před horkem, lze na ně získat i dotaci

Zelené střechy už dávno nejsou ničím výjimečným. Ve svých návrzích je mívají architekti stále častěji, používají se však i při rekonstrukcích a zateplení...  celý článek

Portugalsko, Madeira, Funchal. Pozemek má rozlohu 825 metrů čtverečních, užitná...
Bydlení u moře. Kupte si apartmán či vilku v Evropě i USA

V Česku je na prodej velké množství zahraničních vil s výhledem na moře, ale i malých bytů nejen v Chorvatsku, Bulharsku a Španělsku, ale také na Floridě....  celý článek

Mlýn pochází už z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se během doby...
Unikátní mlýn funguje jako za starých časů, stojí už 250 let

Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě, patří mezi národní...  celý článek

Jezírko z bývalé nádrže tvoří dominantu zahrady.
Rekonstrukce starého stavení je naplněním snu a píle majitelky

Údolí Podolánek na okraji Beskyd patří k místům, které si nelze nezamilovat. A když se zde ještě designérka Daniela Hradilová potkala s bílým stavením z...  celý článek

Další z rubriky

Koncertní sál Disney Hall, který navrhl Frank Gehry.
Slavný architekt Frank Gehry svým domem sousedy pořádně naštval

Jméno Franka Gehryho si v České republice spojujeme s Tančícím domem v Praze, je jedním z jeho autorů společně s architektem Vlado Miluničem. Známých staveb...  celý článek

Při zařizování v interiéru majitelé investovali především do sedacího nábytku....
Dominantu elegantního mezonetu v secesním domě představuje schodiště

Designérka Hana Šebková dostala zadání vytvořit projekt pro šarmantní pár, který uspokojí jejich vybraný vkus a nabídne logické řešení dispozice s glancem...  celý článek

Nemovitost Manor House je v Little Aston třetím nejdražším domem na prodej....
Luxusní dům ukrývá podzemní garáž pro 25 aut a speciální výtah

Výjimečný dům v anglické obci Little Aston je na prodej za v přepočtu 96 milionů korun. V suterénu má totiž obří garáž pro 25 aut, autosalon a speciální výtah,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.